Akatsuki v našem životě

Jsou skuteční

Eliška: ,,Ty vole, jsem snad zhulená nebo co?"

Lucka: ,,Ne to jsou přece cosplay na Animefest."

Eliška: ,, Co to říkáš. Animefest je až v květnu a je teprve zima."

Dívky přistoupili k Akatsuki.

Lucka: ,,Ty vole, to jsou fakt dobrý cosplaye. Kde jste je sehnaly?"

Kisame: ,,Co to je cosplay?

Eliška: ,,Převlek za oblíbený charakter. Ve vašem případě je to Akatsuki."

 Vysmáty Hidan: ,,Vždyť můj oblíbený charaktar jsem já."

Lucka: ,,Ty brďo Eli. Oni se i chovají jako oni."

Eliška: Hmmm." Upřeně sleduje Tobiho a prohlíží si ho. 

Lucka: ,,Ten Tobi je hlavně dobrý, že Eli?" 

Eliška přistoupí k Tobimu a začne si ho prohlížet. Tobi se pod jejím pohledem ošívá a je nervózní. Chytne Tobiho za levou ruku podívá se na ni a zasměje se.

Eliška: ,,Ten mám taky," prohlíží si prsten.

Eliška se vrátí zpět k Lucce, aby nebyla uprostřed Akatsuki.

Deidara: ,,Proč máte stejný účesy jako já?"

Eliška: ,,Protože jsou stylový a navíc jsi můj senpai, napodobuji tě," řekne usměvavě.

Lucka: ,,Jestli se ti to nelíbí může si ten účes změnit."

Jen co to Lucka dořekla, změnila si účes na Hidanův. Eliška přišla k Deidarovi, podívala se na Lucku. 

Eliška: ,,Proč zrovna tento účes. Už tak vypadáme jako idioti, ale ty jsi jěště přitvrdila."

Lucka: ,,No a co můj, oblíbený charakter, to snad nemůžu?"

Hidan: ,,Ty se jako snažíš napodobit mě?"

Eliška: ,,Já taky nenapodobuji Tobiho. Ostříhat vlasy se mi vážně nechce. A Deidara je jak blonďatá holka."  

Deidara: ,,Co prosím?"

Hidan: ,,Neignorujte mě." 

Lucka: ,,Klídek, Híďo."

Hidan:,, Neříjek mi tak."

Deidara :,, Já nejsem bloňďatá holka." 

Eliška: ,, To nemůžeme vědět, nezkoumali jsme tvé pohlaví." 

Lucka: ,, Máte i čelenky?"

Eliška a Lucka ukážou ty svoje se znakem Konohy. Itachi zbystří s podezíravě si je prohlídne. 

Itachi: ,,Kde jste je vzali?" 

Eliška: ,,Koupili na  e-shopu, kde jinde. A vy jako kde."

Kakuzu: ,,Jak jako koupili, my jsme je získali."

Lucka: ,,Prosím vás, můžete se přestat chovat jako oni. Jsme přeci všichni fanoušci."

Deidara: ,,Jak to myslíte fanoušci, my žádný nemáme. Spíš nepřátelé."

Eliška: ,,Jásné, všichni víme jak to myslíš."

Lucka: ,,Kde jste sehnali tak úžasné masky, že vypadáte jako oni. Jste byly na plastický operaci."

Lucka přistoupí k Hidanovi, chytne ho za tváře a zatáhne, chce zjistit kde má masku.

Hidan: ,,AUU, co to dělás?"

Lucka přistoupí k Elišce.

Lucka: ,,Kámo oni jsou fakt pravý ten rituál se povedl."

Eliška se na ni podívá a jde k Itachimu. Napřáhne pěst a chce ho praštit. Itachi její ruku chytí a podkopne jí nohy. Eliška leží udiveně na zemi. 

Eliška: ,,Ty vole, oni jsou fakt pravý."

Pein: ,, Ano jsme pravý, a vy jste ty co nám poslali ten dopis, hádám. Itachi se nemýlí."

Obě dvě se na sebe podívají a začnou se neskutečně řehtat. Eliška stále leží na zemi a ze smíchu válí sudy. Lucka pomůže Elině vstát a začnou si šeptat, to však nevychytali, protože Akatsuki stojí u nich.

Lucka: ,,Ty vole. Oni fakt dostali ten dopis. Ono se to povedlo." 

Eliška: ,,Hmmm. Jdu domů." 

Lucka: ,,Počkej. Cože? Proč?" 

Eliška: ,,Jestli se to vážně povedlo, tak to znamená, že můj krab je mrtvej. Jdu mu udělat pohřeb." 

Lucka: ,,Tak, ale počkej snad. Musím ti říct poslední dvě věci. Za prvé: kam půjdou jako oni. A zadruhé: Pokud se ten rituál vážně povedl, znamená to, že můžeme komunikovat s ostatníma z anime." 

Eliška: ,,Ale co ty naše schopnosti. Když budeme posílat vzkazy do jiných světů, mohly by se zhoršovat."

Pein: ,,Jaký schopnosti?" 

Lucka: ,,Jak to, že nás slyšeli, to jsme mluvili tak nahlas?"

Itachi: ,,Jo slyšeli." 

Eliška: ,,No a je to v háji. Tak já jdu domů"

Lucka: ,, No tak hele, hele, hele, kam půjdou oni. Ke mě se všichni nevejdou."

Eliška: ,,Já si vezmu Itachiho, Peina, Konan a Kakuzu a ty si vezmi ten nepotřebnej a hlučnej zbytek."

Lucka: ,,Ne!"

Dívky se dlouho dohadovali, o tom, kdo si jakého člena vezme domů. A nevšimli si, že je Akatsuki  mezitím obklíčili. Když si toho dívky všimli, radši ztichli. Lucka najednou začala slyšet myšlenky. 

Itachi: ,,Co to jsou za divný holky. Zatím jsme neviděl nikoho, že by měl nějaké schopnosti, až na nás. Tak co to melou."

Lucka se snažila poslat svoje myšlenky přenést Elišce a věděla, že se jí to povedlo, protože dotyčná sebou škubla.

Lucka: ,,Hej Elino, slyšíš mě."

Eliška: ,,Co kdyby jsem použila svoji schopnost a posunula čas zpátky, ještě před rituál. To by můj krab mohl žít." 

Lucka:,, Elino děláš si ze mě srandu? poslouchej mě."

Eliška: ,,Moje hlava je pro tebe tabu, tak si čti myšlenky jim." 

Lucka: ,,No právě aktivovala se mi schopnost, není to divný? A navíc přestaň řešit toho pitomýho kraba. Můžu ti koupit jiného, není v tom rozdíl."

Eliška odpoví naštvaně a nahlas: ,,Pitomého kraba? Byl to krab mýho bráchy, vole. Je v tom hodně velkej rozdíl." Podívá se na Akatsuki a řekne: ,,Hele já nevím jak vy, ale jestli chcete něco vědět, tak se rozdělte na dvě poloviny a jedna jde se mnou a druhá s Luckou."  





                          Smuteční oznámení. Můj krab skutečně umřel. Minutu ticha za mrtvé.