Poslední

Poděkování

Mám mnoho co říct, ale nejprve bych ráda dodržela to, co slibuje název kapitoly - poděkovala Vám. Děkuju. Děkuji vám za všechna ta přečtení, hvězdičky i za Vaši podporu, protože právě díky ní jsem se rozhodla nenechat tento příběh bez konce. Ano, čtete dobře, největší zásluhu na tom máte právě Vy. I za to jsem Vám vděčná.

Nebudu jmenovat čtenáře, protože se mi zdá, že si tak vystavím pomyslnou zeď před čtenáři novými. A to samozřejmě, i když s knihou vůbec nejsem spokojena, v žádném případě nechci. Takže Vám všem chci poděkovat alespoň takto. Strašně moc děkuju.

Může Vám to připadat neuvěřitelné, ale s mojí prokrastinací tato kniha vznikala celé dva roky. Bohužel si nevzpomenu na den přesně, kdy jsem publikovala první kapitolu, ale bylo to v dubnu roku 2017. Snažila jsem se i z tohoto důvodu, aby tato poslední část, která nám tento příběh nadobro uzavře, byla zveřejněna do konce dubna.

Nicméně, jak jsem již zmiňovala, s příběhem vůbec spokojená nejsem. Za ty dva roky jsem dle svého úsudku udělala velké pokroky, a přestože ani má současná tvorba samozřejmě není dokonalá, tohle bych nazvala katastrofou. Do slova a do písmene. Nicméně šlo o důležitou část mého psacího vývinu, takže jsem si řekla, že na ní nebudu měnit vůbec nic. Ani oprava chyb se konat nebude. Vše nechám tak, jak bylo.

Původně jsem plánovala velký přepis, který by z velké části zahrnul i vdechnutí nějaké smysluplnosti ději, už jenom bych změnila ta jména. Miluji anglická jména, víc než ta česká, jenže Češi by se prostě měli jako Češi jmenovat. Ano, existují i výjimky, kdy má Čech anglické jméno, a právě těmi se měla stát Tessa spolu s její sestrou Lili. Ale nemůže to platit u všech. Zbytku postav jsem chtěla jména vzít a najít jim nějaká jiná - vhodnější česká. Klidně Vám sem hodím i přepsaný prolog, který hodně vypovídá i o změnách v ději. Sepsala jsem ho ještě v době, kdy jsem chtěla příběh překopat řekněme do normálnější formy. Samozřejmě však s ničím takovým nepočítejte, pro mě je rozhodnutí ohledně přepisu již navěky uzavřeno.

Původně jsem také měla v plánu hlavní zápletku udělat o mnoho zajímavější. Velké povstání, nějaké to úmrtí, zahnání naší vedoucí vědkyně do kouta, Lisa se měla ukázat být robotem, který jim měl plány překazit... Ale konec se změnit neměl. Jen jsem ho upravila tak, aby dával smysl i bez této vzpoury. Takže se Vám omlouvám, jestli jste čekali něco opravdu napínavého, ale v původní verzi to tak být mělo. Nicméně nikdy jsem se k tomu nedostala a teď jsem docela ráda, že jsem se dokopala alespoň ke zkráceném konci. Prostě, když jsem si uvědomila všechny ty chyby příběhu, došla mi chuť psát. V závěru jsem ji však přeci jen našla - alespoň k napsání tohoto konce.

Každopádně pokud máte nějaké otázky, sem s nimi. Může jít o cokoli - k příběhu, ke psaní samotnému... Něco jste nepochopili? Sem s tím! Pokusím se Vám veškeré nesrovnalosti vysvětlit, pokud to tedy bude v mých schopnostech. Příběh je totiž nesmyslný. Ale budu se snažit. A stejně tak Vám budu vděčná i za názory. Jakékoliv. Teď jsem se vypsala já, takže teď je řada na Vás!

A i když pro Vás to znamená konec, pro mě jde o začátek. A já Vám za tento začátek další úrovně mého psaní neskonale děkuju! <3

Na viděnou, třeba u mé další tvorby!