✔️Světlo a stín

Kapitola 40.

Marně se snažil usnout. Nakonec všechny snahy vzdal a posadil se, teple oblečen k hřejivému ohni. Dokud se Shiky nevrátí, nedovolovala mu nervozita zavřít oči.

Ze zahloubání ho vyrušil hluk venku. Chvíli naslouchal. Připadalo mu to jako hádka. Zvědavost mu nedala a musel zjistit, co se děje. Otevřel dveře a vykoukl do chladné noci.

U brány se snad seskupili všichni omegové. Byli proměněni do zvířecí podoby a s kýmsi se hádali. Yoru se tedy také proměnil a ve vlčí podobě zavětřil. Srdce se mu málem v hrudi zastavilo. Ten pach přece zná! Zná ho moc dobře!

Rychlím krokem se prodíral davem. Nechápal, co se to tu děje, ale chtěl to za každou cenu zjistit. Prodral se až dopředu a zůstal vyjeveně stát.

„Říkám vám, abyste odsud vypadli!“ prskal na nepřítele před sebou irbis. Mike stál v čele smečky a rozčíleně cenil tesáky. Snažil se vypadat drsně, ale jeho pach prozrazoval nervozitu. Ta byla cítit z celé smečky.
„A já ti říkám, abys držel hubu!“ zavrčel zuřivě vlk proti němu a vystartoval proti omegovi.

Yoru sice irbise nenáviděl, ale přes všechnu tu bolest, kterou mu způsobil, to byl člen jeho smečky. A nikdo jiný nevypadal, že by se chtěl s rozzuřenou bestií  pustit do křížku. Jeho nerozhodnost se rozplynula ve chvíli, kdy vlk srazil irbise k zemi, až Mike bolestně zavřeštěl.

Vyrazil kupředu a bokem narazil do vlka, který se nebohému kocourovi sápal po hrdle. Dal do svého útoku všechnu sílu a podařilo se mu překvapeného útočníka odmrštit dobré dva metry od irbise. Postavil se před zraněného a vrčením dával jasně najevo, že je připraven k boji. Srst měj naježenou a ocas výstražně zdvižený. Cenil výhružně tesáky a připravil se na boj se svou bývalou smečkou.

Vlk se otřepal a postavil se do čela vlčí smečky. Zaujal stejný postoj jako protivník, ale když zjistil, kdo proti němu stojí, zůstal nevěřícně zírat. „Yoru?“
„Kaile?“ zahleděl se bílý na svého zrzavého přítele. Ano, nemohl se přeci splést! Jasně zrzavá srst a hnědé pruhy po hřbetě. Opravdu to byl Kail!

Kail se rozeběhl k drobnému vlkovi a společně se začali vítat. Skákali kolem sebe a vesele štěkali. „Yoru!“ ozvalo se z davu vlků a když tam drobný omega pohlédl, zjistil, že k němu peláší i Jun. Yoru úplně zapomněl na zaražené omegy z jeho nové smečky a přivítal se se svými přáteli. Nakonec proti sobě zůstali jen s funěním stáli.

„Co tu děláte a kde je Zuko?“ Jun se zaraženě podíval na Kaila. Ten změnil svůj výraz na přísný. „Nevíme. Jednoho dne se ztratil a už se nevrátil. Bugar se ho vydal hledat, ale nevrátil se ani on.“ Kail se na chvíli odmlčel a počkal, až se znad jeho zprávou Yoru zamyslí. „Pak jsem se stal vůdcem já, ale mizení členů naší smečky nepřestalo,“ oznámil vlčí vůdce a nepřátelsky ze zadíval na omegy šelmí smečky. „Jsme tu, abychom tomu udělali přítrž a nastolili spravedlnost!“

Yoru si dal dvě a dvě okamžitě dohromady. Zahleděl se na svou bývalou smečku. Všichni vlčí alfové se tvářili rozhodně a nenávistně. Omegové zůstali zřejmě v táboře. Kail odlákal jejich alfy a chystal zákeřný útok.

„Kaile my jsme tvým vlkům nic neudělali,“ zatvářil se Yoru smířlivě a doufal, že si nechá přítel vše vysvětlit.
„My? Mým vlků?“ zatvářil se vůdce zmateně. „Ty jsi přece také vlk! Když tu není Zuko, tak se můžeš vrátit zpět.“ Kail se najednou zastavil a zamyslel se “Nebo jsi už jedním z těch zmetků?!“

Kail se zvedl a obešel bílého vlčka. Přísně si ho prohlížel. Když spatřil značku na jeho rameni, zůstal rozzuřeně zírat. „Kaile, poslouchej…“ snažil se Yoru, ale přítel ho nenechal domluvit. „Takže přece jen jsi zrádce!“ Naježil se zrzavý a bez varování po omegovi skočil s vyceněnými tesáky.

Yorua to tak překvapilo, že se nestačil ani pohnout. Pouze sledoval, jak se jeho přítel proměnil v smrtonosnou bestii a řítí se na něj. Všechna odvaha, kterou měl při záchraně irbise, ho opustila a pouze se skrčil ve snaze bránit se.

Vzduchem se prohnala světle zrzavá šmouha a srazila se s vlkem ve vzduchu. Gepard vlčího vůdce přirazil k zemi a zahryznul se mu do hrdla. Kail zakňučel a snažil se zpod útočníka vyklouznout.

Ligro byl z celé smečky nejrychlejší a když dorazil a viděl, co se děje, hned zasáhl. Ostatní vlci překvapeně hleděli na svého bezbranného vůdce. Všichni se naježili a chystali se přejít do útoku a osvobodit Kaila. Nakonec se ale překvapeně zarazili a vyděšeně hleděli na skupinu alfů, která se v čele se lvem rychle blížila.

Kail sebou cukal a snažil se osvobodit. Zlostně nadával a snažil se zabořit do geparda tesáky. Ligro ho pustil až ve chvíli, kdy o to byl požádán svým alfou. Vlk se oklepal a nenávistně hleděl na šedého lva s černou hřívou a ošklivou jizvou na zadní noze. „Za všechno zaplatíte!“ prskal vlk.

„Vy jste ti, kteří porušili pravidla a překročili naše hranice!“ Zahromoval lev klidným hlasem, který se s další větou změnil v rozzuřený. „A ještě k tomu jste na nás ušili takovouhle boudu! Vysvětli to vlku!“

„To vy jste porušili pravidla! Vy lezete na naše území a mordujete naše vlky!“ řval Kail na lva bez jakékoliv bázně, přestože se ostatní vlci stáhli. Vůdci možná přeskočilo, ale oni si uvědomovali, že nyní, když je celá nepřátelská smečka opět pohromadě, je to pro ně jistá smrt.

„Na žádnýho z tvých prašivých psů, jsme ani nesáhli!“ přidal se do potyčky Garcia.
„A kdo jiný?!“ řval bezhlavě Kail a připravil se vystartovat proti Sphirovi.

„Mluví pravdu Kaile! Otevři přeci oči!“ spustil naléhavě Yoru. Kail se při slovech svého starého přítele zarazil a zmateně na něj pohlédl.

Yoru byl přikrčení u země a prosebně na něj hleděl. Nad ním stál rozkročený mohutný černý kocour a uklidňoval bílého tak, že mu láskyplně olizoval uši. Panter na něj varovně blýskal zlatýma očima.

Kail se zahleděl na svou ustrašenou smečku a nechápavě tvářící se nepřátele. Uvědomil si, že prohrál. Prohrál mylně rozpoutanou válku. Smutně pohlédl i na svého starého přítele, který se choulil u svého partnera. Prohrál i v lásce.

Všichni se zarazili, když zaslechli v křoví spěšné kroky. Z lesa se vyřítil udýchaný vlk. Rozhlédl se kolem sebe a když uviděl svou smečku, rychle se rozeběhl za vůdcem.

Omega se přiřítil ke Kailovi. Těsně před ním se zastavil a vydýchával se, aby chytil dech. Světle šedý vlk se rozhlížel zmateně kolem sebe a když si myslel, že konečně může mluvit, otočil se přímo na udiveného vlčího vůdce. „Medvědi! Medvědi jsou v táboře!“

Tak a další kapitola je venku ;)
PSANÍ: PONDĚLÍ - NEDĚLE (Sobota)

AkumaDono