4.

2.1K 118 0
                                    

"Já svou ženu nezabil!" Zařval skleslý Herold Cayl, manžel zemřelé.
"Před týdnem jsme se rozvedli. Neklapalo nám to. Navíc jsem přistihl Annu v posteli s nějakým cizím chlapem..."
"Jak vypadal? Můžete ho prosím popsat?" Žádala ho matka. Muž přikývnul a začal popisovat.

"Měl vlasy na nějakou blond, zlatou nebo žlutou. Barva nebyla pořádně vidět. Eeem, byl docela mladý. Asi tak okolo třiceti pěti. Svalnatý. Jo a na levém rameni měl nějaké tetování."

"Tetování?" Zeptáme se všechny najednou.

"Eeee, ano. Měl tam hada nebo možná draka. Přesně nevím. Nezlobte se. Víte, kdo by to mohl udělat?" Ptá se sklíčeně muž.

"Nemůžeme vám říci, kdo to udělal, protože to samy nevíme. Dáme vám vědět hned, jak něco budeme vědět pane Cayle." Muž matce poděkoval a rozbrečel se.

Hned co vyjdeme z domu, vezme máma telefon a vytočí číslo. Do telefonu převypráví, co se dozvěděla, poděkuje a zavěsí. Nasedneme do auta a odjedeme.

"To by pro dnešek stačilo." Oznámí mi máma.
"Odvezu tě domů." Na to začnu protestovat. Nechci domů. Chci ještě něco podniknout. Ale mám smůlu. Neposlouchá mě a tak se jede prostě domů.

No domů. Nezastavily jsme úplně doma, ale u táty doma. Podívám se na mámu s přizvednutým obočí a otázkou, co to má k sakru znamenat?

"Víš," začne vysvětlovat. "Jsi už dospělá a měla by si bydlet sama ve svém. Proto si myslím, že by ti vyhovoval byt po tátovi." Usměje se a podá mi klíčky od bytu. S nejistotou si je od ní vezmu.

"Děkuju?" Nějak nevím, co na to říct. Vlastně mě něco napadlo. Ví o tom táta? Nebude mu to vadit? Co když se bude zlobit? Na druhou stranu táta je zavřený v Pekle navěky. Takže... Mám svůj vlastní byt.

Vystoupím z auta. Máma s Maze jsou mi v patách. O co jim jde? To snad zvládnu sama ne?

Překvapení
Vejdeme do výtahu, který nás vyveze až nahoru. Když se ozve cinknutí a dveře se pomalu otevřou, vyskočí zpoza dveří Ela s Trixie a několika dalšími lidmi za nimi.
"Překvapení!" Zařvou všichni naráz. Začnu se zvláštně křenit. Nechápu to. Počkat, já mám dneska narozeniny?
Rozhlédnu se po místnosti. Podle velkého nápisu z balónků "Vše nejlepší!", se opravdu ujistím, že je doopravdy mám.

Vejdu do místnosti a z ničeho nic se za rohem objeví teta doktorka Linda s dortem a svíčkami. Všichni melodicky spustili píseň "hodně štěstí" a já tam jen stála jako sloup.

Linda stála kousek přede mnou, zpívala a smála se. Když skončila píseň, zfoukla jsem všechny svíčky na jeden nádech. Běžně si lidé u tohoto gesta něco přejí. Já jsem po těch pár letech zjistila, že jsou přání k ničemu. Jako malá jsem si přála spousty věcí, které se mi stejně nesplnili. Jako například poníka, sourozence nebo aby se máma s tátou vrátili k sobě.

"Tak co, rozkrojíš dort?" Pobídne mě teta Linda. Zakývu hlavou a razím ke stolu. Vemu nůž a začnu dort krájet.

Dort je ovocný s želé. Ten miluju. Podívám se na mámu a děkovně se na ní uculím.

Po popřání se přesuneme dolů do baru. Táta tu pořádal velkolepé mejdany. No teda, kdyby jenom mejdany. A kdyby jenom v baru.

Přišli i nějací cizí lidé. Asi to tu furt funguje jako diskotéka. Mé kroky mířily k baru. Za ním stáli dva mladí číšníci. Houknu na toho, který je ke mně blíž. Objednám si whisky.

"Takhle z ostra jo?" Vyvalí oči máma. Nevím, co na to říct, tak se jen rošťácky usměju. Na to mi máma už nic neřekne, také si něco objedná a odejde někam do davu.

Kopnu do sebe tři panáky najednou a jdu se poohlédnout na parket. Tam zahlédnu nevlastní sestru Trixie. Neváhám a jdu se k ní přidat.

Asi po pěti písničkách se mě Trix zeptá, zda chci něco k pití. Zařvu, že jo. Společně se vydáváme k baru. Objednáme drinky a pustíme se do konverzace.

Trix byla vždycky ta hodná a slušná. Vystudovala  veterinu. Teď prý pracuje u nějaké staré paní, po které bude celý podnik přebírat. Navíc poznala nějakého frajera. Když mi ho Trix popsala nečekala jsem, že by si zrovna ona našla někoho takového. Jeho koníčkem jsou motorky, pracuje jako tatér a navíc si přivydělává na farmě za městem. Spíše jsem čekala nějakého doktora, zubaře nebo možná policajta. No, ale pokud je ten kluk normální, tak zase proč ne.

Alespoň si našla někoho. Já na to nikdy neměla takový štěstí. Moc jsem si s klukama nerozuměla. Ano dostat kluka do postele zvládnu perfektně, ale na dlouhodobější vztah, to je jiný oříšek. I přes to věřím, že se nějaký objeví. Přeci jenom můj táta našel lásku svého života po pár tisících letech. Já vím, nezní to moc přesvědčivě... Ale už dost s přemýšlením. Dnešní večer si užiju, jak jen nejvíc budu moct.

Luciferova dceraKde žijí příběhy. Začni objevovat