Luciferova dcera

III.

Klapání podpatků se rozléhalo dlouhými chodbami. Rychlými kroky se blížila ke svému cíli. I přes to, že pospíchala, tak byla ladná. Tak ladná, jak je sukuby dokázaly být. V poslední chodbě prudce zatočila, seběhla několik schodů a zaklepala drsně na tmavé dřevo dveří. Nečekala na povolení vstoupit.

"Hagatho, potřebuji od tebe laskavost," spustila horlivě Deava. Postava stojící shrbeně u velkého kotle se avšak ani neotočila.

"Hagatho, je to důležité. Dám za to cokoli." Na tato slova osoba zpozorněla. Pomalu se otočila k sukubě a líně se zeptala: "co potřebuješ?"

"Potřebuji od tebe nápoj lásky. Ani vlastně nepotřebuji, aby se do mě zamiloval, spíše ho chci, ehm, k nějakým účelům." Vysvětlovala Deava rychle, jako by nemohla dál čekat.

Čarodějka vystrčila krk směrem k pochodni, aby lépe viděla a mohla si ženu před ní stojící prohlédnout. "Tak mladá sukuba a není si schopna poradit se sváděním? Jak ironické," zasmála se Hagatha přidušeným smíchem. Na to se Deave zakřivil obličej. Samotné se jí to také nelíbilo. Vždycky měla po čem toužila, ale tentokrát si chtěla být jista, že to dostane.

"Takže, sukubo, říkala jsi, že dáš vše, ano?" Na to Deava přikývla bez sebemenšího zaváhání. Hagatha přešla ke stolu uprostřed místnosti, na kterém byli všemožné malé kotlíky, lektvary a ampulky různých tvarů a velikostí.

"Mohu ti uvařit lektvar, který vyžaduješ. Budu potřebovat jen tvůj vlas a tři týdny. Naoplátku požaduji nějaký kus tebe. Předpokládám, že jsi nikdy o nic nepřišla. Vidím tvůj nechápající výraz. Hned vysvětlím. Vybereš si, jakého kusu svého těla si ochotna se vzdát. Nehtu, zubu, kusu křídla nebo ocasu. Vyber si." Netrvalo dlouho, když se sukuba rozhodla. Zvítězil nehet - ten přeci doroste. Čarodějka si z jedné z poliček sundala jakési miniaturní kuličky, z druhé kus dřeva a ze stolu vzala kleště.

"Na co máš ty dvě věci," poukázala na dřevo a kuličky.
"Nejsi první sukuba, se kterou obchoduji." Odpověděla a zarazila kuličky do svých uší. Dřevem poukáza k sukubiným ústům. Deava zavrtěla hlavou. Nechápala, proč s tím čarodějka dělá takové drahoty, vždyť je to jen nehet.

Hagatha vzala pevně něžnou hladkou ruku do své. Zvedla oči k Deave a nechala ji vybrat, o který chce sukuba přijít. Ta ohnula prsty s vyjímkou nataženého prsteníčku. Hagatha uchopila kleštěmi nehet a prudce trhla. Ze sukubina hrdla se ozval nehorázný jekot. Tak silný, až by normálnímu smrtelníkovi praskly ušní bubínky. Deava spadla prudce na kolena. V ruce držela svou nyní znetvořenou ruku. Ta byla celá od krve. V celé ruce ji silně pulzoval tep. V hlavě ji hučelo. Těžce lapala po dechu. Nikdy jsem nezažila takovou bolest.

Aby toho nebylo málo, čarodějka ji z hlavy vyškubla pramen vlasů. Ten opatrně zatočila do klubíčka a nasoukala do jedné z ampulek a položila na poličku. Když si vyndala z uší malé kovové špuntíky, otočila se k hekající sukubě. "Za dvacet dní si přijď pro lektvar. Ráda jsem s tebou obchodovala. Kdybys příště něco potřebovala, ráda to zopakuji." Hned jak to čarodějka dopověděla, neviditelnou silou vyšoupla sukubu ven na chodbu a zabouchla za ní dveře. Zvedla se omámeně na nohy. Ty se začly klepat jak osiky. Nabourala do stěny, o kterou se opřela a začala podél kulhat pryč.