12.

128 2 0
                                    

Přijela jsem domů z práce kolem čtvrté odpoledne. Všechny stromy byly opadané a už se připravovaly na zimu, která se velice rychle blížila. Přemýšlela jsem, kde strávím Vánoce. Jelikož se s mými rodiči nestýkám, tak jsem je vždycky trávila s Len, ale ta je tenhle rok bude trávit s Jacem. Stále jsou spolu a moc jim to sluší. Pořád mi říká že bych si už taky měla někoho najít. Vlastně na ni teď čekám. Říkala že se po práci přijede podívat na můj nový dům a že mi ho pomůže více vybavit. Slyšela jsem zvuk motoru, který se po chvilce vypnul. To je Len, řekla jsem si a šla ji naproti. Mýlila jsem se. Před mojí bránou stálo černé SUV a já nevěděla komu patří. Chvilku jsem si myslela, že Len třeba přivezl Jace, ale když z něho vylezl Ben, byla jsem ještě víc v šoku.

,,Bene, co tady děláš?" zeptala jsem se ho překvapeně a šla mu otevřít branku.

,,Říkal jsem jsi že jsme se dlouho neviděli. Volal jsem ti, ale tys to nezvedala, tak jsem radši přijel. Teda doufám, že to nevadí. Klidně zase odjedu," usměje se na mě a vstoupí dovnitř.

,,V pohodě, čekám jenom svoji kamarádku, ale ta určitě přijede dýl. Jak jsi se vlastně dozvěděl, že bydlím tady. Neviděli jsme se od tý doby, co jsme byli spolu na plese," usměju se na něj.

,,Byl jsem u tebe v bytě a tam jsem potkal Len a ona mi to řekla. Vlastně jsem tam byl před chvílí a říkala, že přijede v šest. Jo a máš ji prý něco dobrého uvařit," nevinně se na mě usměje. Já se z ní jednou zblázním. 

,,Dobře, tak to abych začla. Dáš si kávu?" zeptám se a on jenom přikývne. Vydám se tedy dovnitř a on mě následuje. Dojdu až do kuchyně, kde ukážu na bar a řeknu. ,,posaď se" a on tak učiní. 

,,An, klidně vař mě stačí když si se mnou budeš povídat," slyším a mě to celkem potěší. Nevím jak bych to potom stíhala.

,,Tak jestli ti to nebude bavit, nevím jak bych to potom stíhala. Dojdu se jenom převléknout," položila jsem před něho kafe a šla nahoru do ložnice. Když jsem byla jenom v podprsence, tak se na mých bocích obtočily dvě mohutné paže. Leknutím jsem vyjekla.

,,Shh, to jsem já," hned jsem ten hlas poznala. Ben mě začal laskat na krku. Vůbec se mi to nelíbilo. Nešlo ho ale odstrčit, byl až moc silný.

,,Bene nech mě. Já to nechci," Ben se ale jenom uchechtl a došel se mnou k posteli. Hodil mě na postel. ,,Okamžitě odejdi, vypadni" začala jsem na něho křičet.

,,Neboj bude se ti to líbit,"zalehl mě celou svoji vahou a já jen doufala že se udusím a nebudu nic cítit. Potom i ale došlo, že nechci být mrtvá, a tak jsem se začala různě kroutit. Neměla jsem to dělat, protože mi přistála facka. ,,Takhle si na mě dovolovat nebudeš. Jak tedy chce, chtěl jsem být hodný, ale budu zlý," zasměje se a rychle ze sebe sundá oblečení a u mě totéž. Celou si mě prohlédne, usměje se. Na nic dalšího nečeká a tvrdě mi ho tam vrazí. Vykřiknu bolestí.  Moje tváře jsou celé od slz a já pomalu přestávám vidět, jak mám rozmazané vidění od slz.  Jeho vzdechy se mísí s mými vzlyky. Když se udělá, tak se rychle oblékne a odejde. Já se nezmůžu na nic, jenom se zabalím do peřin. Chvíli brečím, ale to mě hodně vyčerpalo a já usnula.


Ahojte, trochu blbá část, ale není to tady jen tak. Nejdřív jsem chtěla udělat to, že ji zachrání Fred, ale chci mít ten příběh trochu realistický. Měli bychom si uvědomit že v Česku je každý rok znásilněno přes 12 tisíc žen, ale jen 2% pachatelů soudy potrestají a čísla bohužel stoupají.

Na stránkách amnesti.cz je to moc hezky vysvětleno a dobrý článek, který každýho vyvede z omylu. Nechci se možná ani vědět statistiku celého světa.  

Slečny, dámy, paní dávejte na sebe prosím pozor. Může to být kdokoli.

Vaše Vall

Můj EXKde žijí příběhy. Začni objevovat