✔️Světlo a stín

Kapitola 36.

Vůbec se mu to nelíbilo. Seděl u vnitřního ohně, ve své chatce a mračil se. Připadal si jako malé problémové dítě. Shiky byl neustále u něj a hlídal ho. Když byl panter na lovu, tak na něj dával pozor Ligro. Sem tam ho přišla zkontrolovat i léčitelka a ošetřila mu rány.

Mluvení ho už nebolelo, ale chraplavý hlas ho stále neopouštěl. Ligro si vedle něj spokojeně seděl a krájel jablko.

Další den se měl konat Velký lov. Jak mu Tokko vysvětlil, tak je to největší slavnost v roce. Každý alfa se zapojí do soutěže, kde se rozdělí do několika týmů.

Tým, který do večera uloví nejvíce potravy, vyhraje. Členové vítězného týmu tak dokáží, svou obratnost, sílu a důvtip. Ukáží, že jsou přínosem pro smečku a v případě nedostatku potravy mají větší příděly.

„Tak jak se dnes cítíš?" pokusil se gepard začít rozhovor.
„Každým dnem je to lepší," pochválil si vlk a přijal nabízené jablko.
„To jsem rád. Mluvil jsem s Florannou a prý to nebude dlouho trvat a sundá ti obvazy." Vlk byl touto zprávou potěšený a s úsměvem se zakousl do kusu ovoce.

Okolo poskakoval Duppy a mlsně se otáčel za sladkým jablíčkem. Přiblížil se k Ligrovi, která krájel další a opřel se mu o nohu packama. „Ale jdi ty potvůrko. Vždyť už jsi jedno snědl," káral Ligro albínka.

Netrvalo to dlouho a venku se ozval ruch. „Tak to vypadá, že lovci už jsou zpět." Oznámil hlavní omega a vydal se to zkontrolovat ze dveří. „No vypadá to, že mi hlídaní končí," oznámil Yoruovi a usmál se, když se na něj vlk zamračil. Věděl, že neměl rád, když je furt pod dozorem. „Jen si zvykej mračoune, zítra spolu budeme celý den," pozlobil ho ještě a pak vyšel ven z chatky. Yoru ho vyprovázel zamračeným výrazem.

Strávil uvnitř chýše už několik dnů, bez toho, aby vylezl ven. Ligra se ho už několikrát ptal, jestli nechce jít ven na sluníčko, ale vlk tento návrh rázně zamítl. Nechtěl se přede všemi ukazovat jak mumie. Ale to nebyl hlavní problém. Bál se. Nechtěl tam ven, kde mu může někdo ublížit. Uvnitř byl v bezpečí a to mu vyhovovalo. Ani Shikymu se nepodařilo přesvědčit ho, aby si šli večer sednout k táboráku.

Netrvalo dlouho a ve dveřích se objevil jeho alfa. Nesl v náručí sušenou trávu. Jakmile to Duppy uviděl, okamžitě se za ním rozeběhl. Pletl se Shikymu mezi nohama, když cpal trávu do jeho klece, netrpělivě prostrkával čumáček skrz mříž a snažil se vytáhnout ven kusy potravy. „Tak to tedy ne ty uličníku," pokáral ho panter. „Nemysli si, že nám tady budeš dělat bordel."

Sehnul se a sebral vypaseného zajíčka ze země. Položil tvorečka do klece a zavřel za ním.

Poslední dobou se o Duppyho staral právě Shiky, protože chtěl, aby jeho omega odpočíval. Bílý zajíček, přesto, že se těšil na travičku, ve které seděl, propaloval svého druhého pána rudýma očima. Shiky mohl jen hádat, ale přišlo mu, že je to pěkně zlostný pohled.

„Tak jak se dnes máme?" začal Shiky rozhovor známou větou, kterou používal pokaždé, když se vrátil z lovu.
„Už mě nic nebolí," odpověděl vlk. Floranna mi prý zanedlouho sundá obvazy." Byl rád, že už se může alespoň obléknout, ale až mu léčitelka sundá obvazy, bude to ještě lepší.

„To je dobře, tak to se o tebe nebudu muset tolik bát, až tě bude zítra hlídat Ligro." Prohodil alfa a začal rovnat rozhrabané kožešiny. „Sphira se taky nabídl, že tu s tebou zítra bude, tak tu budeš mít společnost."

Yoru neměl velkou radost z toho, že bude zase celý den hlídaný, ale byl rád, že se jeho společnost rozroste. Byl by sice radši, kdyby mezi nimi byl Tokko, ale chápal, že se rys bude taky účastnit Velkého lovu. Na druhou stranu ho Rys navštěvoval skoro každý večer a Yoru měl radost z vyprávění o lumpárnách, které provádí těm parchantům, kteří ho zmrzačili.

Vztah mezi omegou a alfou se značně změnil. Shiky si Yorua více všímal. Vlastně se dá říct, že ho nespustí z očí. Velice rychle se sbližovali a byli si bližší, než kdy předtím. Dokonce spolu spali v jedném pelechu. Společně se zachumlali do kožešin a vlk díky alfově společnosti neměl žádné špatné sny.

Líbilo se mu v jakém souladu nyní žijí. Až na tu panterovu starostlivost. Yoru nemohl prakticky vůbec nic sám udělat. Neustále měl za zadkem Shikyho, který za něj dělal všechnu namáhavou práci. Občas mu to lezlo na nervy, ale byl rád, když se panter nabídl, že vypráší kožešiny. Alespoň nemusel Yoru vylézat ven.

Shiky vyšel ze dveří s popelem z ohniště. Všiml si, že opodál sedí ve stínu stromu Garcia. Tygr si myslel, že je nenápadný, ale panter si ho všiml pokaždé, když se potloukal okolo jejich chýše.

Chápal, že se s Yoruem kamarádí, což se mu moc nelíbilo a že chce tygr znát vlkův stav, ale nehodlal ho v žádném případě pozvat dovnitř. Garcia se bude muset spokojit jen s pozorováním chaty.

Čím více se blížil Velký lov, tím byli oba alfové k sobě více nepřátelští. Na lovu se častěji hádali a v táboře se neustále ignorovali.

K večeru dorazila Floranna zkontrolovat pacienta a usoudila, že bude nejlepší mu sundat obvazy. Jizvy se krásně hojily a díky masti po nich zůstanou jen nepatrné stopy.

Shiky se spokojeně usmíval, když sledoval, jakou z toho měl vlk radost. Florana mu přikázala, aby ještě týden popíjel léčivý čaj a že by se měl jeho chraplavý hlas zcela vyčistit. Když léčitelka vyšla ven, panter jí následoval.

Zastavil jí před vchodem. „Chtěl jsem ti poděkovat, že jsi mi ho dala dohromady. Moc jsi nám oběma pomohla."
„To nestojí za řeč Shiky. Udělala bych to pro každýho." Usmála se na něj lvice.

Panter se na ní spokojeně usmál. „Ale pro Yorua hlavně, že?"
„Nechápu, jak to myslíš," zatvářila se léčitelka zmateně.

Shiky pokývl hlavou směrem ke skupině lovců, kteří se vzrušeně bavili o zítřejší události.

Floranna se začervenala a sklopila zrak, když si uvědomila, že je mezi alfy Tokko. „To je to opravdu tak poznat." Otázala se stydlivě.
„No jeden by musel být slepý, aby si nevšiml, jak se na sebe usmíváte, když se potkáte. Navíc mi při lovu řekl, že se nezúčastnil Slavnosti říje, protože čeká na tebe." Oznámil jí Shiky a usmál se, když se léčitelce rozzářily oči. „Ale ne, že mu řekneš, že jsem ti to prozradil", mrkl na ní spiklenecky.

Lvice se na něj usmála a rukou naznačila, že si zamkla ústa na zámek.

Tak tu máme dnešní kapitolku. PSANÍ: PONDĚLÍ - NEDĚLE (Úterý)

AkumaDono