Můj EX

26.

Frederic

Rychle jsem jel se Cynthiou do porodnice. To její hlasité dýchání mě stresovalo ještě víc. 

V porodnici nás přiřadili na pokoj a museli jsme čekat. Byla to hrozná muka, jelikož jsem jí nemohl nějak pomoc. Chodila sem a tam po pokoji a nahlas funěla. 

Když už jsem myslel že ji snad odrodím sám, aby neměla bolesti, tak se rozrodila. 

,,Až vám řeknu, tak pořádně zatlačíte," řekl ji doktor. Stoupl jsem si k její hlavě a vzal ji za ruku. Otřel jsem ji pot, aby to měla lepší i když v téhle chvíli si myslím že to asi lepší nebude. Jenom až vytlačí toho prcka.

,,Ták tlačte," Cynthia po těchto slovech odlepila hlavu z matrace a zatlačila, až celá zčervenala.

Po dalších asi pěti tlačení a řvaní se po místnosti ozval ten nejhezčí zpěv na světě. Pláč mé dcery se ozýval po místnosti, dokud ho nepřerušil ohlušující pískání stroje, který měří Cynthie tlak. Všichni jsme se otočili tím směrem a když doktoři viděli tlustou čáru, začali hned jednat. Jediný co jsem naposledy viděl, bylo jak provádí masáž srdce. Sestra mě vyvedla ven z pokoje na chodbu. 

Čekám už půl hodiny a stále nic. Když v tom vyjde doktor a poplácá mě po zádech. To nevěstí nic dobrého.

,,Bohužel, vaše žena to nepřežila." 

Tato věta se mi snad zaryla do mozku. Vím, že ji tam bude mít už do konce života. Musel jsem odejít. Někam, kdo mi pomůže.

Vlezl jsem do auta a přemýšlel jestli je to dobrý nápad.  Vyjel jsem na dálnici a rychle se dostal k Anně domů. 

Otevřela mi a pozvala mě dovnitř.

,,Ona, Cynthia umřela," rozbrečel jsem se a ona taky. Společně jsme tam spolu brečeli.

,,Já, musím se vrátit pro Jessicu. Musím být dobrý táta. Ahoj," rychle jsem vstal a odešel. Musím se zmužit. Teď se ze mně stane nejlepsí otec na světě.

------------------------------------

Nechali mě se s ní rozloučit. Zavolal jsem její rodiče, aby se podívali na Jessicu a taky aby se rozloučili. Teď mi zbyla jenom Jessica, co si ale počnu. Sám? Vždyť já se nedokážu ani postarat o kytku natož o malé miminko.  

Musím jít za ní, musím se o ni postarat.

Zaklepal jsem na dveře od sesterny. Otevřela mi na pohled milá sestřička.

,,Omlouvám, že ruším, ale nemohl bych si pochovat mé dítě?" bylo mi trochu blbě se ptát. 

,,Samozřejmě, jak se jmenuje, pojďte," vyšla ze dveří a já se vydal za ní.

,,Jmenuje se Jessica," 

,,Ano, tak tady." ukázala na jednu z několik vozíků. Byla to místnost, kde bylo několik miminek. 

,,Chtěl bych se nechat převést do soukromé nemocnice, už pro nás jedou, tak jestli mám něco podepsat," přikývla a došla pro nějaké papíry. Chtěl jsem si zaplatit pobyt, abych tam mohl být s Jess.

Všechno jsem vyřešil a podepsal.  Přijela pro nás sanitka. No, sanitka je slabé slovo. Spíše menší limuzína. Prostě luxus. Vše co jsem si zaplatil. Tady nám ale s Jess zajistí, že budu s ní na pokoji a starat se o ni. Aspoň mě všechno naučí.....teda snad. Aspoň doufám.

Hodně krátká kapitola z pohledu Freda. Jako je hodně slabá, ale chtěla jsem abyste věděli i nějaký jeho názor a příběh.

Myslíte že udělal něco špatně?

Vaše Vall