,,Dneska bohužel nemůžu přijet. Jdeme s Cynthiou na večeři k jejím rodičům a zítra musím jít z práce dřív. Musíme jít vybavovat pokoj pro malou, tak jestli bys i od dvanácti zrušila všechny schůzky," ozývalo se z telefonu a já si jenom povzdechla.
,,Dobře, užij si večeři a všechno zruším," odpovím mu zklamaně. Ale nemůžu ho mít pořád jenom já. Musím se s ním dělit a za pár měsíců na mě čas mít už vůbec nebude.
,,Nebuď zklamaná, někdy ti to vynahradím," řekne mi Fred a já v pozadí hovoru slyším něčí hlas. ,,Budu muset jít, dobrou noc," nenechá mě ani se s ním rozloučit a už to típne. Co budu jen dělat. Vždyť to není nic překvapujícího. Až se mu za pár měsíců narodí malá, tak na mě už nebude mít čas vůbec.
Možná bych se měla už taky začít usazovat. Vždyť mi táhne na třicet. Došla jsem si pro notebook. Chci si najít nějakou letenku do New Yorku. No když teď koukám na ty ceny, tak bych to spíš nechala na nějaký last minute.
,,Tak co budeme dělat Maxi," usmála jsem se na Maxe a on se ke mně přitulil a spokojeně vrněl. ,,Co kdybychom se šli podívat na nějaký seriál," řeknu si pro sebe a pustím na televizi Netflix.
Místo toho abych se koukala na seriál, tak přemýšlím nad svým životem. Hodně se toho teď změnilo a nejsem si jistá jestli v dobrým. Možná city, které chovám k Fredovi nikdy nezmizeli a stále jsem ho v hloubi duše milovala. Nevím jestli ho miluji, ale nemám k tom určitě daleko. Jsem zvědavá a bojím se toho až se mu narodí to mimčo a nbude mít na mě čas. Bojím se že potom ze mě bude jenom milenka na noc. Děsí mě tyhle představy, že zůstanu nakonec sama. Možná že je čas se usadit. Mít rodinu. Ale kde najít toho správného chlapa. Milujícího, ochotného, hodného, prostě bez jediné chybičky.
------------------------------
Probudila jsem se na vyzvánění mého mobilu. Kdo by mě potřeboval tak pozdě večer. No vypadá to že mě potřebuj Lena. Doufám že má dobrý důvod mě budit, jinak za sebe neručím.
,,Annnnnn, pane bože," řvala mi do telefonu a já se začínala bát. Rychle jsem se zvedla až se mi z toho zamotala hlava.
,,Stalo se něco? Jsi v pořádku? Prosimtě přestaň ječet a řekni mi co se děje,"trochu jsem se bála že se jí něco stalo. Pořád jenom ječela do mobilu, jakoby ji chtěl chytit nějaký vrah.
,,On-on mě požádal o ruku," začala jsem ječet taky. Chudák Max, odešel radši pryč.
,,Leno, moc gratuluji, nemůžu tomu uvěřit, povídej mi jak se to stalo," sedla jsem si zpátky do postele a přikryla si nohy peřinou. Myslím si že tohle bude ještě nadlouho.
,,No, šli jsme na pláž se projít. Udělali jsme si piknik k večeři. Bylo to hrozně romantický. Potom jsem si šla nemočit trochu nohy, chtěla jsem totiž zjistit jaká je voda. Když jsem se otočila tak tam Jace za mnou klečel s tou krásnou krabičkou a ještě hezčím prstýnku uvnitř. Byl to tak nádherný pocit. Ten prostě zažiješ jenom jednou. To uvidíš jednou sama," trochu mě zasáhla. Doufám že to taky někdy teda zažiju.
,,Jsem za tebe moc ráda, zítra přijedu na to natírání ju, teď běž hezky spát ať tě Jace nehledá," usmála jsem se.
,,Dobrou noc," zavěsila a já si pořádně lehla a snažila se usnout.
--------------------------------------
,,Ahoj zlato," usmála se na mě Lena u vchodových dveří, jejich nového bytu a roztáhla ruce a následně si je ovinula kolem mě.
,,Ukaž mi ten tvůj nový domov a hlavně, kde máš prst?" zasmála jsem se a ona mi ukázala ruku, na které se třpytil stříbrný prstýnek s drobnými kamínky. ,,Je nádherný, moc a mocinky moc ti to přeji a gratuluji. Doufám že až budeš mít dceru pojmenuješ ji po mě," zasměji se a ona se taky zasměje.
,,No, to si ještě asi rozmyslím," zasměje se a vydá se dovnitř bytu. ,,Takže, tady budeme dneska natírat. Bude to naše ložnice. Tady je obývák s kuchyní. Není to sice nic velkého, ale stačí to," provázela mě postupně celým bytem. Byl to 2+kk.
Obývák byl spojený s jídelnou. Je hezky malý a útulný. Hezky si to tady Lena upravila.
Koupelnička byla malinká, ale pro dva lidi dostačující.
No a nás teď čekala ložnice. Musíme dojet koupit i nové vybavení, takže postel a nějaký další nabytek.
,,Bude tady i tapeta, tu už mám v druhým pokoji. Tam bude asi nějaká pracovna a časem když tak dětský pokoj. Ale kdyby na to nějak došlo, tak se chci přestěhovat třeba do většího nebo do domečku," usmála se na mě a já na ní viděla, že je fakt spokojená. ,,Dáme si kafe a pustíme se do práce," odešla do kuchyně a já šla za ní. ,,Přemýšlela jsem nad budoucností a dětma a vším tím. Možná tak za dva roky bych si nechala říct. Chci si totiž počkat jestli nám to vydrží. Nechci abychom měli potom střídavou péči a tak. Co ty a budoucnost?" zeptala se mě na moji největší noční můru.
,,Bojím se že skončím sama. Všichni se v tomhle věku začínají usazovat a já spím se ženatým chlapem, který čeká dítě. Bojím se že až se mu narodí to dítě, tak se na mě vykašle a já budu jako milenka na jednu noc," povzdechla jsem si a ona se na mě lítostivě podívala.
,,Možná bys s tím měla skončit, ale když ho začínáš milovat, tak by to bylo těžký. Nechala bych tomu čas," usrkla horké kávy.
Dopily jsme kávu a šly natírat. Konečně jsem se trochu odreagovala od všeho co se teď děje.
Názory?
Jinak je tady delší část než obvykle.
ČTEŠ
Můj EX
De TodoRozešla jsem se s nim a udělala za ním velkou tlustou čáru. Uzavřela jsem za ním kapitolu a ta se teď opět otevírá . Může obsahovat vulgární a erotické vyjadřování. Nebyla jsem spokojená s nějakými částmi, proto je přepíši aby byli snad dokonalé.