✔️Světlo a stín

Kapitola 18

 Lhal. Bolelo to. A hodně. Yoru seděl na břehu jezera a omýval ze sebe krev. Alfa, který se mu před chvílí představil jako Shiky, si ho spokojeně prohlížel posazený pod stromem.

Když si omyl tělo, začal si ošetřovat rány. Nejprve si vymyl kousanec na ruce, který si udělal sám. Snažil se přebít bolest jinou, ale i tak se mu to moc nepodařilo. Další rána byla na jeho rameni. Takhle si ho Alfa označil při vyvrcholení. Byla to hluboká rána a on doufal, že mu na to dá Floranna nějakou léčivou mast.

Zakřupala větvička a oba se ohlédli po zvuku. Z křoví pomalu vystoupil udýchaný rudý tygr. Na pár místech byl poškrábaný ze souboje, ale přesto, že se tak statečně rval, někdo mu jeho kořist vyfouknu, než jí stačil opět najít. Proměnil se do dvounohé formy a vyšel k jezeru.

„Takže jsi se dnes vrátil? Slyšel jsem, že o tom Sphira mluvil, ale nečekal jsem, že se slavnosti zúčastníš."

„No, co na to říct. Možná mě už nebavilo žít sám, bez druha," pokrčil Shiky ramena a pln sebevědomí si stoupl před Garciu.

Yoru je oba bedlivě pozoroval. Vypadali jako dva medvědi, kteří se chystali zápasit o nejlepší místo na chytání lososů. Byl to nejspíš jen jeho dojem, ale při tomto střetu nešlo jen o to, že panter sebral tygrovi jeho vybraného omegu. Garcia si ho prohlédl jen hned při příchodu a pak se o něj přestal zajímat. Bylo to možná tím, že je nyní už zadaný, ale měl dojem, že je v tom i něco jiného. Oba alfové se nyní soustředili pouze jeden na druhého.

„Myslel jsem, že k sobě hledáš někoho speciálního. Alespoň to jsi tvrdil, když za tebou dolézali svobodní omegové. Ale teď si najednou vybereš ušmudlaný psisko?" Yoruovi se nad tou urážkou naježily vlasy. Chtělo se mu zavrčet, ale bolest, kterou pociťoval po celém těle mu v tom zabránila. Musel uznat, že ho Shiky tedy pořádně zřídil. Bude rád, když dojde do tábora.

„Ale, ale. Copak ti vlk mezi šelmama nepřijde speciální?" Vysmál se mu černý alfa a dál na něj povýšeně hleděl zlatýma očima.

Yoru si je dál prohlížel. Oba byli stejně vysocí. Garciovo tělo bylo o něco mohutnější a oproti Shikymu tak působil poněkud nemotorně. Panter měl vysokou urostlou postavu, zlaté oči a krátké černé vlasy. Jeho tělo bylo svalnatější, než tygrovo a vlk si pohrával s otázkou, kdo z nich by asi v souboji vyhrál. Sice ho v tuto chvíli neměl příliš v lásce, kdo by taky mohl milovat někoho, kdo ho dá se říct brutálně znásilnil, ale věřil, že by tmavý alfa zvítězil.

„Ale řekl bych, že jsi si na tohle štěně taky brousil drápky, nemám pravdu? Jinak bys tu nebyl," povytáhl panter obočí. Tygr se na něj nepřátelsky zahleděl. Právě uhodil hřebíček na hlavičku a Shiky to moc dobře věděl. Usmál se a přikročil k druhému alfovi ještě blíž. „Ale copak? Tváříš se, jako bych ti právě sebral cukrátko." Tygr zatnul pěsti, ale udeřit se neodvážil. Jen si povzdechl a přijal svou prohru. Yoru už svého druha má, tak proč se trápit nad něčím, co nejde vrátit zpět.

Poprvé od té chvíle se Garcia na Yorua podíval. Vlk ho chtěl spražit pohledem za to psisko, ale rychle si to rozmyslel, když v jeho tváři uviděl soucit a smutek. „Nemohl jsi se alespoň trochu krotit? Podívej jak je zřízenej." Mávl směrem k omegovi a spražil pohledem pantera, který se nyní také díval na zmoženého chudáka.

„Víš, myslim, že ti do toho nic není. Možná bys měl jít hledat nějakého jiného omegu, než..." Ani nedokončil větu, když se vzduchem rozlehl hlasitý lví řev. „To už je tolik?" podivil se černý. „No myslím, že si budeš muset na zasunutí počkat další rok." Posměšně na tygra mrkl a vůbec si nevšímal jeho zlostného pohledu. „Tak pojď štěně. Jde se domů."

Yoru se pokusil vstát, ale tělo ho nechtělo poslouchat a bolest zadku mu zabraňovala v pohybu. Shiky s Garciou se proměnili do zvířecí podoby a čekali na něj. Shiky ho trpělivě pozoroval. Alespoň si uvědomoval, že vlka tak zničil, že na něj nemůže spěchat. Tygr se díval stranou. Nemohl se na zuboženého omegu podívat. Naposledy bolest v jeho tváři viděl, když ho vyháněli vlci. Doufal, že se nic takového už opakovat nebude. Že u nich ve smečce bude v bezpečí. Proto si ho chtěl vzít jako omegu. Aby ho ochránil. Celé se to ale zvrtlo, když o něj zápasil s jiným omegou a vlk se mu pak ztratil. Tak to pro nebožáka skončilo další bolestí.

Chvíli mu to trvalo, ale nakonec se proměnil do vlčí kůže a podařilo se mu udělat několik kroků. Když tělo rozpohyboval, nedělala mu chůze již takové problémy. Všichni se společně vydali do tábora.

Když se konečně dostali za hrazení, byla už skoro noc. Jezero bylo dost daleko a oni museli kvůli vlkovi několikrát zastavovat. Už se nemohl dočkat až si odpočine a vyspí se.

První, kdo je přivítal, byl Tokko. Dosud nezadaný alfa ovšem nepřiběhl přivítat svého vlčího přítele. „Shiky! Páni, nečekal jsem, že se dnes ukážeš," radostný úsměv na malou chvíli přebila obava, „neděje se nic na medvědí hranici, že ne?"

„Ale ne, nemusíš se bát Tokko. Všechno je v pořádku," mrkl na rysa s úsměvem a tím zahnal všechny jeho obavy.

„A už se dokonce znáš s Yoruem! To je úžasná náhoda, Shiky je totiž..." Otočil se na vlka a rázem ztratil hlas. Vytřeštil na něj oči a nevěřícně na něj hleděl. Všichni už měli svou dvounohou podobu a tak byly všechny rány jasně vidět. „Co jsi mu to proboha udělal?" obořil se Tokko na Garciu a vypadalo to, že mu každou chvíli jednu vrazí.

Tygr na obranu zvedl ruce. „To si vyřiď se svým učitelem. To on mu to udělal." To rysa umlčelo a on nevěřícně hleděl na pantera. „To ty?"

„No ano, teď je to můj omega, tak se koukejte oba starat o to, aby jste si příští rok ulovili vlastního." Obořil se Shiky a oba spražil nepřátelským pohledem. Ani jeden z nich už nepromluvil. Oba se otočili a šli ke svým příbytkům.

„Ale notak!" Vlk leknutím nadskočil a málem by dokonce spadnul, kdyby ho nechytily silné ruce. Otočil se za sebe, aby si prohlédl osobu, která ho vyděsil, ale zároveň i ušetřila pádu. Byl to Ligro. Hlavní omega. „Všem jsem řekl, aby se ohledně tohohle omegi krotili a ty si sem jen tak nakráčíš a takhle ho zřídíš?" naježeně propaloval pohledem Shikyho, který si z toho nic nedělal.

„Ale, ale. Jen se uklidni drahoušku," odněkud se vynořil Sphiro a začal svého druha uklidňovat. „Náš vlčí přítel, může být rád, že si ho vybral nejsilnější člen smečky." Poklepal přátelsky pantera na rameni.

„Tohle na mě nezkoušej Sphiro. Jen si zůstaň vůdcem, mě vyhovuje moje místo." Odstrčil jeho mohutnou ruku a zabodl mu varovně prst na prsa. „Nehodlám zase poslouchat tvoje přemlouvání."

„No dobře, nemusíš se hned tak čertit."

„Když je nejsilnější, tak se mohl alespoň trochu krotit!" Nedal se odbít Ligro. „Parchant je to! Vždyť se na něj podívej! Všude z něho teče krev!" Yoru chtěl taky něco říct, ale vůbec nedostal příležitost.

„Sám jsi mi minulej rok říkal, že bych si měl najít konečně druha. Tak jsem to udělal a ty se na mě zlobíš? To od tebe není vůbec hezké Ligro." Vysmíval se mu Shiky.

Gepard se chtěl do černého alfi pustit, ale lev je přerušil. „Tak už dost! Je už načase jít spát. Poznamenám si vás dva jako zadané a už půjdeme všichni spát." Ligro chtěl ještě něco říct, ale přísný pohled vůdce mu v tom zabránil. Přijmul prohru a poraženě si vzdychl. Pomohl Yoruovi, aby se pevně postavil na nohy a pustil ho. „Pošlu za tebou Florannu, ano? Ona ti to očistí a dá ti něco proti bolesti." Vlk se zmohl jen na souhlasné přikývnutí.

Poté se všichni rozešli. Lev šel k velitelskému domku, Ligro k lékařce a Yoru následoval svého nového alfu do jeho nové chýše. Jediné pozitivum na dnešku bylo, že už nebude muset spát v králíkárně. Teď bude mít vlastní dům, který bude sdílet se Shikym. Pohodlí příbytku a teplo ohně ho vábilo. Doufal, že se spolu oba naučí vycházet.

Tak už to tu máme konečně spárované. Uvidíme, jak se spolu naučí vycházet a jestli bude Yoru v tomto partnerství šťastný. :)

AkumaDono