Můj EX

24.

O měsíc později

Frederick

Celý ten čas, kdy byla An pryč, byl neúnosný. Ne jen, že jsem si musel dělat všechno sám, ale taky mi chyběla její přítomnost. Její tělo a všechno co jsem měl na ní rád. Musel jsem být celé Vánoce s Cynthiou, která se rozhodla začít dělat pokoj pro malou. Takže jsem nejdřív maloval a nakonec jsme jeli nakupovat. Tolik věcí, které snad to malé stvoření nemůže ani potřebovat. Vždyť toho je víc než co mám já za celý život. A kolik peněz to stálo, ne že bych jich měl málo, ale tak. Když nám to doporučili a Cynth to chtěla, musel jsem to koupit.

Nemohl jsem to s ní už vydržet a ani v práci jsem nechtěl být, tak jsem odletěl na Floridu. Potřeboval jsem se odreagovat a to v Mexiku nešlo, když vám je za prdelí Cynthia s pupkem a práce. Navíc si An, která se vrátila jenom na půl úvazku, což jsem nepochopil proč, doufám že není těhotná. No to je jedno. Prostě si ještě vzala dovolenou bez nějakých důvodů. 

Samozřejmě se práce odložit nedá. Naštěstí se dneska koná večírek, kde nějaká drahá značka představí svou novou kolekci. Těším se na to drahé jídlo. Večer plný kviáru, shushi, exotického ovoce, drahého pití a hlavně krásných a mladých žen, kterých se nejde nabažit. 

Měl jsem na sobě tmavě modrý oblek, který mě omlazoval, plus ještě mě zdejší kadeřník udělal moderní účes, který mi vážně lichotí. Doufám že dneska zasunu. Už dlouho jsem to nedělal. Nějak mě nepřitahuje sex s pupkem, který vám překáží při každém přírazu. Potřebuji nějakou mladou roštěnku, nebo Annu. Nikdo jiný mě nepřitahuje. U An už přestávám doufat.  

Vyzvedli mě přesně v sedm. 

Vstoupil jsem na červený koberec a nechal se unášet exotickými ženami a ovocem. 

Annabelle

Je už měsíc pryč a s tím i Vánoce. Nastoupila jsem zpátky do práce na poloviční úvazek. Ne že bych se chtěla vyhýbat Fredovi, ale chci se pořádně začít věnovat mé knize, která by měla vyjít někdy na jaře. Nemůžu se dočkat až budu podepisovat ty knihy a křtít ji.  

Ale teď k přítomnosti.  S Nashem jsme už odjeli do Brazílie. Byl z mého dárku nadšený. Jeho syn Justin je krásný. Hned jsem si ho oblíbila. Mona je moc příjemná žena, ale mezi Nashem a jí to stále jiskří. Přijde mi že jsem tady někdy trochu navíc. I s tím jejím manželem jsou všichni tři skvělá rodina.  

,,Dneska půjdeme na pláž. Co vy na to?" vykřikl Nash při snídani. Malí kluci hned začali povykovat, až je musela Mona okřiknout.

Když jsme měli dojedeno, tak jsem vzala talíře a odešla do kuchyně. ,,Nechtěla bys zajít třeba na nákupy. Nash by mohl získat čas jenom pro sebe s Justinem. " ozvala se za mnou Mona. 

,,Jo ráda. Kdybys věděla jak Nash vyváděl, když jsem mu dala ty lístky. Byl jak malý dítě. " usmála jsem se nad tou vzpomínkou. Byly to fajn Vánoce. 

,,Vezmu tě do jednoho super obchodu. Určitě musíš koupit nějaký suvenýry," došla Mona k myčce a začala tam skládat nádobí. 

Mají to tady pěkný. Menší domeček od pláže. Kluci mají sice společný pokoj, ale to zas tolik nevadí, jelikož jsou od sebe starý dva roky.  Stále nosí úsměv na tváři a jsou dobře naladěni. Takový se mnou Nash není. Ne že by byl se mnou smutný, ale jakoby nám něco chybělo. Nějaká ta jiskra.  No nebudu lhát, celkem se těším domů.

------------------------------

Je po obědě a jak se řeklo, tak se udělalo. Nash s Robem, to je Mony manžel, šli s dětmi na pláž a mi se vydali do nákupního centra. 

Hned jsme zavítali do menší kavárny na nějaký ledový kafe. Jestli si říkáte, že je divný to koupání se v moři a ledové kafe. Tak je to proto že tady mají vlastně od prosince do únoru léto. Obráceně než my.

,,Víš Annabell, určitě sis všimla té jiskry mezi námi s Nashem. Popravdě ti nechci mazat med kolem huby. Nashe stále miluji a někdy si dost vyčítám, že jsem ho opustila, ale zase mám manžela který mě nepodvedl a má se mnou krásnýho syna. Někdy i vidím na Justinovi, jak Lukovi závidí, že má tady tátu. Nechápu proč se sem nechce Nash přestěhovat. Říkám  mu to pořád, ale o že ne. Nechci aby měl Justin pryč, ale zase Rob chce být tady. Je to hrozně těžký," nějak se Mona rozmluvila. ,,ani tady nemám nějakou dobrou kamarádku, které bych se mohla svěřit." 

Bylo mi ji líto. ,,Proč jsi se vůbec přestěhovala?" nikdo mi to neřekl proč. Jako nejspíš asi kvůli Robovi a to mi i potom potvrdila.

Po kafi a dalším povídání, jsem se dozvěděla hodně informací o Justinovi a Nashovi. Nakonec jsme se přesunuli na nákupy. Leně jsem koupila nějaký hodně odhalující prádlo a ještě nějaké náramky. Už se na ni těším. Za dva dny už jedeme zpátky do NY. Myslím si že toho cestování bylo už hodně. Teď si potřebuji odpočinout. Poslední čas jsem hrozně unavená. Asi to časové pásmo-

Tahle kapitola je úplně o ničem, ale potřebuji se někam posunout. 

Jinak..........blížíme se pomalu, ale jistě ke konci tohohle příběhu. 

Pište otázky na ask, už nějaký mám. 

Vaše Vall