Dance With Star [Martinus Gunnarsen]

•12•

Nervózně jsem přecházela po pokoji sem a tam a usilovně přemýšlela nad tím co si mám vzít.

Nemám nejmenší tušení kam mě to střapaté pako chce vzít.Proto jsem nevěděla jestli mám zvolit nějaký ležérní outfit nebo něco do společnosti.

Nakonec mi na mysl vyplul úžasný nápad.Vezmu si overal!To je do společnosti, protože vypadá elegantně, ale zároveň se nosí i normálně na procházky a do práce.

Koupila jsem si ho zrovna nedávno, ani nevím proč, prostě se mi hrozně líbil.

Zahrabala jsem víc v nitru skříně a vytáhla dlouhý overal.

Byl černý a prošitý zlatými nitkami.Nohavice sahaly až těsně nad zem.Výstřih je trochu větší a záda mám skoro celé odhalená.

Navlékla jsem ho na sebe a sedla si k toaletnímu stolku.Rozhodla jsem se po dlouhé době trochu víc nalíčit.

Já se moc nelíčím, protože se stejně vždycky spotím na tréninku.Beru si maximálně voděodolnou řasenku.

Proto jsem se dneska trochu rozšoupla.Obličej jsem nejdřív potřela make-upem a pudrem.Na oční víčka jsem do rohů použila jemně oranžovou, která šla postupně do zlaté.Namalovala si linky, které se mi překvapivě povedly a řasy přejela několikrát řasenkou.Na nějaká místa jsem ještě použila bronzer a rty přejela rtěnkou v barvě tmavé starorůžové.

Následně jsem si rozpustila vlasy z ledabylého drdolu a natočila si je.Nejdřív jsem si chtěla udělat drdol, ale po marném hledání gumičky jsem to vzdala.

Někde ze dna skříně jsem vyhrabala černé psaníčko a hodila do něj nějaká malovátka, mobil a kartu.

Hned jsem ten mobil ale vyndala, protože mi zabrněla příchozí zpráva.

Protočila jsem nad tím očima a vešla do předsíně.Na nohy jsem si obula černé lodičky na opravdu úzkém podpadku.Mě to ale nedělá sebemenší problém, protože v podobných botech se denodenně pohybuju na parketu.

Naposledy jsem v zrcadle zkontrolovala svůj vzhled a s úsměvem se vydala dolů.

Hned co jsem vyšla na rušnou ulici rozhlížela jsem se po černé Audi.Úspěšně jsem našla auto a i majitele, jak se opírá o kapotu a sjíždí mě chtivým pohledem.

Jen se nad tím uchechtnu a vydám se za ním.Po cestě na mě přistane ne zrovna málo zvídavých pohledů.Nevadilo mi to, mám ráda pozornost.

Došla jsem až k Martinusovi, který mě pořád sjížděl pohledem.

,,Ahoj" pozdravila jsem ho a on sebou cukl.Okamžitě přemístil svoje čokoládky z mého výstřihu do mých očí.

,,Vypadáš...wow!" řekne místo pozdravu a já se zasměju.