Luciferova dcera

VI

Jsem zpět. Ale tentokrát je to jiné. Má návštěva na Zemi se liší od těch předešlých. Nejsem šťastná ani v dobré náladě. Někde uvnitř mi tichý hlásek šeptá a varuje, ať si dávám pozor. Možná jsem už naivní. Naposledy se mě jen přeci pokusili zabít nějací okultisté, či co byli zač... Ne! Dost! Nechám těchto přízemních myšlenek. Jsem přeci nesmrtelná! Co mi může tak ublížit? Co by se mohlo stát?

Lidé procházející kolem mne si musí myslet, že jsem blázen. Stojíc před klubem mého táty a zírajíc na něj. Opravdu to nevypadá moc normálně. Zaklepu hlavou, abych se vyprostila z myšlenek a vykročím směrem ke skleněným dveřím, ze kterých vychází barevné světlo. Uvnitř potkám pár mladých opilých lidí. Ani si mě nevšimnou a já cvaknu malé tlačítko u výtahu. Ten se otevře, já nastoupím, stisknu tlačítko nejvyššího poschodí a nechám se tam vyvést. Dveře se znovu otevřou a já konečně spatřím tátův byt. Vypadá pořád stejně. Uprostřed místnosti stojí stejné černé piáno. Přejedu po něm prstem, na kterém se zachytí smítka prachu. Dlouho tu nikdo neuklízel. 

Pramen vlasů se lehce zachvěje. Zvednu svůj zrak na balkónové dveře. Ty jsou otevřené. Odhrnu závěsy a vstoupím. U zábradlí někdo stojí a kochá se výhledem na město.

"Čekal jsem tě, Kat." Ozval se pevný mužský hlas.

"Ahoj Charlie. Netušila jsem, že budu mít společnost." Charlie se konečně odtrhl od výhledu a upřel pohled na mé osobě. Vypadal, jako všechno ostatní, stejně. Jen vlasy měl... nagelované?

"Co se ti to stalo?" Rýpnu si a hodím očkem k jeho vlasům. Charlie se doširoka usměje.

"Nevidíme se takovou dobu a ty se zeptáš, co mám s vlasy? Opravdu Kat? Co třeba, jak se mám, nebo jak jsi se měla ty?"

"Oh, promiň. Jaké byly tvé cesty? Naposledy jsi byl v thajsku, že?"

"Ano, před týdnem jsem se vrátil z Ruska. Zajímavá země. Zima a jediné, co ti tam dají na zahřátí je vodka. Avšak jsem si nemohl stěžovat. Lidé jsou tam opravdu přívětiví. Kdyby Trixie neměla tu svatbu, tak bych ani neodjížděl." Charlieho vyprávění jsem musela po nějaké době zastavit. Byla jsem unavená a neměla jsem náladu se vybavovat.

"Nezlob se, jen si půjdu lehnout. Popovídáme si později, ano?" Na to přikývne.

"Než odejdu, Trixie si jde zítra vyzkoušet šaty. Chloe je ve službě. Mazin vkus na oblečení je, no sama víš, pochybný. Má matka na tom neni o moc lépe a na té Trixiině kamarádce bych to moc nenechával. Ta je zase až moc výstřední. Přál bych si, aby má sestřenice ve svůj den vypadala hezky. Víc tě nebudu otravovat. Dobrou noc." Charlie zmizel jak pára nad hrncem. Jen tak tak jsem mu stihla popřát dobrou noc a byl za dveřmi výtahu.

Dojdu do koupelny, kde se rychle osprchuji. Po sprše se zabalím do ručníku, otevřu dveře do ložnice...

"Maze! U děda, jak seš tady dlouho?" Vyjeknu. Maze sedící na posteli se jen zazubí.

"Ahoj Kat! Konečně si se taky vrátila. Už tu začala být nuda. Chtěla jsem se tě přivítat jako první, ale Charlie tu byl dřív."

"Maze, ráda tě vidím, opravdu. Ale jsem unavená a chci si lehnout." Ve skříni si vezmu nějaké oblečení. Maze odejde, v koupelně se pustí voda. Za chvilku se vrátí do ložnice a vleze si pod peřinu.

"Lucifer mě tu nechal bydlet, doufám, že se nezlobíš."

"Ne Maze, jsem ráda, že tu se mnou někdo je." Zavrním unaveně, chytím ruku Maze a spokojena s dotykem někoho, komu důvěřuji, zavírám těžká víčka.