<Levi>
Tak, teď si musím dávat obří pozor.
Jestli mě nachytá ředitel, bude chtít vědět, jestli pudu skákat nebo odejdu..
Problém v tom, že skákat nemůžu. Něco by se stalo miminku a pak by se asi stalo něco mně. Ale když odejdu, budu prostě a jednoduše v háji. Kdo by chtěl zaměstnat těhotnou omegu?
A pak je tu Eren. Je víc než jasné, že mě skákat ani omylem nenechá. A možná by odešel se mnou. Teď není nic ani trochu jisté...
A potom ta osoba, která mě shodila z můstku. Co jsem na poslední chvíli uviděl, byla pouze černá kápě, obličej nebyl vidět. Ale rána to byla pořádná, o tom žádná. Hanji řekla že to zkusí prozkoumat, ale to bylo tak všechno.
„O čem přemýšlíš? " Ozval se Eren a lehnul si vedle mě do postele. Ani sedět pořádně nemůžu...
„Ale o ničem. " Otočil jsem se k němu čelem a natiskl jsem se k němu. Poslední dobou jsem nějaký přítulný. Buď jsem se zbláznil, nebo to bude tím těhotenstvím.
Eren se pouze krátce zasmál. Jednou rukou si mě k sobě lehce natiskl a druhou mě začal hladit po zádech.
... On té přítulnosti normálně využívá! Zrada! Ale teď toho využívá skoro každý.
Krátce jsem zavrněl, když ruku, kterou mě hladil po zádech, přesunul na bříško, které začal jemně hladit. Tohle je zase využívání těhotenství! A mně se to ještě líbí...
Nebudu lhát, je snad víc než příjemné když můžete být u své alfy, která se o vás stará, hlídá si vás a skoro vás rozmazluje. Hodně příjemné.
„Budeme muset vymyslet jak to uděláme s mimi." Řekl Eren a tím prolomil chvilku příjemného ticha.
„Hm? " Zvedl jsem k němu hlavu.
„Ředitel mi řekl ať se prý rozhodneš, jestli budeš skákat nebo odejdeš. A myslím že odpověď je víc než jasná. " Odmlčel se. „Odejdeme spolu! "
Tohle je snad jedna z nejvíce kawaii kapitol, které se zde nachází xdd která kapitola je podle vás nejvíc kawaii? Xd
