Akatsuki v našem životě

Smrt

,,Si snad ani pořádně nezabojuju jeden proti jednomu nebo co."
Boj trval dlouho a skoro všichni už byli buď vyčerpání a nebo v bezvědomí. Lůca zhluboka oddechovala a rozhlížela se kolem jestli někdo nepotřebuje pomoc. Viděla jak.....

Pohled Eliny:

Elina: ,,Sasuke, pojď s námi a nikomu se nic nemusí stát."

Sasuke: ,,Nemám důvod s vámi spolupracovat."

Elina: ,,Ale ty to nechápeš, je to pro tvoje dobro."

Sasuke: ,,Nebuď jak Naruto."

Podívala jsem se na Sasukeho tázavým pohledem.

Elina: ,,Já a takový idiot, nechtěj mě urazit."

Najednou se pohnula zem a já musela odskočit. Z oblaku prachu se vynořila Sakuřina pěst a já musela uhnout, protože jsem si jistá, že by to bolelo.

Sakura: ,,Drž se od Sasukeho dál."

Začala jsem se nehorázně smát.

Elina: ,,A ty si myslíš, že mě zastavíš, Růžovko?"

Sakura: ,, Zastavím každýho kdo se pokusí ublížit Sasukemu."

Elina: ,,Ha ha ha ha."

Udělala jsem hadí pečeť, krysí pečeť, dračí pečeť, opičí pečeť, tygří pečeť a nakonec psí pečeť.

Elina: ,,Hyōton: Kokuryū Bōfūsetsu."

Zkřížila jsem ruce před sebou a pak je dala od sebe dlaněmi nahoru. U rukou se mi udělaly světelné koule, které mi udělaly u nohou stíny a ze světel vystřelili dva stínové proudy, které se spojili a vytvořili stínového draka. Drak mířil přesně na tu otravnou Růžovku, ale Sasuke ji odstrčil stranou, takže drak zamířil do davu mlacejících se idiotů. S úsměvem jsem se dívala na to jak k zemi sráží některé členy Akatsuki.

Pohled třetí osoby:

Viděla jak kolem ní proletěl stínový drak. Hned věděla kdo ho udělal. Vstala a běžela směrem k Elině. Elina ji uviděla a taky se rozeběhla proti ní. Dívali vše na sebe vážnými pohledy, ale než k sobě doběhli tak se Lucce do cesty postavil Kabuto. Lucka ho chtěla praštit, ale Kabuto byl rychlejší a Lucku........probodl. Elina se v tu chvíli zastavila v pohybu. Zděšeně se dívala na Lůcu jak pomalu padá nehybně k zemi. Pomalu otočila hlavu směrem ke Kabutovi.

Kabuto: ,,Vyhráli jsme. Jdeme pařit......... počkat, proč se na mě tak díváš?"

Elina se na něj dívala vražedným pohledem. Nic neřekla ani brvou nehla a Aerari věděl, že má jít po něm.

Pohled Aerari:

Aerari: ,,Eli hlavně klid jo. Uklidni se."

Snažil jsem se už od pohledu naštvanou Elis uklidnit. Očividně to nezabralo, protože jsem se začal zvětšovat. Věděl jsem co bude následovat, chtěl jsem tomu zabránit, ale její zloba byla větší. Musel jsem se teda na toho šmejda pustit. Elina se ani k jejímu tělu nepřiblížila. Když se k ní však přiblížil někdo jiný poslala mě na něj. Byla na tom opravdu špatně, ale nedávala to najevo. Jako vždycky. I když byly ve sporu pořád to byly nejlepší kamarádky. Podle mého názoru by se ani neprali spíš by se začali hádat a pak si zahráli paci paci pacičky. Když byli všichni ,,nepřátelé" poraženi nebo aspoň zmrzačeni, otočil jsem se na Elis. Po tváři ji pomalu stékala ta nejmenší slza, kterou jsem kdy viděl. Vlastně u ní jsem slzy nikdy neviděl. Najednou se prostě otočila a odcházela pomalu pryč. Přiletěl jsem k ní a chtěl jí něco říct, ale nestihl jsem to. Někdo za náma to udělal dřív.

Naruto: ,,To ji tu necháš? To pro ni nic neuděláš? To...."

Elina: ,,Sklapni!"

Naruto: ,,Ne!! Vždyť je to tvá nejlepší kámoška, jste si tak blízké."

Elina: ,,Byli!! Ty to asi nechápeš co ty naivko! Je to minulost a taky bude. Ani já toto nechci vrátit stejně by se to později stalo."

Naruto: ,,Ale....."

Elis mě okamžitě poslala na něj. Naruto raději okamžitě utekl a já se vrátil k odcházející Elině. Chtěl jsem se jí posadit na rameni, ale najednou mě to vtáhlo do ní. Nevěděl jsem co se děje. Jen jsem cítil jak s Elis splíváme do jednoho. Byl jsem zase v jejím nitru a nemohl jsem ven.

Pohled třetí osoby:

Elina se vzpamatovávala ještě že spojení s Aerarim. Když se ale rozhlédla viděla jen temnotu. Z krásného slunečného dne se stal temný pochmurný den. Chvíli na to koukala jak z Jara, ale její temné nitro si to potají přálo a pomalu se dostávalo na povrch. Místo toho smutného obličeje ho vystřídal smích. Víc si uvědomovala, že toto si vždy přála. Svět v temnotě, lidi trpící v jejím chaosu a hlavně žádná radost a naděje. S úsměvem se dívala jak ninjové panikaří a hledají své blízké, kteří jsou nejspíše už mrtví. Když se dodívala na to jaký chaos a temnotu způsobila se stálým úsměvem otočila a kráčela pryč. Avšak za jejími zády se dělo něco zvláštního. Co by ona sama nikdy nečekala.

The demon of lights fell
and darkness engulfed the world
Everything alive dies
and all souls devour despairs.
A little lightshines in the dárky
thé demon of light rises.
He once sang about death.
,,To wake me, you must sleep forever."
Death her owner
and the demon of light rises.
The light filled the world again,
that will couse love and kill despair.
Their souls will unite
they will break thé bond of darkness.
The evil master will be killed by his child and demons will disappear.

Trvalo to dlouho, ale je to tu. Jedna z posledních kapitol této knihy. 

Omlouváme se, že to trvalo tak dlouho.

Vaše Lůca a ELina