Creepypasta at school | ✓

8.kapitola

Sedla jsem si na židli ke stolu a začala přemýšlet. Slenderman mi oznámil, že mám zabít Báru. Lehce mě to překvapilo, ale nic jsem neříkala. Každý mrtvý blbec se počítá.

Jeff po chvíli přišel do domu lehce nafučený a když jsem se mu omluvila zamumlal, že to je v pořádku zavražďovat kamarády. Ušklíbla jsem se a už se k tomu nevyjadřovala.

Vypla jsem a v puse cumlala lžíci. Nevím, kde se u nich objevil vývar, ale byl celkem poživatelný, tak jsem ho nakonec snědla a mezitím jsem přemýšlela nad mou misí.

Chtěla jsem něco mimořádného, něco, co se jen tak nezapomene. Něco, o čem se dozví v celém světě.

Když jsem tak dumala a vývar mi stydl, konečně jsem zaslechla Jane, jak se mě na něco ptá:

,,Do háje Ester, seš doma?"

,,Ne nejsem a kdybys mě nechala ještě chvíli, tak by byl můj plán úplně dokonalý," oznámila jsem a hodila do sebe zbytek polévky.

,,Tak kde teda seš?" zeptal se se smíchem Jeff.

,,P-počkej, tys u-už vymys-myslela plán?" vyhrkl Toby.

,,Jakože jo. Teď mi ukažte, kde budu spát, protože mám chuť lenošit," řekla jsem a vyskočila ze židle a rozešla se ke schodům, kde jsem očekávala pokoje. Trojice se s povzdechem lenivě zvedla a šla za mnou.

Toby zaplul hned do prvního patra, ale Jeff a Jane šli pořád dál.

,,Tyhle dveře," řekla Jane prostě a pak zmizela v posledních futrech v naší řadě. Jeff vlezl do dveří naproti a mě nechal svému osudu.

Vešla jsem do svého pokoje. Stěny byly natřeny na světle šedou, na podlaze ležel černý koberec. Už od pohledu celkem pohodlná dřevěná postel stála pod oknem a přes ní bylo přehozené černá deka a polštář. Vedle postele stál stůl s točící židlí. Za dveřmi byla černá skříň. Vypadalo to tady celkem pěkně a hned jsem sebou plácla do postele. Chvíli jsem takhle ležela a pak jsem si začala vyndavat věci.

Moje nuda mě pomalu sžírala a já jsem proto potichu vylezla na chdbu. Chtělo by to průzkum tohoto obřího domu.

Na chodbě náš je šest obyvatel. Velde mě stálo na cedulce BEN. V duchu jsem se zaradovala. Budou videohry. Naprosto miluju všechny hry na mobil, počítač či na playstation.

Naproti mě měla růžové dveře malá Sally. Na konci chodby se o sousední protější pokoje dělil Jeff s Jane. Řekla bych, že ti není úplně nejlepší nápad, ale už tu tak bydlí nejspíš dlouho a nevadilo jim to. Vedle Jeffa sídlil jeho bratr Liu.

Zaklepala jsem na dveře s názvem BEN. Po chvilce mi otevřel malý blonďatý  kluk v zeleném oblečku. Upřel na mě červené oči.

Než stačil cokoliv říct, už jsem mluvila: ,,Ahoj BENe, jsem Ester bydlím tady vedle tebe a nudím se, tak mě napadlo, že bychom si mohli něco zahrát."

,,Odkud mě sakra znáš? A proč nejdeš otravovat někoho jinýho?" zeptal se elf.

,,Internet kamaráde," ušklíbla jsem se.

BEN se zamračil, ale když zjistil, že ho otravovat nepřestanu, tak mě s povzdechem pustil dovnitř. Jeho pokoj sice měl postel, skříň a stůl, ale stála tu i televize a celý pokoj byl vaskládaný videohrami, takže tyto tři základní kusy nábytku vyly schované v horách her.

BEN vybral nějakou hru a vtahl mě do ní. Zaslechla jsem mě už známý hlas Phone guye. Na stole malí plyšáci, před námi velká dlouhá chodba a vedle nás končily ventilace. Tablet s přehledem kamer a maska byly samozřejmostí.

,,FNaFko?" zeptala jsem se s úsměvem.

On přikývl. Začala pravá zábava. Nakonec jsme se dostali do třetí noci a pak jsme to vypli s tím, že musím jít uvařit na večeři něco poživatelného.

Vydala jsem se říct mým spolupaterníkům, že je večeře. Zastihla jsem Jane, jak vylézá z pokoje. Kývnutím jsme se pozdravily a pak ťukám na Jeffovy dveře.

,,Jeffe otevři a pojď na večeři!" zaječela jsem na něj poněkolikáté. Za dveřmi jsem zaslechla chichot. To me namíchlo a seběhla jsem k Tobymu pro sekeru. Pak jsem šla zase zpět a naposledy jsem varovala Jeffa. On se rozesmál na plné čáře a Liu vykoukl ze dveří.

,,Jeffe radil bych ti otevřít," řekl se smíchem. Já jsem sekla do dveří a Jeff měl štěstí, že jsem počkala, protože další rána by mu mířila přímo do obličeje.

Se smějícím Jeffem, nabručenou Jane, ušklibujícím Liem a mnou se sekerou jsme šli dolů na večeři. Cestou jsem Tobymu vrátila sekeru.

Po večeři jsem našemu společenství vylíčila můj plán a pak všichni zdrhli do svých pokojů.

Vzala jsem mobil, že se podivám, jestli mi někdo nenapsal, ale nechtěl se zapnout. Přišlo mi to divné, protože byl zapojený do zásuvky. Pak se ale na obrazovce objevil nápis You shouldn't have done that a mě bylo jasné, kdo to je.

Vylezla jsem z postele a i z pokoje a zabušila na BENovy dveře. Jakmile otevřel, začala jsem: ,,BENe nelez mi laskavě do mobilu!"

Zasmál se. ,,Jenom se nudim, pojď si něco zahrát."

Povzdechla jsem si. Pak jsem zalezla do pokoje a mě bylo jasné, že dneska spát nepůjdu.

Nová kapitola je tady! Je trošku delší, ale to nevadí. Jsem ráda za veškerou podporu. Doufám, že se vám tenhle příběh líbí a to je asi vše, co vám chci sdělit. Mějte se hezky!