✔️Světlo a stín

Kapitola 17.

Netrpělivě přešlapoval z jedné nohy na druhou. Mrskal ocasem ze strany na stranu a jeho tělo bylo naplněno nervozitou a nepříjemným pocitem. Celé jeho tělo hořelo a nejvíce nepříjemný pocit ho sužoval v oblasti konečníku. Tohle všechno bylo ale v pořádku. Podle hlavního omegy to v období říje pociťuje každý omega. A nejintimněji, právě ti, kteří nezažili ještě spojení.

Byli vyrovnáni v jedné řadě na paloučku nedaleko tábora. Ligro jim vše vysvětlil a společně čekali na signál. Podíval se na ostatní neoznačené omegy a ucítil z jejich pachu, že májí stejné nepříjemné pocity jako on. Všechny šelmy byly větší než on, ale jelikož pařily mezi omegy, stále byly drobnější, než alfové stejné rasy.

Netrpělivě popolezl a lehl si do trávy. Příjemně chladila jeho rozžhavené tělo a on úlevně přivřel oči. Gepard se na něj s úsměvem otočil. „Nemusíš se ničeho bát Yoru. Všechno bude v pořádku. Sphira jim všem vysvětlil, že když si tě vyberou, musí být při spojení opatrní. Jsi přece jen drobný vlček a oni by ti v zápalu vášně mohli ublížit. Velikost je hlavní rozdíl mezi vlky a šelmami."

To Yorua vůbec neuklidnilo a nyní si ještě více přál, aby to měl za sebou. Něco na slovech hlavního omegy ho přeci jen vyděsilo a byl teď odhodlaný ještě víc než dříve. Musí všem alfům uniknout. Ani Garciu si nenechá skočit zadarmo. A když bude mít štěstí, tak se dnes spojení vyhne a bude se moci ve smečce více zabydlet a poznat ostatní. Přesto mu ovšem připadal tygr jako dobrý partner pro život. Uvnitř ho však dráždila obava. Neustále měl před očima ten nenávistný pohled, kterým ho Garcia v prvních chvílích pozoroval.

Pomalu a hluboce dýchal. Srdce se uklidnilo. Myslel na ty hluboké hnědé oči, které patřily možná jeho budoucímu alfovi. Pak se kaštanové oči změnily v mechově zelené. Vlčí oči. Prudce zatřásl hlavou. Nesmí se teď rozptylovat. Kromě toho, Kail byl jeho přítel. Byl téměř jako bratr, nechtěl na něj myslet v takovéto chvíli.

Z myšlenek ho vytrhlo hlasitý řev. Byl to lví řev. Jejich signál. Než se vlk stačil vzpamatovat, všichni omegové se rozprchli do všech stran. Ligro. ho musel mírně popostrčit gepardí packou, aby ho popohnal a pak si to vlk pelášil přímo do hloubky lesa.

Prodíral se podrostem a snažil se být jak nenápadný, tak rychlý. Zastavil se a zavětřil. Jasně cítil ostatní omegy, ale ani jednoho alfu. Vítr sice foukal tak, aby neprozradil jeho pach, ale v období říje je vůně omegů tak silná, že se rozhodl nespoléhat na vítr. Opět nabral své tempo a kličkoval mezi stromy. Jindy by byl o dost rychlejší, ale v tomto stavu ho tělo nechtělo poslouchat. Nohy se nechtěly pohybovat rychle a tělo bylo pořád těžší a těžší.

Uslyšel známý zvuk. Použil nos a hned ho do něj uhodilo vlhko. Našpicoval uši a pokusil se poohlédnout po okolí. Když si byl dostatečně jistý tím, že ho nikdo nesleduje, vydal se za zvukem.

Našlapoval opatrně. Znal to to nové území jen málo, ale potůček už potkal dříve. Než vystrčil hlavu z podrostu, pořádně očima pročesal okolí. Rozhodoval se, jestli to má risknout nebo raději zůstat v bezpečí. Vyprahlé hrdlo a rozžhavené tělo ovšem rozhodlo za něj. Stoupl si do ledové vody a hltavě se napil. Povolil si jen pár hltů. Plné břicho vody by ho mohlo zdržovat. Nakonec neodolal a potopil pod vodu celé tělo. Projela jím úleva. Pamatoval si, že mu Ligro říkal, že od svědění zadních partií mu úplně pomůže spojení s alfou, ale že ho může zmírnit i chladnou vodou v rybníce. Nakonec mu stačil i obyčejný potok.

Slastně si užíval ledové vody, když zaslechl praskot větviček. Než se stačil otočit, slyšel za sebou čvachtavé kroky. Nejraději by z vody rychle vylétl, ale mokrá srst a zmučené tělo mu to nedovolilo. „Ale, ale. Tak tady tě máme." Vlk pohlédl do očí velké pruhované šelmě. Tygr stál uprostřed potoka a mlsně se olizoval. Hypnotizoval vlka pohledem a každý sval v jeho těle byl napnutý.

Yoru byl sice rád, že ho našel zrovna Garcia, ale i tak se nehodlal vzdát a vydat svůj kožich jen tak. Počkal, až tygr přijde blíž a pak se mu prosmýkl mezi nohama. Vyběhl z potoka, ale hluboko v mysli si byl jist, že se mu útěk před velkým tygrem jen tak nepovede. A jeho mysl měla většinou pravdu.

Garcia se proti němu vyřítil a lehce ho shodil na bok. Přední tlapou si ho přidržel a jemně se mu zakousl do hřbetu. Teď to přijde, pomyslel si vlk a zavřel oči.

 Vše se stalo tak rychle, že si celou událost ani pořádně neuvědomoval. Zaslechl bojový řev velké kočky a pak z něj spadlo břímě mohutného tygřího těla. V tu samou vteřinu se zvedl a pelášil pryč. Dovolil si jen krátký pohled zpět, aby viděl, jak tygr zápasí s pumou.

Odvážil se zastavit až po dlouhé chvíli sprintu. Zhluboka se vydýchával a nohy se mu třásly námahou. Kdyby ho teď Garcia dohnal, nemohl by mu ani vzdorovat. Spokojeně zavrtěl ocasem, když za křovím zahlédl Losí jezero a pomalu se k němu přiloudal. Opět schladil své hrdlo ledovými doušky a tentokrát si dovolil pořádné loky. Jeho tělo bylo tak vyčerpané, že by mu překáželo celé a ne jen žaludek.

„No copak to tu máme?" Yoru prudce zvedl hlavu a ohlédl se po neznámém hlase. Na mohutném stromě u břehu jezera ležel velký černý alfa. Yoru ho nikdy neviděl a tak co nejrychleji vylezl z vody a zaujal bojový postoj. „Ale, ale. Omega a chce se rvát?" Černý panter ladně seskočil na zem a pomalu se začal přibližovat. „Ty budeš ten vlček, který zachránil Tokka, nemýlím li se?" otázal se alfa. Yoru mu neodpověděl a hlídal každý jeho pohyb. Bylo jasné, že patří do smečky, ale to znamenalo, že je na lovu. Loví omegy.

Alfa se prudce vymrštil a než se stačil vlk vzpamatovat nebo zareagovat. Přirazil ho k zemi tak prudce, že mu na malou chvíli vyrazil dech. Yoru zůstal chvíli omráčeně ležet a pak sebou začal házet. U ucha zaslechl sametový hlas. „Jen klid. Bude to bolet jen málo." Pak na zřbetě pocítil ostré tesáky a nestačil se divit. Nevěděl, do jakého místa na krku ho panter kousl, ale jeho tělo bylo donuceno proměnit se do dvounohé formy. Stačilo jen několik vteřin a ležel pod mohutným tělem šelmy, které se také začalo přeměňovat, zcela nahý.

Tak tady je další kapitola :D Našla jsem si čas až teprve teď a protože jsem hajzlík, tak nechám konec otevřený XD... ale jelikož nejsem až tak moc zlý člověk, tak vydám ještě kapitolu k příběhu Čisté stránky :) 

AkumaDono