Akatsuki v našem životě

Aerari

Elina:

A je to tu. Za chvíli  se vydám s Akatsuki do Naruto světa. Přípravy nám trvali déle než jsem čekala. Ale už je to hotova a čekáme už jen na Zetsua, který se loučí s Fialkou. 

Pein: ,,Jsi nervózní?" zeptal se Eliny.

Elina: ,,Ne, měla bych?"

Pein: ,,Možná, že jo."

Kdyby tak Pein a ostatní Akatsuki věděli, že je Elina nervózní, ale ne z toho co si myslí oni, ale z toho co má v plánu udělat.

Deidara: ,,Kde kruci je, chci tu cestu mít za sebou."

Zetsu: ,,Můžeme jít."

Akatsuki se tedy i s Elinou shromáždili uprostřed vytvořeného kruhu a začali odříkávat slova. Najednou "puf" zmizeli. 

V Naruto světě:

Deidara: ,,Konečně doma."

Itachi: ,,Asi půjdu najít Sasukeho."

Konan: ,,Něco uvařím."

Zetsu: ,,Chci za Fialkou."

Pein: ,,.............."

Kakuzu: ,,Měl bych se jít podívat do naší skrýše, jestli jsou mé peníze stále na stejném místě."

Hidan: ,,Chci někoho obětovat."

Kisame: ,,Neměli jsme něco udělat."

Tobi: ,,Kde je Elina-senpai?"

Konan: ,,Pravda, kde je, Co se stalo."

Pein: ,,Použila čas a odešla."

Pohled Elina: 

Nechtěla jsem to udělat, ale nebyla jiná možnost. Už jsem jim nedůvěřovala. Co když Lucku jen někde schovali aby mě sem nalákali a pak ze mě vyndali toho démona, pokud v sobě nějakého mám. A tak jsem se rozhodla, vzít to do vlastních rukou.  Jen co jsme se sem dostali, jsem zastavila čas. Když jsem se s tou schopností učila, zjistila jsem, že jsme se s Lůcou mýlili. Můžu ji používat podle libosti a to "Něco za něco" byla jen náhoda. A můj krab umřel asi jen stářím. No zpět k tomu, že jsem zastavila čas. Vydala jsem se po cestě co jsem si myslela, že se správná a došla jsem do nějaké vesnice a znovu čas spustila. Ve vesnici jsem se zeptala jak se dostanu do Skryté Listové a oni mi ochotně odpověděli. No a teď jsem v půli cesty za Lucinou (údajně). Už nemůžu. Na takový pohyb nejsem zvyklá a toto je moc. Začalo se stmívat a já jako správný skaut, jsem se rozhodla utábořit a rozdělat oheň. Jenže tu byl problém. Já nebyla skaut, ale Lůca jo. Z toho vyplývá, že neumím rozdělat oheň. A tak jsem si jen lehla pod strom a usla.

Sen: 

Jsem na louce a přede mnou se tyčí obrovský drak. A já si řeknu jen "no ty vole". Možná by jste byly vystrašení, ale já ne, miluju draky. 

Elina: ,,Ahoj?"

Drak: ,,No nazdar. Konečně jsi se ukázala. Čekám tady věčnost. Takže mi sundej pečeť ať tě můžu ovládnout."

Elina: ,,............."

Drak: ,,Na co čekáš?"

Elina: ,,.....Víš.... asi nechci aby jsi mě ovládl."

Drak: ,,Co si o sobě myslíš červe. Já jsem mocnější než si dokážeš představit. Jestli nechceš abych tě zabil, tak dělej co říkám."

Elina: ,,...Ale, když mě zabiješ, neznamená to, že zemřeš se mnou?"

Drak: ,,...................nevím."

Elina: ,,Tak to zkoušet nebudeme, musím zachránit Lucinu. Takže se měj."

Drak: ,,Počkej, neodcházej. Jsem tu sám dlouho a konečně si mám s kým povídat."

Elina: ,,.....Nechtěl jsi mě náhodou ještě před chvílí zabit?"

Drak: ,,To byla jen výhrůžka, chci se jen dostat na povrch a s někým si povídat."

Elina: ,,Aha, takže když uvolním pečeť, tak mi musíš slíbit, že mě neovládneš a já ti slíbím, že si budeme povídat."

Drak: ,,Zní to lákavě. Přijímám."

Elina jen přišla k drakovi a strhla pečeť. Ovanula je záře a najednou se Elina probudila. 

Co však neviděla, už nebyla pod stromem, ale někdo ji nesl na rameni a skákal po stromech. 

Elina: ,,Co se zde kruci děje, dej mě dolů."

???: ,,Musíme tě předat Hokage-sama." 

Elina: ,,Tak jo."

Náhodný muž se podivil proč to tak lehce vzdala, ale nechal to být. Elina si řekla, že když ji odnesou za hokege-sama, dostane se do svého cíle, Konohy. V duchu se jen ďábelsky zasmála a povídala si s dráčkem, který se představil jako Aerari. Spolu jsem spořádali plán jak obelstít Hokage, zachránit Lucinu a zmizet odtut. A taky jsme přišli, že jsme úplně stejní. Asi se mnou nakazil za tu dobu co byl ve mě.

Já to zvládla a ještě k tomu sama. Lucina mi nepomohla. Budu brečet.

Takže Lucino hejbni zadkem a pomož mi! 

Váš bůh Elina