Dance With Star [Martinus Gunnarsen]

•27•

Jelikož bylo ráno a byla neděle, na nějaký odpočinek nebylo ani pomyšlení.

Oba jsme se akorát vystřídali v té dokonalé koupelně, převlékli se a vyrazili ven.Nechci tady promarnit ani minutu nějakým válením se na posteli nebo na tom obrovském gauči.

Jako správný turista jsem si zabalila batůžek stejně jako Martinus a nezapomněla jsem sebou vzít foťák.Nevím jestli jsem se o tom zmiňovala, ale focení je jedna z mých oblíbených činností ve volném čase.I když ono toho volného času moc není že jo.

No tak jsme vyrazili.Bohužel jsme ale neušli ani pět metrů a Tinus začal skučet že má hlad a že ještě nesnídal.

,,Ale noták Ellie, já mám vážně hlad!Třeba tamhleta kavárna vypadá hezky!'' Zvolal a prstem ukázal už asi na desátou kavárnu, kterou jsme právě minuli.Těch kaváren je tu opravdu hodně.

,,Nemáme čas na nějaké posedávání u kafíčka Martinusi, musíme jít'' Zavrtěla jsem záporně hlavou.Poraženě svěsil ramena a mlčky se plazil dál.

,,A můžu si támhle u toho stánku koupit aspoň kafe?Nechci usnout při chůzi, protože já jsem na rozdíl od tebe nespal'' Nad posledními slovy se zaksichtil, ale hned na to nasadil svůj psí pohled.

,,Fajn'' Zabručela jsem a on se hned rozeběhl k zmiňovanému stánku.
,,A vem mi taky!'' zavolala jsem za ním ještě a sedla si na lavičku.

Zanedlouho ke mně přicupital ten žrout a podal mi kafe.Vděčně jsem se na něj usmála a převzala si ho od něj.

,,A koupil jsem i malý zákusek'' Řekl a  já ho probodla pohledem.Říkala jsem že na nějaké vysedávání nemáme čas!

,,Tohle jsem tam prostě nemohl nechat'' Zazubil se a podal mi papírový pytlík, abych do něj mohla nakouknout.

Pozvedla jsem udiveně obočí když jsem uviděla donut ve tvaru Mickeyho Mouse a Minnie.

Zvedla jsem pohled od pytlíku k těm dvoum čokoládkám, které teď zařily jako o život.

,,Vážně?'' Prohodila jsem naprosto nezůčastněná tím, co to zase koupil za blbost.Jak malý dítě fakt.

,,Že jsou úžasný!?Minnie je pro tebe a Mickey pro mě!'' Sděloval mi nadšeně, ale mě to upřímně ani trochu nezajímalo.

Zvedla jsem jsem se z lavičky čímž jsem zavelela, že je čas pokračovat.

•••
Přísahám že mi asi za chvíli upadnou nohy, ale přeci jenom těch pár schodů na tu Eiffelovku zdolám.

Prošli jsme doslova celou Paříž.Byli jsme na všech památkách i významných místech.Na obědě jsme byli v jedné úžasné restauraci, kde jsme si dali nějaké francouzské speciality.

Pak jsme si udělali výstup na nějakou blízkou vyhlídku a taky jsme na moment zaskočili do Disneylandu (jestli to je Disneypark nebo tak, tak se omlouvám, ale tyhle zábavní parky se mi prostě hrozně pletou).

Ale jenom opravdu na moment, aby jsme se ještě stihli jít podívat na prezidentské sídlo a taky aby jsme stihli Eiffelovku, kde jsme právě teď a tímto místem to dneska zakončujeme.

Je skoro 10 večer a moc lidí tu není.Když konečně zdolám ty poslední tři schody zůstanu stát jako opařená a jenom jsem čuměla před sebe.

,,Tak jdeš nebo tady budeš stát do nekone...'' Začal breptat právě přicházející Tinus, ale když se ocitl na stejném místě jako já, asi ztratil slova a větu nedokončil.

,,Panebože to je nádhera'' vydechne Martinus a já souhlasím přikývnutím.Nemám slov.

Udělala jsem pár kroků dopředu a opřela se o železné zábradlí.

,,Je to kouzelné'' Zašeptám a Martinus si stoupne hned vedle mě.Jednou rukou mě objal kolem ramen a já si položila hlavu na jeho široké rameno.On si opřel hlavu o tu mojí a jen jsme bezeslova koukali na tu úžasnou prespektivu před námi.

Lehký vánek nám foukal do tváře a cuchal vlasy.A i když bylo celkem teplo cítila jsem jak mám husí kuži po celém těle.Akorát nevím jestli je to ze zimy nebo z toho nepopsatelného okamžiku.

Je to všechno tak nádherné až se mi nechce věřit, že se to opravdu děje.Ale ano děje se to.A za tohle vděčím jen jednomu člověku.Člověku, ke kterému chovám mnohem hlubší city než ke komukoli jinému.

Najednou Martinus zvedl hlavu a lehce mě otočil na stranu tak, abych se mu mohla koukat do očí.

Nechápavě jsem pozvedla obočí, ale nic jsem nenamítala.Vzal moje ruce do svých velkých hřejivých dlaní a zabodl se mi svými oříšky hluboko do očí.Cítila jsem se jakoby mi viděl až do duše.

,,Miluju tě'' Vyslovil to s takovou něžností a láskou že jsem na něj chvíli koukala jakože jestli si nedělá srandu.

Měla jsem na tohle jen jednu odpověď.Okamžitě jak mi došla jeho slova, vrhla jsem se mu kolem krku a vášnivě avšak s láskou ho políbila.Nic nenamítal a začal spolupracovat.

,,A já miluju tebe'' na minutku jsem se odtáhla abych se mu mohla podívat do očí a říct tu kouzelnou větu, kterou jsem si byla tak jistá.

Jsem si jistá že svěřuji svoje srdce, do velmi dobrých rukou a bude bít v bezpečné hrudi, kde ho nic nezlomí, teda kromě majitele.

Hey baes>3
Noooo já říkala že se asi něco stane🙈Mě to přijde celkem roztomilý, jaký máte názor vy?😏
bye bye💋
maggie_gnrsn