Druhý den ráno se dívky probudili časně. Obě si mysleli, že to byl jenom ten nejlepší sen co kdy měli, ale když se rozhlédli po pokojích zjistili, že to sen opravdu není. Byla středa tím pádem dívky museli do školy.
U Lůcy
Lůca: ,,Co jako s nimi mám dělat svázat a hodit do kůlny? Ne to by mě potom zabily. No je jasné, že je budu muset probrat, ale co pak? Musím jednat rychle jinak mi ujede bus."
Lucka tedy všechny probrala tím, že jim z mobilu pustila ukázku z jednoho dílu Naruta, kde zrovna Naruto říká, že je porazí. Všichni okamžitě vstali a vytáhli zbraně. Lůca je, ale uklidnila.
Lůca: ,,Hele klídek žádnej Naruto tu není, můžete si sednout. Musím Vám něco říct........dnes a ještě další dva dny musím do školy, takže musíme vymyslet kde a co zatím budete dělat vy."
Chvíli bylo ticho, ale pak Hidan stoupl a začal dávat návrhy.
Hidan:,, Mohli by jsme jít někam cvičně bojovat nebo si projít tuto vesnici, třeba tu budou také nějací Jinchuriky, které by jsme mohli pochytat nebo by jsme šli za zbytkem týmu nebo....."
To už Hidan nestihl dopovědět, protože ho Lůca přerušila.
Lůca: ,,Ty všechny návrhy jsou sice pěkné, ale byla bych ráda abyste neopouštěli vesnici ani tento dům (, ale zase nechci aby tu něco zničili).........Dobře. Nejlepší asi bude, když půjdete tady nahoru na pole a tam můžete bojovat. Pokud, ale někoho uvidíte přicházet, okamžitě se schováte. Nechám to na tobě Itachi." Ten jen přikývl ,,Jo a jak dlouho vydržíte bez jídla?"
Zeptala se ještě na rychlo, aby věděla jestli bude muset pospíchat nebo ne.
Kisame: ,,Hodně dlouho, u nás vaří Konan."
Lůca: ,, Super, tak vám teďka dám pár flašek s vodou a můžete jít, já už totiž nestíhám bus."
Už zase Elina:
Jen co Eliz vstala, zděsila se. Všude byl nepořádek a po zemi se váleli lívance, teda pokud to lívance byly. Pein, Tobi a Deidara seděli na sedačce a nevině se koukali do země. (U Tobiho si nejsem moc jistá.) Zetsu fascinovaně pozoroval fialovou orchidej a vypadal unešeně. Jediná Konan stála v kuchyni a byla od mouky.
Konan: ,, Omlouvám se, chtěla jsem udělat snídaní a moc se to nepovedlo."
Elis: ,,Pokud to uklidíš tak se nic nestane, ale něco mi říká, že za to nemůžeš."
Podívala se po klucích a oni vypadali zahanbeně.
Pein: ,,Nedívej se na mě. Víš jak je těžké vést celou tuhle sebranku?"
Deidara: ,,Kdo je u tebe sebranka. A proč by se na tebe neměla dívat, neseš stejnou vinu jako my všichni."
Tobi: ,,Tobi si chce hrát."
Deidara: ,,Zavři zobák, dýně."
Tobi: ,,Tobi není dýně."
Pein: ,,Deidaro, nech ho na chvíli."
Konan: ,,Možná by jsme to vážně měli uklidit. Pomůžete mi?"
Zetsu: ,,Jaký jsi druh? Nikdy jsem neviděl někoho tak krásného jako ty."
Deidara: ,,Ty se vážně bavíš s tou šerednou kytkou?"
Zetsu: ,,Není šeredná, chci si ji vzít."
Tobi: ,,Jééj bude svatbaaa."
Pein: ,,Žádná svatba nebude."
Zetsu: ,,Sním tě."
Konan: ,,Zetsu co kdyby jsi mi pomohl ty?"
Elis jen přihlíží jejich hádce, ale bojí se, že se vzbudí její rodiče. Vezme situaci do svých rukou.
,,BUM" ozve se po prvý.
,,BUM" ozve se po druhý.
,,BUM" ozve se po třetí.
Tobi, Deidara a Pein si mnou bolavé místo na hlavě. Ublíženě a zároveň vystrašeně se dívají na pánev v rukou Eliny.
Elina: ,,Za chvíli odcházím do školy a vy zde budete sami. Uklidíte to, a jakmile se vzbudí mí rodiče půjdete zpět do pokojů, ve kterých jste spaly. Budete se chovat vzorně a tiše. Žádné hádky, bitky a jídla. Je vám to jasné?"
Nikdo se neměl k odpovědi a tak zvedla pánev a pohrozila jim. Poté se ozvalo pětkrát ano. Elis se mohla v klidu, i když s nejistotou vydat na autobus do školy.
ČTEŠ
Akatsuki v našem životě
FanficDvě mentálně postižené dívky se rozhodli vydat příběh o jejich snu. Do svého světa přivolají organizaci Akatsuki se kterými se postupně seznamují a zjišťují, že jsou pro ně dobrá rodina. Avšak Akatsuki nejsou jediní, kteří se do tohoto světa dostali...