Můj tábor

14

"To bychom měli," zasmál se Will a podíval se za Nell, která si to štrádovala do jídelny. Šťouchla jsem do Willa, který to nečekal a zapotácel se. Musela jsem ho chytit a oba jsme propukly v obrovský záchvat smíchu.

"Tak jo, hele myslím, že máme trochu času, než bude ten táborák. Co se někde zašít?" zeptal se mě Will a v jeho očích hrály plamínky. Šibalsky jsem se na něj usmála a on mě chytil za ruku a už mě odváděl k jeho chatce.

"Počkej, nebude tam James?" zeptala jsem se, když už jsme byli před chatkou.

"Ne, ten je někde s Nicol, říkal, že mám až do táboráku volnou chatku," odpověděl mi Will.

"A Derek?" ozvala jsem se znovu, protože jsem chtěla mít jistotu, že nás nikdo nebude rušit. Ne, že bych plánovala NĚCO, ale když si s někým chci povídat, nechci, aby nás někdo rušil. Will jenom zavrtěl hlavou a potichu něco zamumlal, možná to bylo něco ve smyslu: "taky tam nebude."

Musím říct, že kluci to v chatce mají docela uklizené. Willova postel byla dokonce ustlaná, nad čímž jsem se musela usmát.

"Co ti přijde tak vtipné?" rýpl si do mě Will.

"Máš hezky uklizené," konstatovala jsem.

"Já vždycky," řekl Will, chytil mě za ruku a spolu jsme si sedli na postel. Pak se natáhl a já jsem zůstala vedle něho sedět.

"Takže, co bys chtěla dělat?" prolomil několikavteřinové ticho Will.

"Povídat si," řekla jsem a pohodlně jsem se vedle něho natáhla. Will se na mě koukl, asi jestli to myslím vážně, já jsem na něj vážně koukala, a tak začal.

"O čem?" zeptal se a přitáhl si mě blíž k sobě

"O všem," řekla jsem. Opravdu jsme si povídali o všem možném. Chvíli jsme řešili nějaké blbosti, jako nejoblíbenější barva, jídlo, a tak. Pak jsme také přešli k trapasům, nejlepším momentům a nakonec se debata točila kolem smyslu života.

Najednou se ozvalo klepání na dveře a následovné pomalé otevření, kde se objevila Jamesova hlava. Když nás viděl, ležet jen tak vedle sebe, otevřel dveře dokořán a s Nicol vešli dovnitř. Sedli si k Jamesovi na postel.

"Za deset minut začíná táborák," oznámil nám James. Až teď jsem si všimla, že Nicol už má na sobě mikinu, která vypadala jako klučičí a nějaké tepláky, takže už se musela převléct. Já, jelikož jsem opravdu nepotřebovala vidět kluky, jak se převlékají jsem vstala a vyšla ke dveřím.

"Tak já se jdu převléct," otočila jsem se ještě na Willa. Ten ihned vstal, vzal si do ruky mikinu a vyšel za mnou.

"Kam jdeš?" zeptala jsem se hloupě, protože jsem věděla, kam chce jít.

"S tebou přeci," řekl s úsměvem a chytil mě za ruku, asi abych mu neutekla. Bez dalších slov jsme vešli dovnitř a já jsem si vyhrabala legíny a mikinu a vydala jsem se ke koupelně. Will se na mě otočil s touhou v očích, já jsem ale zavrtěla hlavou a zavřela se do koupelny. Vlasy jsem si pročesala a nechala je rozpuštěné a pak jsem konečně vyšla z koupelny. Will ležel na mé posteli a prohlížel si tu knížku.

"Hezká knížka," poznamenal, pak jí odložil a vstal. U ohniště už bylo pár lidí, ale rozhodně ne všichni. Chyběla například Nell. Sedla jsem si na lavičku, vedle mě se uvelebil Will a vedle něho James s Nicol. Seth zapálil oheň a dal nám buřt a klacík, na kterém jsme si to mohli opéct. Já, jelikož nemám moc ráda buřty, rozhodla jsem se, že si opeču chleba. Will se mi nabídl, že mi to udělá, a tak jsem ho nechala.

Sedla jsem si vedle Nicol a potřebovala jsem se jí zeptat na něco důležitého.

"Nicol, nevíš kde je Nell?" zeptala jsem se.

"Za chvíli by měla přijít, když jsme šli k Jamesovi a Willovi do chatky, odcházela s tím, že jde telefonovat s Maxem," oznámila mi Nicol, ale ještě pokračovala: "stalo se mezi vámi něco?"

"Vlastně, asi jo. Myslí si, že bych neměla být s Willem," oznámila jsem jí tuto "novinku" a trochu se zamračila nad tou absurditou této situace. Ona má kluka, kterého ani neznám a sama mi říká, že bych neměla být s někým, koho sama nezná.

"To jsem si všimla, možná byste si měly promluvit," řekla Nicol  úsměvem.

"To už jsme udělaly, ale nemyslím si, že to pomohlo," řekla jsem a dál už si Nicol nevšímala, koukala jsem jen na Willa, který se teď snažil bojovat s tím klacíkem, který se mu začal prohýbat a on se snažil, aby mu tam ten buřt a můj chleba nespadl. Nakonec vyhrál Will a podařilo se mu to všechno dát na tácek. S úsměvem ke mně přicupital a podal mi můj chleba. Úsměv jsem mu opětovala a on se ke mně nacpal na lavičku a začal také jíst.

Když jsem dojedla, všimla jsem si, že kousek od nás na lavičce sedí Nell. Vstala jsem a přišla jsem k ní. Vzhlédla na mě a trochu se pousmála. Alespoň něco.

"Proč si nesedneš k nám?" ukázala jsem na lavičku, kde teď seděl jen Will s Nicol, protože James šel pro pití.

"Nevěděla jsem, jestli to budete chtít," řekla mi Nell. Beze slov jsem jí chytla za ruku a odtáhla k nám. Sedla si, na Nicol se usmála, ale na Willa se ani nepodívala. Neměla jsem sílu to řešit, a tak jsem si sedla k Willovi. Možná jsem měla držet se svou nejlepší kamarádkou, kterou znám dlouho, ale já jsem nyní měla blíž k tomu klukovi, kterého znám sotva týden.

"Tak si něco zazpíváme, ne?" zvolal Seth a vzal si k sobě kytaru, kterou někde sebral a já vůbec netuším kde. První hrál takové ty normální táborácké písničky a všichni jsme zpívali a potom hrál nějaké modernější písničky na přání, které zná, a musím říct, že jich zná hodně.

Už byla tma a bylo pozdě a nějací lidé už odešli do chatek, ale těch bylo jen málo. Většina tu stále sedí a povídá si. "Jdu na záchod," zvedl se Will, jen jsem přikývla a dál se věnovala rozhovoru Nicol s Nell, které řešili nějaké plány na zítřek.

"Hej, ty jsi Emma, že? Myslím, že tohle bys měla vidět," ozvalo se za mnou. Tu holku moc neznám, ale už jsem jí tu viděla.

A přesně tato slova všechno zkazila...