Příjemná vůně mě pošimrala v nose a já se ještě víc nadechla.Pak se vedle mě lehce prohla madrace a ovál mě lehký vítr smíchaný s kolínskou, kterou mám tak hrozně ráda a potajmu jí fetuju.
,,Vstáváme" zamumlal mi andělský hlas do ucha a jemně se o něj otřel svými rty.
Usmála jsem a až pak naplno otevřela oči a hned se potopila do čokoládového moře s jiskřičkami.Říkám vám, lepší probuzení snad ani není.
,,Co tady tak voní?" zachraptěla jsem typickým ranním chraplákem a rozhlédla se po pokoji, jestli náhodou nenarazím na zdroj této vůně.
Martinus se krátce zasmál načež zvedl do ruky jedem menší balíček ve kterém se jasně zračily donuty a v druhé ruce držel stojánek na kafe a v něm to kafe opravdu měl.Tak ještě aby ne že jo.
,,Plním svůj úkol" zazubil se a já hned nadšeně chňapla po balíčku s donuty.Měla jsem na ně příšernou chuť.Bohužel Martinus byl rychlejší s rukou rychle ucukl a schoval za záda, abych mu pytlík nesebrala.
Nesouhlasně jsem se zamračila.Co má zase za problém panebože?
,,Chci slyšet nějakou vděčnost" Řekl a já zakoulela očima.Tohle tak nesnáším.
,,Děkuju?" Vyznělo to jako řečnická otázka, což taky mělo.
,,E e e e, špatně" Zakroutil hlavou a já se zamračila ještě víc, což způsobilo Martinusovi ušklebek po celý tý jeho roztomilý tvářičce.Dokonalý tvářičce.
Moc dobře jsem věděla co se ode mně právě očekává, přesto jsem nebyla schopná to vyslovit.Vůbec mi to nešlo přes jazyk.
Několikrát jsem naprázdno otevřela pusu a pak jí zase zaklapla.Musela jsem vypadat jak ryba.Nakonec mě ale přemohla touha po křupavém donutu a tak jsem to i s velkým odporem, vyslovila.
,,Děkuju sire Gunnarsene" Vyplivla jsem to jako starou žvýkačku a ihned skočila po pytlíku s donuty.Tentokrát byl asi Martinus natolik zaměstnaný svými úšklebky, že nedokázal uhnout včas a já jsem vytoužené jídlo dostala do svých spárů.
Martinus se mému počínání zvonivě zasmál a jeho smích mi v hlavě hrál ten den ještě dlouho.Hlavně proto že jsem s ním i ten den strávila.
Ukusovali jsme výborné donuty a k tomu usrkávali kávu.Do toho jsme si vyprávěli o naší minidovolené v Paříži.Já se od té doby, co jsme tam byli, vždycky při vzpomínce na to, začnu usmívat.
Bylo to tam opravdu kouzelné a neuvěřitelné.Určitě bych se tam chtěla vrátit.A při vzpomínce na to jak mi na vrcholu Eifellovky řekl že mě miluje, se mi vehnaly do očí slzy.Niko-li však smutku, ale naprostého štěstí.
,,Kam by jsi se ještě chtěla podívat?" Optal se Martinus a já s odpovědí nečekala ani minutu.
,,Chtěla bych procestovat celou USA" Vydechla jsem zasněně a Tinus přikývl.
,,A přemýšlela jsi někdy nad tím že by jsi tam mohla žít?" zeptal se a já se na chvíli musela zamyslet.Nejevilo se to jako špatná budoucnost.
,,Nezní to tak špatně, ale asi by mi chyběla rodina" odpověděla jsem a strčila si do pusy poslední zbytky donutu.
,,Já...řeknu to takhle.Několik týdnů po té soutěži odlétám s Marcusem na rok do Ameriky...nechci tě opustit, nechci tě ztratit, protože si život bez tebe a tvých usměvů a rtů neumím představit.Proto se tě chci zeptat jestli by jsi nechtěla jet s námi" vychrlil na mě a já nebyla schopná jediného slova.Zírala jsem na něj a v hlavě se snažila pobrat jeho slova.
,,Ehm...kam přesně do Ameriky?" zeptala jsem se místo odpovědi.
,,Do LA..." řekl Martinus a já se zhluboka nadechla.To je doslova na druhém konci zeměkoule.
Chci s ním jet?Chci s ním strávit zbytek života?Chci se s ním v podstatě nastěhovat do Ameriky a žít tam?Neznám ho ani půl roku, ale připadám si jak kdybych ho znala od dětství.Ale můžu odejít od Nikolase?Odstoupit od svého dlouholetého partnera a jen tak si odletět do Ameriky?Ano sice mě naštval a na trénincích spolu moc nemluvíme, ale i tak...Navíc co moje kariéra?Zvládla bych s ní pokračovat i v Americe?Sama?
,,Tinusi já nevím...je to celkem složité a je to docela velké rozhodnutí" zaváhám a Martinusovi okamžitě povadne usměv.
,,Jo jasně chápu, neznáme se tak dlouho aby jsi se se mnou mohla stěhovat do Ameriky, vždyť spolu nebydlíme ani tady tak-" začal mlít nějaký sračky a já ho musela přerušit.
,,Ne Martinusi, není to ani tak o tom že bych nechtěla, protože se známe jen dva měsíce.Je to o tom, že si nejsem jistá jestli bych tam mohla pokračovat ve svojí kariéře..." sdělím mu důvod mých obav a Martinus chápavě přikývne.
,,Víš co?Ještě to promysli.Samozřejmě je to jen na tobě.Přeci jenom i vztahy na dálku fungují" pousmál se, ale oba jsme moc dobře věděli že lže.Nefungují a pak jsou jen dvě možnosti.Zůstat tady, ale bez mojí nejspíš životní lásky, nebo odletět s ním do Ameriky, ale nejspíš přerušit svojí kariéru.Sakra nesnáším rozhodování!
,,Ale teď to nechme plavat.Chceš hodit na trénink?" zeptal se mě Martinus a já nadšeně přikývla.
Rychle jsem si udělala svojí ranní rutinu, oblékla se a připravila si věci na trénink.
Nasedli jsme do auta a Martinus vyjel.Naše předchozí debata mě donutila nad něčím zapřemýšlet.Dostala jsem nápad a musím říct že se mi nejevil vůbec špatně.
,,Mám nápad" odmlčela jsem se a podívala se na Tinuse, který přikývl abych pokračovala.,,Co kdyby jsi se ke mně nastěhoval??" řekla jsem a čekala na jeho reakci.Na očích jsem mu poznala že ho moje nabídka značně překvapila.Hned na to se ale vítězně ušklíbl.
,,Už beze mě nemůžeš ani spát co?" řekl a jeho ruka přistála na mém stehně, které zmáčkl.
,,To víš že jo.Úplně prahnu po tvém chrápání" zasmála jsem se a Tinus se zatvářil ublíženě.
,,Hele já nechrápu!" ozval se dotčeně, což mě rozesmálo ještě víc.Vzala jsem jeho ruku co spočívala na mém stehnu a propletla s ním prsty.
,,Ale nejeví se mi to jako špatný nápad" řekl v zápětí a já mu věnovala svůj nadšený úsměv.
Zanedlouho jsme se objevili před budovou, kde s Nikolasem trénujeme.
,,Až skončíš, napiš a já tě vyzvednu dobře?" nařídil mi.
,,Dobře sire Gunnarsene" ušklíbla jsem se a Martinus mi úšklebek vrátil.
,,Miluju tě" řekla jsem a naklonila jsem se pro dlouhý polibek, který mi Martinus víc než rád dopřál.
,,Miluju tě" řekl když jsme se od sebe odtáhli a já mi věnovala ještě jeden úsměv než jsem vystoupila z auta a zamířila dovnitř.
Hey baes>3
Moc se omlouvám že kapitola vychází po tak dlouhé době, ale měla jsem sleepover ve škole, takže jsem neměla wifi😢
Tak jak se Ellie asi rozhodne??Pojede s Martinusem do Ameriky??🤔
Bye bye💋
maggie_gnrsn
ČTEŠ
Dance With Star [Martinus Gunnarsen]
FanfictionNaučit hvězdu tančit?Horor.Ale co když tak bude něco víc než tanec?Zábavná soutěž a láska?Jde to dohromady? 2.#marcusandmartinus 1.#marcusandmartinus 3.#marcusandmartinus