Akatsuki v našem životě

Jiný svět

Byl nedělní večer a dívky byly u Lucky doma, protože její rodiče byly na večírku. Už si připravovali věci na rituál a začali si připravovat text. ,, Ó velcí duchové paralelních světů, prosíme vás o doručení členů Akatsuki z Naruto světa," začne Lucka. ,,Jako oběť přinášíme mého kraba Australaského," pronese Eliška. ,,Pokud s námi souhlasíte a pomůžete nám, dejte nám znamení," řekli obě zároveň.  Děvčata čekala necelou minutu, ale nic se nedělo a proto přerušili rituál a zklamaně se na sebe podívali. ,,Vypadá to, že to nevyšlo, mrzí mě to," řekne smutně Lucka. ,,Mě to ani nemrzí, alespoň budu mít svého kraba," řekne Eliška. ,,Ty sobče." ,,Nejsem sobec, můj krab by byl jinak mrtvý, to je vražda." ,,To chceš říct, že jsem vrah?" Eliška odvrátí pohled a zamumlá: ,,Co jiného by jsi byla." ,,Já ti nevím, nějaký ten umělecký génius, Leonardo Da Vinci." ,,To se snažíš napodobit Deidaru?" ,,Náhodou já nejsem ten, kdo si dnes vzal do školy účes Deidary." ,,Jsem pouze věrná fanynka." ,,A já snad ne?" ,,Co já vím, tak dobře tě neznám."   ,,Ha ha ha moc vtipný, hele." ,,Já vím, jsem vtipná od přírody,"  řekne Eliška.,,Už od malička co?" ,,Vtipnost je můj dar." ,,Opravdu to jsem nevěděla, já myslela že tvůj dar je teleportace." ,,Ta, ale není od narození." ,,Za to já nemůžu." ,,Ani bych se nedivila, kdyby jo." Dívky byly po dohadování velice unavené a tak se rozhodly jít spát. Ráno totiž musely vstávat do školy. Večer před tím, než usnuli si povídali, jak je super, že někdo vymyslel takové charaktery jako Akatsuki. 

Když se dívky ráno probrali musela Eliška zavolat domů, protože měla divný pocit. Doma se nic nestalo a zeptala se na svého kraba, i ten byl v pořádku. Nevěděla, co je to za pocit a tak to nechala být. Společně se tedy vydali do školy.

Ve světě Naruto

Akatsuki se připravovali na rituál. Udělali to samé co dívky. Když si mysleli, že rituál se nevydařil, prostor se začal kroutit a měnit. Najednou se objevili v nějaké uličce u náměstí.   ,,A to jsme kde jako?" zeptal se Hidan. ,,Myslím, že se to povedlo, Itachi skus najít původce toho dopisu," rozkáže Pein. ,,Zkusím to, ale nic neslibuji je to přeci jiný svět a nevím, jak bude můj sharingan fungovat," odpoví Itachi. Tak tedy Itachi zapnul svůj sharingan a zkusil najít dívky co poslali dopis. ,,Mám zdroj energie, není to moc daleko." ,,Výborně, tak tedy nás veď," řekne Pein a všichni se vydají za Itachim. Celou cestu je něco udivuje, jezdící stroje, které netáhne kůň nebo člověk, světla, která sami od sebe blikali červenou, oranžovou a zelenou barvou, davy lidí v divném oblečení a divnými krabičkami v rukách. 

Mezi tím měli děvčata klidný den kdy si mohli povídat. Občas se chovali jako někteří členové Akatsuki. Hodně se u toho nasmáli zvlášť, když se snažili napodobit Deidaru a Tobiho. Také byly smutné, že se rituál nevydařil. Těšili se na to, až si udělají čas a budou se dívat na Naruta, aby zjistili nové věci o svých oblíbencích.  Mezitím co dívky pilně pracovali, se Akatsuki dostali k jejich škole a podle Itachiho instrukcí, chvíli počkaly, než nastane čas zjištění. Tobi, který se občas choval jako malé dítě, si všiml zvláštní plošiny a chtěl zjistit co to je. Když zjistil, že ho nikdo nesleduje, tak se vytratil a vydal se to prozkoumat. Dotkl se toho a bylo to divné, prohnulo se to, a tak si na to zkusil stoupnout a skočit. A co se nestalo, vyletěl do vzduchu. Plošina zaskřípala a všichni členové Akatsuki se otočili za zvukem. Dívali se vyjeveně na Tobiho, který skákal do vzduchu na místě.,,Vííí," Křičel Tobi:,, Toje zábava, pojďte to zkusit." Všichni k Tobimu došly a dívali se na to co dělá. Jediný Itachi se díval na budovu se zapnutým sharinganem. Čekal, než dívky vyjdou z budovy a oni budou moct zjistit o nich víc. ,,Ty idiote, přestaň dělat bordel, jsme na misi," naštvaně mluvil Deidara na Tobiho. ,,Je to zábava," co jiného by taky odpověděl Tobi. ,,Proč jsme ho brali s sebou?" zeptal se Deidara Peina. ,,Je to naše společná mise, tak jsme museli jít všichni. A navíc v dopise byl zmiňovaný Tobi," odpověděl Pein. Když v tom Itachi: ,,To jsou ony." Všichni se otočily směrem co Itachi a uviděli dvě vysmáté dívky. To, že jsou to ony se jim potvrdilo, když se dívky překvapeně podívali jejich směrem, rozešli se k nim a šeptali si. 

Oi ahoj. Snad se vám to bude líbit.