Můj EX

27.

Jsou to přesně dva týdny, co Cynthia zemřela. Dva týdny jsem neviděla Frederica. Neodepisuje mi na zprávy a nezvedá telefony. Trochu se o něho začínám bát. Přece jenom si vzal rodičovskou dovolenou a úplně si ho neumím představit jak se stará o malé novorozeně.  Chystám se tam za ním dneska přijet, hlavně se podívat na malou Jessicu a taky mu musím něco říct. To ale později.

Do práce mi přiřadili nějakého nagelovaného blba. Ještě že chodím jenom na půl úvazku.  

Konečně mám padla a můžu se jet podívat na malou Jessicu a Frederica. Nasedla jsem do auta a vyjela napříč zasekanému Mexicu. Cestou začali hrát moji oblíbenou písničku a já si ji začala potichu pobrukovat, no.....nakonec to skončilo tím, že jsem po tom autě řvala a nekoukala na cestu. Takže mě nějaký hrozně milý řidič za mnou upozornil velice sprostémi nadávkami na zelenou. Co bych si bez takovýhle lidí počala?

Konečně jsem se dostala před Fredovu vilu. Zazvonila jsem na jeho vrátka, no teda spíš vrata. 

Otevřel mi člověk, kterého jsem nepoznávala, ale jakmile na mě promluvil, tak jsem se probrala z transu.

,,Jé ahoj An, co tady děláš?" zeptal se mě, zarostlý Fred s několika denními kruhy pod očima.  Za jeho zády se ozýval pláč malé Jessici. Když jsem ho rychle objímala, cítila jsem že se tak týden nesprchoval.  Pozval mě dál. 

,,Pane bože, co jsi tu dělal?" rychle jsem přeběhla k Jessice, která byla pokakaná. Chudinka malá. No, když jsem se porozhlédla kolem sebe, nevěděla jsem jestli jsem ve vile milionáře, nebo jestli jsem někde v domě po celodenním flámu. Všude bylo poházené oblečení a různé hračky, které snad nejsou ani pro novorozeně.  ,,Jak dlouho jsi se nesprchoval? Proč jsi mi sakra nezavolal že potřebuješ pomoc?" hned jsem na něj chrlila otázky. 

,,No, asi skoro dva týdny . Vlastně nevím proč jsem ti nezavolal," podrbal se Fred na zátylku. 

,,Prosimtě běž se osprchovat, já se ti o ni postarám. " přikývl, potichu mi poděkoval a odešel směrem koupelna. ,,, a ohol se," křikla jsem ještě na něho. 

Malá Jessica byla krásná. Velké modré oči na mě kulila, když jsem ji přebalovala a oblékala nové a čisté bodýčko. Byla hrozně malinká. Doufám že ji dával najíst. Došla jsem se radši podívat do kuchyně a našla tam nějaké mléko pro novorozence. Snad mu to doporučila porodnice, nebo doktorka. Přečetla jsem si návod a udělala ji do lahvičky, myslím si že bude spinkat v tuhle hodinu. Vzala jsem si ji do náruče a vyšla nahoru, hned po mé pravici jsem našla její pokojíček, vybavený dorůžova. Sedla jsem si tam na houpací křeslo a začala ji krmit.  Za chvíli mi začala usínat, tak jsem ji dala do postýlky a nějakými kouzelnými silami zapla chůvičku. 

Dole jsem se pustila do pořádného úklidu. Fred mi byl neskutečně vděčný a já se mu ani nedivím. Potřebovalo to tu ženskou ruku. 

,,Dáš si kafe?" zavolal na mě Fred z kuchyně.

,,Jo, ale hodně slabý prosím." sedla jsem si po náročné práci na sedačku a čekala až si budeme moc pořádně promluvit.

,,Proč chceš slabý, normálně takovéhle nepiješ," přišel do obýváku.

,,Právě proto jsem i přijela. Musím ti něco říct." zněrvózněla jsem.

,,No, tak ven s tím," nedočkavě se na mě koukl.

,,Jsem těhotná."

,,A je to moje? jako je mi to blbý, ale víš-" hned jsem ho musela přerušit.

,,Ano, jsem ve třetím měsíci a s Nashem jsem se dala dohromady až za měsíc," povzdechla jsem si. Ne že bych dítě nechtěla, ale za takovéhle situace je to náročné.

,,Já, nevím jak mám vyjádřit radost. Jsem moc rád. Sice teď když je Jessica malá tak to bude náročné, ale to společně zvládneme." dokonce mě i objal. Jsem ráda za jeho reakci.

,,Takže ty se chceš dát dohromady?" zeptala jsem se. Nevím jestli k němu cítím to co dřív. Chvíli mi to bude asi trvat.  

,,No, aby měli naše děti oba rodiče. Chceš se stát náhradní matkou Jessici?" roztomile na mě kouknul. 

,,Jo, to jo. Ale asi mi bude chvíli trvat než se do tebe zase zamiluji," políbila jsem ho na tvář a unášela se v jeho objetí. Vyprávěl mi o všem co zažil. Něco bylo vtipné, ale něco zase strašidelné.  Povídali bychom si celou věčnost, ale Jessica se probudila a ta malá potvora získala naši pozornost, do té doby než zase usnula.

Velice rychle se blížíme do konce. Od asku jsem opustila.

Vaše Vall