✔️Světlo a stín

Kapitola 38.

Ráno připravil Shiky Yoruovi teplou koupel. Do necek nalil vodu, kterou předtím postupně ohřál nad ohněm. Všichni oslavovali dlouho do noci a tak bylo jasné, že ráno nebude v celém táboře ani noha. Zvěře bylo více než dost a tak se ráno zrušil lov, aby mohli lovci odpočívat.

Když se vlk všude dostatečně očistil, cítil se mnohem líp. Ráno, když se probudil celý ulepený os potu a sperma, neměl z toho velkou radost. Pořádně se usušil a oblékl si teplé oblečení. Nebude trvat dlouho a budou venku muset chodit ve zvířecích podobách a měnit se pouze uvnitř u rozehřátého ohně.

Shiky mezitím pověsil v chýši provaz. Společně potom vyprali kožešiny, které při své večerní aktivitě zašpinili. Yoru rozdělal oheň a pomohl panterovi pověsit kožešiny.

Panter se šel do kuchyně poptat po nějaké snídani. Kuchař byl sice rozmrzelý, kdo ho to po tak rušné noci budí, ale když zjistil, že je to jeden z jejich nejlepších lovců, objevil se mu úsměv na tváři. Chvíli něco hledal v zadní místnosti, ale pak přinesl košík plná červených jablek.

Panter donesl sladké ovoce do chýše a spokojeně pozoroval, jak Yoru senem plní zajíčkovu klec. Duppy byl puštěný na volno. Albínkovi zřejmě trochu hráblo, protože pobíhal okolo jako smyslu zbavený.

Běhal sem a tam. Odrazil se od stěny a zastavil se. Všiml si, že dovnitř vstoupil Shiky a radostně se za ním rozeběhl. Panter měl co dělat, aby donesl košík s jablíčky na místo, kde obvykle s Yoruem jedí. Malý neposeda se mu neustále pletl pod nohy. Zřejmě ho lákala vůně červených jablíček.

Společně seděli u ohně a snídali. Shiky vlka objímal okolo pasu a ten mu seděl na klíně. Po včerejší akci si nemohl Yoru pomalu ani sednout. Ale s úlevou při koupeli zjistil, že mu neteče krev a že uvnitř není poraněný. Duppy seděl vedle nich a spokojeně si pochutnával na jablíčku.

Náhle se ozvalo zaklepání. „Dále,“ vyzval návštěvníka Shiky. Úsměv na tváři se mu rozšířil, když dovnitř vstoupil Sphira s Ligrou. Dobře věděl, že gepard neumí pít, ale když viděl, jak se drží za hlavu a je celý zelený, málem se neudržel a rozesmál se na celé kolo.

„Tak jak jste se vyspinkali děťátka?“ pozdravil se zívnutím lev a pomohl svému omegovi, aby se posadil k ohni. „Můžete mu uvařit prosím čaj?“

Yoru lehce přikývl a vydal se pro bylinky. Shiky mu musel pomoci, aby se zvedl. Vlk chodil trochu nemotorně, ale to se nebylo čemu divit.

Jeho podivné chůze si všiml Sphira a s tázavým úsměvem se podíval na pantera, který šel zrovna pro kotlík s vodou. Shiky na potvrzení vůdcovi nevyslovené otázky přikývl. Sphira pokýval hlavou nazpět, že to schvaluje a byl rád, že si jeho dlouholetý přítel dal život konečně do pořádku.

Ligro seděl u ohně a koulel očima. Držel v ruce horký čaj a vypadal, že se každou chvíli pozvrací. Shiky mezi tím posbíral rozvěšené kožešiny, aby se u ohně lépe sedělo.

Pobaveně se koukal na hlavního omegu, na kterém bylo vidět, že mu asi praskne hlava.
„Proč jsi ho sem bral?“ zeptal se panter, který měl opřenou bradu u vlkovu hlavu. Do koupele mu přimíchal voňavé bylinky a teď se té vůně nemohl nabažit.

„No venku není ani živáčka. Po Velkém lovu je druhý den pokaždé odpočinkový a takový utahaný. No a zkrátka jsem se nudil, tak jsem ho vytáhl z postele a šel se podívat, jestli nespíte, nebo nevyvádíte jiný lumpárny.“ Dodal a mrkl na červenajícího se vlka. Musel se usmát, když si všiml, že na něj Shiky nenápadně vystrčil prostředníček.

„Klidně si mě mohl nechat spát,“ zaprotestoval unaveně gepard. „Mám pocit, že se mi rozskočí hlava.“
„Tak se máš naučit chlastat.“ Rejpnul si panter a pobavil ho Ligrův rozzuřený výraz.

Hodnou chvíli tak seděli a povídali si o všem, co je napadlo, až se nakonec Sphiro pustil do rozhovoru, který musel přijít. „Za dva dny je úplněk,“ podotkl zachmuřeně. Všil si, jak se vlk nejistě zarazil a tak se na něj povzbudivě pousmál.

„No prostě si to s vlky konečně vyříkáme a zatrhneme jim jejich drzé chování,“ odpověděl panter a políbil vlčka do vlasů.

„Co jim vlastně chcete udělat?“ kňournul Yoru a tázavě se podíval na vůdce. Ten na něj pohlédl zamyšleným výrazem.

„No to záleží na tom, jestli se s nimi bude dát normálně mluvit.“ Začal lev opatrně. „Ale nemusíš se bát. Zřejmě ustanovíme nějaké opatření, abychom je drželi na jejich území a přinejhorším je donutíme odejít. To záleží na důvodu, kterým nám vysvětlí jejich překročení našeho území.“

Yoruovi spadl kámen ze srdce. Byl rád, že vůdce hned nepomýšlí nad krveprolitím. Nevěděl, kdo je novým vlčím vůdcem, ale doufal, že je to někdo rozumný.

Koneckonců přeci jen k vlkům pociťoval rodinné pouto. Sice nebylo tak silné, jako tehdy před Zukovou krutovládou, ale jistý cit tu pořád ještě zůstal.

Shiky jakoby mu četl myšlenky a ještě pevněji ho objal.

Venku se už pomalu všichni začali probouzet do chladného rána. Po zemi se povalovala hustá mlha a nebylo skoro vidět na krok. Slunce zářilo jen málo a tak bylo jasné, že podzim klepe na dveře.

Všude, kde byl prostor se sušilo maso. Kuchaři měli opět plné ruce práce, ale zdálo se, že s masem vystačí až do jara.

Zajíců bylo letos také velké množství, takže trocha čerstvého masa byla také zajištěna.

Až na kuchaře a provinilce, kteří stavěli novou část tábora, vládl všude klidný den. Mlha se udobřila a nechala teplé slunce, aby paprsky hřálo sušící se maso a nově zpracované kůže.

Na večer se začal připravovat táborák. Shiky se pořádně oblékl a chystal se ven. Rozhrábl hromádku oblečení a vytáhl další teplé oblečení, které podal Vlkovi. Ten se na něj jen zaraženě podíval. Shiky se na něj povzbudivě usmál. „Neboj se, ochráním tě,“ pročísl mu bělavé vlasy. Vlk na něj však stále hleděl s obavami.

„Jsem přeci nejlepší lovec, tak dokážu rozbít několik čenichů.“ Vlk se stále nemohl rozhodnou. Alfa se k němu lehce naklonil. „Taky jsem skvělý milenec,“ zašeptal mu do ouška a spokojeně se usmál, když si všiml, že prolomil napjatou atmosféru. Yoru nakonec svolil a přijel nabízené oblečení.

U táboráku nikdo nedělal nic velkého z toho, že se vlk opět objevil. Sphira posadil partičku útočníků co nejdál od místa, kde normálně seděl Shiky a byl velice potěšen, když se panter ukázal ve vlkově společnosti.

Panter se posadil po lvově levici a posadil si vlka do klína. Nevěděl, jak dlouho bude trvat, než se bude moci vlk posadit, ale doufal, že to nebude moc brzy. Vlkova přítomnost mu takto vyhovovala.

Yoru zvedl ruku a oplatil pozdrav veselému Tokkovi, který seděl hne naproti. Před malou chvílí debatoval s Garciou a ten ho také pokýváním pozdravil.

Yoru se zprvu cítil nervózně v takovém množství lidí, ale když se začali vyprávět různé historky, hlavně ty, které se týkaly předešlého dne a Velkého lovu, trochu se uvolnil. Nakonec z něj veškeré špatné pocity opadly  a užil si příjemný večer ve společnosti svých přátel.

Tak další kapitolka je venku :)
PSANÍ: PONDĚLÍ - NEDĚLE (Čtvrtek)

AkumaDono