Akatsuki v našem životě

Magie velkých kouzelných krabiček

Elina volala a volala a Lucina se pořád neozívala.

Tobi:  ,,A na co tu čekáme?"

Elina: ,,Na Lůcu a ostatní Akatsuki. Až se ráčivě připojí do hovoru."

Lůca: ,,No nazdar sorry, že to tak trvalo, ale někdo si mě prostě spletl se svou obětí."

A podívala se vražedným pohledem na Hidana. Ten se radši díval někam jinam.

Tobi: ,,Hele kamarád sasanka a ryba."

Kakuza: ,,Komu říkáš sasanka!"

Lůca: ,,Tak se uklidníme dámy ano."

Elina: ,,Nechovej se jako bůh. Jedinej bůh tady jsem já. Jasný."

Pein: ,,Cože?!"

Elina: ,,Ale nic, spi dál."

Kisame: ,,Moment, pořád jsem nepochopil jak to, že je vidíme i když nejsou tady. To jsi nám do té vody dala nějakou drogu nebo mám snad halucinace?"

Itachi: ,,Já je také vidím. Jak to?"

Lůca: ,,Víte to je ta vaše kouzelná krabička, ale trošičku zvětšená."

Zetsu: ,,Chcete slyšet novinku? Vím, že chcete. Jinak vás sním."

Hidan: ,,No hurá co to asi bude." řekl sarkasticky.

Zetsu: ,,Konečně jsem si někoho našel."

Hidan, Kisame a Kakuza se začali řechtat na celý kolo.

Konan: ,,Čemu se smějete svatba byla krásná, že Eli?"

Elina: ,,No jo no." odfrkla Elča

Kisame: ,,A kdo pak je tedy ta šťastná?"

Zetsu ukázal orchidej: ,,Toto je fialka, fialko toto jsou ostatní členové Akatsuki a Lůca."

Lůca, Kisame, Kakuzu, Itachi, Hidan: ,,Zdar fialko."

Lůca: ,,A kam pojedete na líbánky?"

Deidara: ,, Ještě ty začínej. To se mi zdá nebo jsem tady jedinej normální?"

Elina: ,,Právě, že naopak ty tu jsi jediný nenormální a hlavně mrzutý."

Tobi: ,,Přesně Eli-senpai."

Deidara: ,,Tobi zavři tu svou neexistující pusu."

Tobi: ,,Eeee Deidara-senpai mě nemá rád."

Řekl Tobi a utekl s pláčem bůh ví kam.

Pein: ,,Vidíš co si zase provedl! Okamžitě ho běž uklidnit a přiveď ho sem."

Deidara: ,,No jo. Bože si dělá srandu." mumlal si sám pro sebe.

Lůca: ,,To tam máte furt jo?"

Elina: ,,No už je to docela k nevydržení."

Lůca: ,,Já ti, ale pořád říkala, že ti dva spolu dlouho nevydrží, ale ty nee já je zkrotím."

Elina: ,,Dej tomu čas a uvidíš." ušklíbla se Elča.

Ve dveřích u Eliny se objevil Deidara a na zádech mu vysel Tobi. Všichni se začali smát a Deidara shodil Tobiho ze svých zad a sedl si zpět na své místo.

Pein: ,,Mohu vás o něco požádat a řekl bych, že mluvím za všechny Akatsuki. Mohli by jste Nás nechat o samotě abychom si mohli popovídat jen my?"

Lůca: ,,Mě to problém nedělá když ho nerozbijete tak vás tu klidně nechám. Co ty Elino?"

Elina: ,,No když mě odnesete tak klidně." řekla povýšeně Elča.

Deidara: ,,Pff. Já nikoho nosit nebudu."

Elina: ,,No právě ty mě do pokoje poneseš sám, aby jsi přestal odmlouvat."

Deidara: ,,Ježiši to tě nemůže odnést třeba tady Tobi?"

Elina: ,,Ne jedině ty."

Deidara: ,,Ale..."

Pein: ,,Deidaro dělěj."

Deidara: ,,Fajn!"

Lůca: ,,Elis vezmi si s sebou mobil budem volat normálně. Mám neomezený volání tak ti řeknu co se stalo než jsme volali a také důvod proč jsme přišli tak pozdě."

Elina: ,,Jako by mě to zajímalo."

Lůca šla mezitím do ložnice rodičů

Lůca: ,,To jsi opravdu tak líná, že tě musel odnést. Chudák Dei."

Elina: ,,No a máš snad problém?"

Lůca: ,,Néé vůbec ne."

Elina: ,,Hm si myslim."

Lůca: ,,No to jsem ti chtěla říct co se stalo na tom poli...."

Lůca začala jako vždyvšechno do podrona vyprávět Elině, kterou to očividně nezajímalo. (Jako vždy.)

Elina: ,,Hej, ale víš to že se mu ani nedivím. Myslím si, že to nebylo omylem, že to spíš udělal naschvál."

Lůca: ,,Myslíš? Myslíš, že mě chce vážně zabít? Hmm nejdřív, ale zabiju já jeho."

Elina: ,, Vážně? I kdybys mu dala svou nejsilnější facku co umíš, tak by to pro něj bylo je jako by jsi ho cvrnkla prstem do tváře."

Lůca: ,,Hmm. Máš pravdu no, tak s nima začnu cvičit a třeba postupem času ho i všechny ostatní přeperu co ty víš."

Elina: ,,No to teda moc nevím, ale za pokus nic nedáš."

Lůca: ,, A co chceš dokázat ty za tu dobu co tu snámi budou. Přeci jenom nevíme jak dlouho tu budou. Můžou tu s námi být po zbytek života a nebo když se teď vrátíme do pokojů tak už tam třeba nebudou. Kdo ví?"

Elina: ,,No nevím teprve teď jsem si to uvědomila, že bych se mohla v něčem zlepšit i když já jsem přece ve všem nejlepší."

Lůca: ,,No jo no Elina náš VELKÝ BŮH. Co všechno ví a všechno zná."

Elina: ,,Přesně tak. Rychle se učíš."

Lůca: ,,Já vím."

A obě se začali smát na plné kolo když v tom.

Tobi: ,,Eli-senpai už můžeš jít ostatní šli pro Lůcu."

Elina: ,,Jo jo. Slyšela jsi ne Lůco."

Lůca: ,,Jop slyšela podle mě bychom to dneska mohli ukončit ještě si musím udělat hygienu a udělat večeři a nachystat si školu. No znáš to normální večerní rutina."

Elina: ,,Jo jo jasně tak teda zítra ve škole. Čau.

Lůca: ,,Čaues."

Holky ukončily hovory jak na mobilách tak na počítačích. Udělali své obvyklé večerní rutiny a šli i s Akatsuki na kutě.