Můj EX

2.

Já se asi zblázním. 

Jediný co poslední dny dělám, že dokola balím své věci do nového bytu v Mexiku. Bohužel jsem odmítnout nemohla, ale co bych pro svou dobrou přítelkyni neudělala.

Tři obrovské kufry s oblečením a pět krabic plný různých doplňků a nábytku, kterého se nechci vzdát. Jo, a ještě malá taška, pro Maxe. Nějak toho kocoura moc rozmazluji.  

Mám pocit, že mi něco chybí a to odlétáme už zítra. Ještě jednou procházím celý byt, ale nic jsem na sbalení nenašla. Když jsem si sedla na barovou židli s kafem v ruce a rozhlédla se po bytě, tak se mi stáhl žaludek. Vzpomněla jsem si jak jsem jednou přišla celá promočená a ubrečená. Mohl za to jenom jediný. Můj EX. 

Flashback

Zabouchla jsem za sebou dveře a strhla ze sebe předražené šaty. V koupelně jsem se lekla mého odrazu v zrcadle. Řasenka všude a rtěnce nemluvme. V promočeným spodním prádle jsem si lehla do postele a brečela. Nechápu proč brečím po tom všem co mi udělal. Tyranizoval mě a já tady pro něj brečím.

 Brečela jsem celou noc, nemohla jsem přestat. Celou noc ignorovala zvonění mého telefonu, donutilo mě si ho vypnout. 

Přes mé vzlyky jsem uslyšela, že někdo klepe na dveře. Vzala jsem si krátký , saténový župan, který mi daroval on. To mě donutilo se ještě víc rozbrečet. Došla jsem ke dveřím a snažila se přestat brečet. Otevřela jsem je a opět je zabouchla...

End of Flashback

-------------------------------

,,Tak jak se těšíš?" zeptá se mě moje spolusedící v letadle, které letí přímo do Mexica. Teda nevím jestli se tomu dá říkat letadlo. Spíš bych to měla nazývat luxusní tryskáč našeho budoucího šéfa. Teď si říkám, proč jsem si nesedla jinam když je tady tolik místa. Dobře vypadající sedačka naproti by nemusela být špatná. 

,,Na to že jsem tuhle práci nechtěla se těším až moc hodně," odpověděla jsem upřímně a snažila se usnout. Létání letadlem jsem nikdy moc nemusela.  Dneska to nebylo vyjímkou.  Netrvalo to dlouho a já za chvilku usnula.  

Jelikož cesta tam netrvá moc dlouho tak jsem se moc neprospala. Vážně nechápu proč jsme nemohly jet autem. Nejspíš na nás chtěl udělat šéf dojem. 

Pilot oznámil že přistáváme a já okolo sebe ovinula bezpečnostní pás. Lena udělala to samý. Bez problému jsme přistáli a po přistání hned vyrazily ven z letadla. Následovala jsem Lenu a mezi tím do mých tváří udeřil teplý vítr z turbín. Sešla jsem schody a všimla si že Lena stojí u nějakého muže. Přiblížila jsem se ještě víc. No do prdele!. Byla první věc co jsem v duchu řekla. Nasadila jsem svůj profesionální a trochu falešný úsměv.  Sešla jsem k nim a jako Lena si s ním potřásla rukou. Dělal jako bychom se neznali. Nechápu jak mi to mohla udělat. Potvora! Věděla to celou dobu!

,,Vítejte zde dámy. Já jsem Frederic. Dneska se ubytujete a zítra budete mít prohlídku po firmě. Tedy slečna King bude mít prohlídku se svojí budoucí spolupracovnicí a slečnu Chestr provedu já osobně." na konci na mě mrkl a já jsem se už málem doopravdy upadla do mdlob. Nakonec  se otočil a rozešel se k autu. My jsme poslušně šli za ním.  Fred nám otevřel dveře od auta a Lena nastoupila. Já jsem si sedla vedle ní a potichu poděkovala Fredovi. Ten se na mě jenom usmál a sedl si dopředu. Na znamení Freda řidič vyjel.

A mě se objevovalo krásné Mexico. 

Jen škoda že můj šéf je můj ex...

Ahojte, dneska zase kapitola. Chtěla bych vydávat alespoň jednou měsíčně. 

Doufám že se vám líbí tento příběh. Ráda bych věděla váš názor. Klidně mi napište, kamkoli.

Vaše Vall