Creepypasta at school | ✓

36. kapitola

Probudila jsem se s otřesnou bolestí hlavy a břicha. Chtěla jsem se zvednou do sedu, ale ihned jsem si vzpomněla na mé břicho. Pitomej boj.

Otevřela jsem aspoň oči a rozhlédla se okolo. Nade mnou byl strop bílé barvy. Okolo stály mě povědomé skříně a skříňky. Slendermanova pracovna.

Jak, kdy a proč mě sem někdo přenášel? Chtěla jsem se zvednout a běžet na pomoc, ale víme, ajk dopadl můj první pokus o zvednutí.

Čekala jsem snad hodiny, než někdo konečně přišel. Několik známých hlasů se překřikovalo a znělo vesele. Když ale vešli, zmlkli s letmým pohledem na mě.

,,Co je?" zeptala jsem se. Bolelo to jako čert.

Otočili se. Vpředu stála Jane a Suzy a vykoukl i BEN. Jeff a proxies natahovali krky za nimi. Jane se usmála.

,,Ty žiješ!" vykřikla Suzy a hnala se mě obejmout, ale naštěstí jí došlo mé zranění.

,,Jo, může mi prosim vás někdo vysvětlit, proč bych neměla? A co se vůbec stalo?" zachraptěla jsem.

Creepypasty se s úšklebkem posadily a chtěly začít vyprávět, ale objevil se zde Slenderman.

,,Výborně, jste tu všichni. No, abych řekl pravdu, jsem vám vděčnej. A pokud de o tebe Ester, tak máš pořád dveře otevřený."

Velmi dlouhý proslov zakončil dramatickým zmizením a nechal nás napospas osudu.

Podle vyprávění jsem zjistila, že po tom, co mě Dark Link zranil, si všichni mysleli, že jsem mrtvá. Ve zmatku nikoho nenapadlo zkontrolovat puls a proto mě pouze přemístili sem, abych nepřipadla jako kořist Dark Linka.

Během toho, co jsem bojovala, vyvraždili armádu, ale zaslechli poslední zbraně. Ty naše. Ve tmě se vydali nás hledat a našli mě na zemi.

Dark Linka se podařilo obklíčit a domluvit se, že na jeho území se nebude potulovat BEN a ne BENovo území zase Dark Link. A kdyby to někdo z nich porušil, vyřešili by si to mezi sebou.

Dark Link pak zmizel a nechal za sebou pouze zničenou a upatlanou půdu, spoustu zraněných, ale také příjemnou náladu, která vystřídala strach.

Několik týdnů jsem se zotavovala a na konci dubna jsem konečně šla do školy. Byla to příjemná změna zase vidět staré známé a otravné spolužáky.

A věděla jsem, že už je s Dark Linkem konec. Že teď už mohu být ta stará bezstarostná Ester. Ta, která si nedovolí nedát si alespoň jednou denně zmrzlinu. Ta, která vždy vraždí naplno.

Ta, kterou doopravdy je. Ester the Ice Cream Maker.

Konec! Děkuju moc lidičky a někdy příště!