Můj tábor

22

Ucítila jsem jemné pohlazení po mé tváři. Opatrně jsem otevřela oči a spatřila jsem usmívajícího se Willa. "Dobré ráno," zašeptala jsem a opřela jsem se o lokty.

"Dobré," usmál se Will a dal mi pusu na čelo. Pak vstal a se zamáváním odešel. Posadila jsem se a najednou jsem se vrátila do reality. Nell i Nicol ještě v klidu oddechovaly, a tak jsem ještě chvíli mohla o samotě přemýšlet.

Takže Will tu byl celou noc, abych neměla zlé sny. To je od něho tak krásné. Musela jsem se usmát a pak jsem vklouzla do koupelny, kde jsem se dala do kupy. 

Mezitím Nell i Nicol vstaly a ani jedna netušila o přespání Willa, za což jsem byla ráda. Ještě by se vyptávaly.

"Dneska žádný zlý sen?" usmála se na mě Nell.

"Žádný," přikývla jsem. Pak jsme šly na snídani, kde už seděli kluci. Sedla jsem si vedle Willa, políbila ho a pustila jsem se do snídaně, kterou mi tam už připravil. "Dneska se rozdělíme na dvě poloviny, jedna půjde se mnou na procházku na zmrzlinu a odpoledne na lodě a druhá skupina půjde obráceně, tady s Amy," ukázal Seth na jednu z vedoucích. Všichni jsme přikývli.

"První půlka je Emma, William, James, Kate, Matt, Ellie, Nell, Nicol, Derek a Sam. Druhá skupina je Valerie,..." vyjmenovával Seth ostatní jména. Byla jsem šťastná, že jsem se svými přáteli a na všechny jsem se usmála.

Chvíli po snídani jsme vyšli. Seth je super a celou cestu nám vyprávěl nějaké příhody z ostatních ročníků tábora. Někdy se tam objevil James nebo Will, někdy dokonce i Nicol a Valerie, ale všechno bylo vtipné.

Po půl hodině jsme došli k cukrárně a Seth nám všem koupil zmrzlinu. Samozřejmě, že jsem si dala jahodovou a pak jsme si sedli ven do stínu. Cesta zpátky byla podobná, ale vyprávěl spíš James a Will a někdy i Nicol.

Taky nám Seth řekl, že ty scénky už máme udělat dneska, že na to nějak zapomněl, ale mě došlo, že mi vlastně nemáme ani nic připravené. Zbytek cesty jsem proto přemýšlela, co bychom mohli dělat. Mohli bychom třeba zahrát nějaký vtip.

"Nad čím tak přemýšlíš?" zeptal se mě Will, když už jsme přišli do tábora.

"Jakou scénku budeme dělat?" zeptala jsem se.

"No vidíš to, na to jsem úplně zapomněl," přiznal Will a začal přemýšlet.

"Co kdybychom udělali vtipy? Chápeš, jako že bychom si vybrali nějaký vtip a pak ho předvedli," uvažovala jsem nahlas a Willovi se překvapivě tento nápad líbil. Na obědě jsme to probrali i s Nell, Nicol a Jamesem a oni souhlasili.

Po obědě jsme šli na lodě. Seth nás zavedl k jezeru a podle toho, co jsem viděla, to byly kanoe. Byl tam jeden instruktor a ten nám něco řekl, ale všichni jsme už minimálně jednou v kanoi seděli, takže jsme ho stejně moc neposlouchali.

V kanoi jsem byla s Willem, jak jinak. A celkem nám to šlo. Minimálně hodinu a půl jsme vydrželi jezdit, pak jsme kanoe vrátili a šli jsme zpět do tábora. Po večeři jsme se pak všichni sešli u ohniště a přišly na řadu scénky.

Skupina, kterou tvořila Ellie, Kate, Derek a Matt dělali parodii na písničky. Jak jsem mohla vidět, Matt a Kate si to nejspíš ujasnili a opět byli spolu v pohodě a Derek s Ellie spolu nejspíš začali chodit.

Další jsme šli na řadu my, předvedli jsme asi tři vtipy a všem se to líbilo, a to to ani nebylo moc promyšlené. Pak byla Valerie a její kamarádky a ty předváděly něco, co jsem ani nepochopila a s Willem jsme se na sebe jen zvláštně podívali, protože jsme to ani jeden nechápal.

Pak šlo dalších pár lidí a jejich scénky byli také docela vtipné. Na konci nám všem Seth poděkoval a pochválil nás a pak už jsme šli do chatek.

"Jsi si jistá, že to zvládneš?" zeptal se mě naposledy Will. Chtěl vědět, jestli ho zase nepotřebuji v posteli.

"Wille, to je v pohodě, mám tam přeci holky," pohladila jsem ho po tváři. Will mi dal ještě jednu pusu a pak odešel. Já jsem sebou flákla do postele a během minuty jsem byla tuhá. A musím říct, že v noci se mi žádný špatný sen nezdál.

Další den se konala celodenní hra na čísla. Spočívala v tom, že dopoledne jsme si každý určil číslo, které jsme si napsali na papírek a vhodili do velké mísy. Pak jsme si každý měl jedno číslo vylosovat a podle toho, koho jsme si vylosovali, s tím jsme museli být jeden den svázaný dohromady. Měli jsme mít jen svázané nohy, takže jsme také museli všude chodit dohromady, a tak jsem už od rána moc nepila, abych nemusela chodit na záchod, kdo ví s kým budu?

Vybrala jsem si číslo pět a se třesoucíma se rukama jsem papírek hodila do mísy. Co vím, Will má šest, jinak nevím, kdo má jaké číslo. Pak jsem si všichni sedli do kruhu u ohniště a mísa kolovala. Když se dostala ke mně, rukou jsem tam opatrně sáhla a vytáhla si papírek s číslem osm. Byla jsem trochu zklamaná, že nebudu se Willem, ale takové štěstí nemám. Will byl v té půlce, kteří si nevybírali, protože to by pak nevycházelo a když si někdo vylosoval sebe nebo člověka, který losoval, musel si vybírat znovu. Jako je to trochu zmatené, ale nějak jsme to zvládli.

"Emmo, jaké máš číslo?" zeptal se mě Seth.

"Osm," řekla jsem.

"Kdo je osm?" otočil se Seth na ostatní. Ruku zvedl jeden kluk a s chraplavým hlasem dodal: "já." Musím uznat, je pěknej. Ale můj typ to není. Za prvé to není Will a to je všechno. Má krátké, blonďaté vlasy a modré oči. Takovej ten typ skoro všech holek. Přišel ke mně a usmál se. Seth nám svázal nohy a bylo to.

Všimla jsem si, že Will je se Sarah, to je jedna kamarádka Valerie, ale nemyslím si, že je zlá. Valerie je s Mattem, což se samozřejmě nelíbilo Kate, která dostala Alexe. Ellie si nějakým záhadným způsobem vylosovala Dereka, což se oběma líbilo. Nell byla s Nicol a James s jedním klukem, kterého neznám. A pak tady byla jedna trojice, protože Ben odjel.

"Jsem Sam," podal mi ruku ten kluk, co je teď se mnou svázaný.

"Emma," přijala jsem jí a pousmála jsem se.

"Co budeme dělat?" zeptal se. Musím říct, že mi přijde fajn. Snad se z něho nevyklube úchyl, jako Ben. Pokrčila jsem rameny nad jeho otázkou a on se pousmál. Já jsem ho ale moc nevnímala, protože jsem neustále musela pozorovat Willa, který se na mě také koukal.

"Půjdeme si s ním povídat?" zeptal se Sam. Otočila jsem se na něj, protože jsem vůbec netušila, o čem mluví. Sam ukázal na Willa a mně to došlo.

"Promiň, jen jsem se zakoukala," omluvila jsem se. On na mě nejspíš mluvil a já jsem mezitím věnovala pozornost jen Willovi.

"To je dobrý," usmál se. "Jen jsem mluvil o Benovi, jen že je mi líto, co udělal," dodal. Jen jsem přikývla, protože opravdu nemám náladu mluvit o tom idiotovi.