5.

142 4 0
                                    

Brala jsem si po náročném dni papíry ze stolu, abych je dodělala doma. Vzala si lehký kabát z věšáku a zabalila se do něj. Zkontrolovala jsem naposledy můj stůl. Nechtěla jsem tady nic zapomenout. Najednou se od kanceláře otevřeli dveře a vešel sem Fred.

,,An? Nechtěla bys někam na večeři?" zeptal se mně na otázku která mě hodně překvapila. On mi tady nejdřív vykládá jak na mě nic nebude zkoušet a najednou mě pozve na večeři. Hlavně že je ženatý a čeká dítě.

,,To mě zveš jako na rande?" zeptala jsem se ho zase já a dala do toho co nejvíc sarkasmu. 

,,Ne, chtěl jsem si s tebou promluvit ohledně mé spolupráce s tvojí rozepsanou knihou," no jasné, myslím si že si chce jenom zasunout do někoho, kdo není těhotný. Ale mám hlad a hlad je špatný přítel, teda aspoň myslím, že je to tak. No to je jedno. Mám hlad a měla bych se už pořádně najíst, navíc moje kniha se musí posunout. Budu se muset obětovat. 

,,Dobře, vyzvedneš mě prosím," nebyla to otázka spíš samozřejmost. Chtěla jsem si dát teda aspoň víno a to bych nemohla řídit. Ať se stará chlapeček.  

,,V půl osmý budu před bytovkou a vem si něco hezkého na sebe. Pojdeme do nejdražší restaurace co je v Mexiku," jenom jsem přikývla a odešla do garáží k mému autu. Jako co tím chce říct? Že nemám vkus pro oblékání a chodím oblečená jako nějaký vidlák? 

Vyjela jsem směr obchoďák. Nemám žádné tak luxusní a drahé šaty, takže je musím někde koupit. Myslím si že se mi ten nákup pořádně prodraží , ale nemůžu mu dělat ostudu.

-----------------------------

Vůbec jsem se nemohla rozhodnout jaký šaty koupit. Všechny byly krásné, ale i tak mě nejvíc upoutaly jedny úplně obyčejné, ale zároveň elegantní. Samozřejmě bych si je nikdy nekoupila, za takovouhle cenu bych těch šatů měla několik, ale pro Freda vše, že. Vzala jsem si svoji velikost a šla je zkusit do kabinky. Šaty měly vzadu zip a já neměla tak dlouhou ruku, abych je zapnula. Vykoukla jsem z kabinky a viděla nějakého mladého muže. Nejspíš čekal na svoji polovičku až vyjde z kabinky. Bohužel tady nebyl někdo další. Musela jsem požádat jeho. 

,,Pane, nemohl byste mi prosím pomoc zapnout šaty?" ten muž nejdřív moc nevěděl jestli je to na něho a jestli to myslím vážně.

,,Samozřejmě, ukažte," otočila jsem se k němu zády. Potom jsem jenom cítila teplý dech na svém krku. Zapnul mi šaty a já se na sebe mohla konečně podívat, myslím si že mi slušely.

 Zapnul mi šaty a já se na sebe mohla konečně podívat, myslím si že mi slušely

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Páni, sluší vám to, " viděla jsem úsměv toho neznámého muže. 

,,Děkuji, jsem Annabelle," otočila jsem se na něho a natáhla k němu ruku. On ji okamžitě přijmul a taky se představil. 

,,Ben," mrkl na mě a potřásl rukou.  Zdálo se mi to, nebo to byl jemný flirt. 

,,Bene, mohl bys mi ty šaty zase rozepnout prosím. Musím ještě koupit nějaký boty," otočila jsem se k němu zády a on mi rozepnul šaty. Já zašla do kabinky a sundala je. Vyšla jsem z kabinky a k mému překvapení tam stále stál Ben. 

,,Annabelle, nechtěla bys jít třeba na kafe?" usmál se na mě. Vlastně to byl docela dobrý nápad. Nevím jak dlouho už nakupuji. Určitě tak hodinu. 

,,Víš co, půjdu ráda, jenom to dojdu zaplatit. Myslím že sem tam viděla set k těm šatům. Počkej na mě u východu," Ben jenom přikývl a odešel. Já si ještě rychle vyzkoušela boty a vzala k tomu psaníčko. Vše jsem zaplatila a odešla k Benovi. Vzal mi tašky a vydali se k nejbližší kavárně. 

,,Dám si esspreso s mlékem prosím," objednala jsem si v kavárně a Ben si dal to samé. 

,,Jdeš někam, že sis kupovala ty šaty?" zeptal se mě.

,,Jdu se svým šéfem na večeři,je to vlastně můj sponzor.Píšu knihu tak to tam jdeme rozebrat. " odpověděla jsem mu. Má roztomilý kukuč. Hezký zelený oči. Úplně jako smaragdy. 

,,Aha, o čem píšeš? Rád čtu, tak si to pak přečtu," 

,,Píšu romantickou detektivku," usměji se pro sebe. Tu knihu vážně miluji, i když je to trochu egoistický. 

----------------------------------

,,Tak ahoj Ann, ozvi se mi a užij si večer," políbil mě na tvář, což jsem trochu nepochopila, ale tak už.

,,Ahoj Bene, hezkou noc," vlezla jsem do auta a zamávala mu. Nastartovala a rychle odjela domů, abych se mohla dostatečně připravit na večeři s Fredem. 




Ahoj, je tu nová část.

Co na ni říkáte?

Měla bych něco změnit?

Velmi mě zajímá váš názor.

Vaše Vall 

Můj EXKde žijí příběhy. Začni objevovat