✔️Světlo a stín

Kapitola 24.

Shiky se vrátil těsně nad ránem. Chvíli před tím, než vyšlo slunce, ustal déšť. Yoru se potichoučku vyplížil ven, aby nevzbudil alfu, který ležel rozvalený pod hromadou přikrývek. Musel v noci pořádně promrznout. Vlk se jako první vydal zkontrolovat zajíce a dost se bál, jestli silný vítr přístřešek nijak nepoškodil.

S úlevou zjistil, že budova je bez poškození a vstoupil dovnitř. Překontroloval všechna zvířata a zjistil, že další samice porodily. Březí zbyla jen jediná a její velké břicho naznačovalo vlkovi, že se porod odehraje v nejbližších chvílích. Možná, že až zítra přijde, tak tu najde poslední drobečky. Do všech klecí nacpal slámu a doplnil vodu. Zaslechl zvenku hluk a tak se vydal podívat, co se děje.

Uprostřed tábora stál Ligro a okolo něj se tvořila skupina omegů. Na nic nečekal a vydal se ke skupince. „Takže abych vás dostal do obrazu. Včera v noci bylo nalezeno tělo laně, kterou neskolil nikdo z naší smečky." Davem se ozvaly nevěřícné hlasy. Gepard čekal, až se všichni utiší a pak pokračoval. „Naši alfové prohledali celé území a nikde nenašly žádné stopy o tom, že by se zde vetřelec stále nacházel a podle všeho je tu zřejmě bezpečno." Všem se ulevilo a davem se rozlehly veselé brebentění. „To ale není všechno." Nechal Ligro chvíli pauzu a čekal, až mu zase všichni dají svou pozornost. „Jelikož jsou alfové po noční akci unaveni, je dnes řada na nás, abychom se pokusili ulovit něco k jídlu."

Atmosféra v davu se změnila na nervózní. Yoru to zcela chápal. Když je Zuko donutil lovit místo alf, tak jim to také dělalo ze začátku potíže. A tihle omegové s velkou pravděpodobností lovili jen málokdy a když se jim to přeci jen povedlo, tak se jednalo o myš nebo ptáčka. „Takže utvoříme lovecké skupiny a pokusíme se přinést pro naše vyčerpané ochránce trochu masa." Dokončil proslov hlavní omega a začal je rozřazovat do skupin po pěti. Když skončil, ještě všechny varoval. „Nepřítel tu sice v noci nebyl nalezen, ale to neznamená, že se nemůže vrátit. Buďte opatrní."

V táboře zůstalo na hlídce šest omegů, aby nezůstal nechráněný a v případu nouze mohli včas vzbudit alfy. Yoru měl na jednu stranu radost, že jeho skupinku vedl právě samotný Ligro, ale taky podrážděný, protože s nimi byl i někdo, koho nemohl ani cítit. Kráčel kousek za gepardem, ale přesto si byl vědom, že ho Mike vzadu pomlouvá, společně s dalšími dvěma omegy. Doufal, že lov brzy skončí a on se bude moci dostat od toho parchanta co nejdál.

Ligro je dovedl na jeden palouk, kde vlk nikdy nebyl. U kraje protékála úzká říčka a k ní se zrovna vydali. Yoru nejprve nechápal, co má Ligro v plánu, ale když se zastavil na okraji břehu, rychle to pochopil. Oni šli lovit ryby. „Tak se do toho pustíme. Rozestoupíme se po proudu a budeme se snažit nachytat co nejvíce těch kluzkých potvor." Všichni se proměnili do čtyřnohé podoby a vydali se po proudu, zaujmout svá stanoviště.

Po hodině už byl Yoru opravdu zoufalý. Neměl drápy, jako jeho kočičí kolegové a tak na lov musel používat své tesáky. Jediné, čeho ale dosáhl, byl mokrý čenich, plný vody. Lovit v řece nebylo nic snadného a tak po dalších dvou hodinách leželo u každého omegi, až na vlka jen několik ryb. Yoru se zoufale snažil, ale prostě mu to nešlo. Nedokázal chytit jedinou rybu. Se špatnou náladou pohlédl před sebe a zjistil, že vedle irbise je asi největší hromada ryb. Na dálku jich Yoru napočítal pět a pocítil úzkost. Teď má nad ním Mike opravdu navrch. Ten, jako by vlkovu myšlenku zaslechl a otočil se. Jejich oči se střetly a irbis se vítězně zašklebil.

Ligro si zřejmě všiml, že má vlk problémy a vydal se za ním. Došel k němu zrovna, když se bílý pokusil ulovit jednu z ryb. Prudkým pohybem ponořil tlamu pod vodu a chňapl po rybě. Jeho čelisti ovšem cvakli naprázdno a tak se vlkova hlava opět vynořila s plným čumákem vody. Ligro se tomu výjevu zasmál a trochu se přikrčil, když se Yoru oklepal a na jeho světle rezavou srst s hnědými fleky dopadlo několik kapek. Nechtěl vlka už dále trápit.

„Co bys řekl na to, že místo pití vody, bys začal odnášet ryby?" Vlk se na něj podrážděně podíval a pak s prohrou v očích přikývl. Nemá cenu se tu zbytečně trápit a bylo načase udělat něco užitečného.

Yoru měl opravdu rychlé nohy a tak mu netrvalo ani moc dlouho dojít s rybami do tábora. Víc jak dvě do tlamy nenacpal a kdyby se proměnil, zbytečně by mu klouzaly. Donesl ryby před kuchyňskou chatku a s potěšením zjistil, že se ostatní skupiny také činily. Bohužel ale zjistil, že i všechnu další kořist tvoří ryby. Místní omegové zřejmě dokáží jen rybařit.

Celou cestu zopakoval již několikrát, ale věděl, že nebudou mít dost ryb. Když do tábora vešel potřetí, hromada se moc nezvětšila. Měl přehled o stavu úlovků jejich skupiny a přišlo mu, že jediné velké množství ryb přináší právě on. Úzkostlivě zakňučel. Vzhledem k tomu, jak byly ryby malé, musí každý spořádat alespoň tři, aby si naplnil žaludek. Když to takhle půjde dál, budou rádi, když na každého vyjde jedna a půl ryby.

Za jeho zády se ozvaly kroky. Otočil se a jeho skleslost se změnila ve vztek. Za ním stál Mike a nesl několik ryb. Přidal je na hromadu a pak se otočil k vlkovi. „Ligro už pomalu končí lov. Měl bys si pospíšit a pomoci jim se zbytkem ryb." Irbis si prohlédl hromadu s masem. Chvíli přepočítával a pak si povzdechl. „No není to zrovna dost jídla pro každého. Nejvíce masa zkonzumují alfové, protože po noci potřebujou nabrat síly. A pak budeme čekat, co zbude na nás." Pak lupnul pohled po zamyšleném vlkovi, který se díval na hromadu ryb. „Možná bych mohl navrhnout Ligrovi, aby se maso rozdělilo podle zásluh." Vlkova srst se naježila, ale než stačil cokoliv říct, někdo si za nimi odkašlal.

Oba omegové se otočili a zjistili, že za nimi stojí vůdce. A bohužel nebyl sám. Yoru hlasitě polkl, když si všiml, že vedle lva stojí zamyšlený panter. Shiky si společně se Sphirou prohlížel dnešní úlovky. „No není toho zrovna moc. Budou se muset dnes udělat příděly." Nadhodil Sphira směrem k panterovi. Pak se otočil na omegy. „Kolik ryb ještě zbývá donést?" Yoru se zamyslel, ale než stačil cokoliv říci, Mike ho předběhl. „Už moc ne, dnešní lov nebyl zrovna úspěšný." Pak přišlo něco, co Yorua ani v nejmenším nepřekvapilo. „Možná by bylo víc ryb, kdyby se do lovu zapojili všichni."

Vlk se zamračil a zahanbeně sklopil zrak ke svým černým tlapkám. Cítil na sobě pohled obou alfů a cítil se zcela neschopný. Aby toho nebylo málo, tak irbis svou myšlenku ještě upřesnil. „Věděli jste, že vlci nedokážou ulovit ani jednu rybu?" Teď by se vlk opravdu nejraději propadl hanbou. V duchu doufal, že přiletí meteorit a ukončí jeho trápení. Nebo v lepším případě sejme toho parchanta, který ho právě ponižuje jak před jeho alfou, tak před vůdce. Ticho nakonec protrhl Shikyho hlas. „Yoru běž pomoci ostatním s odnošením ryb." Tón jeho hlasu byl snad ještě horší než, když si ho irbis dobíral. Hlas, kterým ho oslovil zněl zklamaně. Nikoho nezajímalo, že se tak moc snažil, že má žaludek plný říční vody. Všichni vidí jen jeho neschopnost. Se staženým ocasem se vydal naproti Ligrovi a zbytku družiny.

Než se stačil dostat z doslechu, uslyšel ještě část rozhovoru, která probíhala za jeho zády. „Budeme to muset nějak vymyslet. Alfové potřebují sílu na zítřejší lov, takže budeme muset jejich příděl zvětšit a omegům ubrat." Zněl Sphirův hlas.

„Můj příděl klidně také zmenši," ozval se klidně Shiky. „Nesnáším ryby."

Vlk se ohlédl a pohlédl na debatující trojici. V tom ho něco napadlo. Jestli jeho alfa nesnáší ryby, tak mu musí přinést něco jiného. Zajíce ulovit umí. Tak se předvede a dokáže, že není k ničemu. A s tímto odhodláním se rozeběhl naproti Ligrovi.

Dnes jsem měla obhajoby a dopadly dobře :) Tak jsem se před spaním rozhodla přidat jednu z kapitol, jen tak, ať máte taky radost. Jinak si dávám až do pondělku od psaní volno, ale nebojte, ještě mám napsané 2 kapitoly, tak se je vynasnažím do pondělí nějak šikovně vydat. Jestli tedy nezapomenu :D To víte, mám plnou hlavu jiných starostí. :)  

AkumaDono