„Nikdy! "
„Ale notak Levi. Bude to zajímavější! "
„Tak pro vás, pro mě to bude znamenat jen zajímavější smrt! " Křikl jsem po řediteli a cítil, jak se ve mně vaří krev.
„Um... Co se tu děje? " Ozval se za mnou najednou Eren. Už už jsem mu chtěl odpovědět, ale ředitel mě předběhl. „Levi bude poslední představení zde skákat poslepu! Není to skvělý nápad? "
Eren dost viditelně strnul a podíval se na hrazdu,která byla najednou vyšší asi o 6 metrů. „Je to vůbec možné? "
„Ne, není! " Naštvaně jsem na něj štěkl a zase jsem se podíval na ředitele. „Skočím, ne chytím se a co pak?! Budeš tu mí jen mrtvolu a povyk! " Už jsem se ani neobtěžoval s tím, abych mu vykal. Otočil jsem se, prošel jsem kolem zmateného Erena a odešel jsem že stanu.
Jasně, fakt originální nápad! Skočit z několikametrové hrazdy, udělat pár salt a ještě být frajer a dopadnou na obě nohy. A k tomu POSLEPU! Nevím jestli je ředitel idiot ale SKOČIT z takové výšky poslepu.. Kurva to nejde!
Stále naštvaný jsem došel a do maringotky a prásknul jsem za sebou dveřma. Skok z takové výšky je jistá sebevražda. Radši jsem si hned lehnul a začal ignorovat celý svět.
Jen idiot by šel skákat poslepu. Jak to toho debila vůbec napadlo?! Si jako kurva pomyslel „Jů, hele, co kdyby šel Levi skákat poslepu? Bylo by to super, originální, jeeeeeeeeeeej. " Ať si vybere, buď budu skákat normálně nebo mu na to kašlu. Jestli si fakt myslel, že mu na to přistoupím tak se pekelně pletl!
„Levi? Jste tady? " Ozvalo se zavrzání dveří a Erenův hlas. Prkna zavrzala a matrace se vedle mě prohla. Ucítil jsem na zádech lehký dotek a zavrtěl jsem se. Pootočil jsem na něj hlavu.
„Vím že se vám do toho nechce. Zkusím s ředitelem promluvit, ať to skákat nemusíte. " Řekl a začal mě lehce hladit po zádech. Byl to dokonalý moment.
Kdyby mě v tu chvíli nepolila hromada nesnesitelného horka. A sakra...
