Euforie III. |Starker|

,,Dvacátého pátého května."

2. Kapitola

Cesta Petrovi uběhla neuvěřitelně rychle. Člověk by si myslel, že když jste unavený tak se všechno táhne a hrozně to vázne. Petrovi, ale kupodivu ne. Než se nadál auto už stavělo před mrakodrapem kam se Peter přistěhoval za Tonym. S poděkováním vystoupili a nechali Happyho, aby si jel zase po svém.

Společně se na chodníku zastavili před velkými vchodovými dveřmi. Z Tonyho vyzařovalo jasné množství hmatatelného napětí. Peter jej jen chytil za ruku a vstoupil do budovy. Zamířili společně skrz halu až k obrovským zlatě zbarveným výtahům. Nastoupili do kabiny a nechali se vytáhnou vzhůru. Tony celou cestu nenápadně pokukoval po Peterovi a culil se. Mladíkovi to připadalo podezřelé. Na nic se ale nevyptával, na dotěrné dotazy jeho klukovské stránky byl příliš unavený.

Cesta výtahem se na rozdíl od té autem neuvěřitelně táhla. Zatímco si jeho hlava myslela, že se už blíží ke konci, jeho tělo stále tvrdo v kabině, která byla stěží v desátém patře. ,,Proč bydlíme tak vysoko?" zafňukal a zabořil hlavu do Tonyho ramene. Ten jej s hlasitým uchechtnutím pohladil po tváři. ,,Protože tak vysoko žádní dotěrní novináři nechtějí. Pokud chceš, aby ti na dveře klepali paparazzi, tak se přestěhujem třeba do druhého patra," odvětil Tony a Peter si jen hlasitě odfrkl. Vznesl to pouze řečnicky a navíc omylem to bylo tak nahlas, nepotřeboval takovou odpověď. Troufal si říct, že by jeho život bez ní byl dost možná i lepší.

Pár dalších minut po této debatě se ozvalo cinknutí. Mladík měl co dělat, aby na místě nevyskočil do vzduchu provolávajíc: ,,Sláva!"

Vyletěl z výtahu po otevření dveří jako namydlený blesk a okamžitě a neoblomně mířil na gauč. I přes námitky jeho budoucího manžela se na gauči rozvalil a vtáhl do objetí jeden z okrasných polštářků. Tony si sedl k jeho nohám a začal mu sundávat boty. ,,Měl bych žárlit na ten polštář?" otázal se s nadzdviženým obočím. Mladík se na něj ohlédl přes rameno a zapřemýšlel. ,,Prozatím ne, ještě se chci najíst, pak si zase lehnu a pak můžeš spustit žárlivé scény," zamrmlal a Tony se hlasitě zasmál. ,,Dobře," odpověděl stroze a začal mi masírovat chodila.

Mladík se nebránil slastnému zavrněním, které vyvolal jemný dotyk Tonyho rukou. Začal mu prsty promačkávat určité body na chodidlech a vyvolával tak silnější a silnější pocit úlevy. Opět zavrněl a tentokrát se propadal do světa spánku. Tony do něj strčil. ,,Nespi, jinak zaspíš večeři a taky ty všechny věci, které s tebou chci probrat."

,,Tony, co chceš tentokrát probírat? Jestli svatbu tak to prober s May, já jsem na tohle unavený," zabručel otráveně a Tony nad ním jen protočil oči.

,,Nebuď pruďas. Jdi si dát sprchu, já zavolám do té pizzerie na rohu. Dáme si víno a budeme v posteli, nebo si můžeme pustit nějaký film," oznámil Tony a začal stavět menšího bruneta na nohy. Ten se nepoddajně vrtěl a různě uvolňoval, dokud Tonymu nedošla trpělivost. Popadl mladíka za ruku a duhou rukou za bok, přikrčil se ke gauči a mladíka si hodil pře rameno. ,,Tony co děláš?" křikl.

,,Odnáším tě, aby jsme všechno ještě stihli. Neviděl jsem tě za ten celý týden pomalu ani na hodinu." Postavil jej a následně natlačil na zeď. ,,Chybíš mi," zakňoural a Peter mu přiložil dlaň na tvář. ,,Ty mě taky, nemysli si. Tak ty jdi volat, já se jdu osprchovat a pak si sedneme k nějakému filmu, který stejně nebudeme vnímat. Jsem zvědavý mi chceš říct." S těmito slovy jej políbil a zmizel v koupelně.

,,No já jsem taky zvědavý co mi na to řekneš.."

* * * * *

,,Tak je to tady!" křikl Tony na celé patro, když vycházel z výtahu s XXL pizzou v náručí. ,,Dneska mají svoji specialitu za polovic, tak jsem si dovolil jí vzít." Uculil se a pizzu položil na malý stolek před rozloženým gaučem. ,,Tak to je jedině dobře," odvětil mladík, odložil sklenici s vínem a natáhl se po kousku, který mu Tony podával. ,,Mám už hlad jako vlk."

Tony se pohodlně usadil vedle něj a zasněně se díval na to jak hltá pizzu. Byl to pohled plný lásky, to by poznal každý hňup. Zorničky měl rozšířené a jiskřilo mu v nich. Na rtech mu vládl mocnou silou sladký úsměv.

Peter jeho pohled vycítil a otočil se na něj. Usmál se a na obličeji se mu vyrýsovaly krom ďolíčků taky plné syslí tváře. Oči se mu zaleskly radostí z teplého kousku těsta se smetanovým základem a několika druhy sýrů. ,,O chěm si s ou chěl mulvit?"

,,Nerozumím ti, když máš plnou pusu," zasmál se Tony a kousl si do svého trojúhelníčku. Mladík polkl a opět se otázal. ,,O čem si se mnou chtěl mluvit?"

Tony se nadechl a posadil se do tureckého sedu. ,,Za prvé. Mluvil jsem s May o svatbě a shodli jsme se na tom, že by to bylo nejlepší za necelé tři týdny. Dvacátého pátého května. O společenský oblek se starat nemusíš, bude ti stačit jeden z tvých elasťáků, pojmeme to trochu originálně. No květiny budeme mít modré a rudé růže, oddá nás nakonec Rhodey, Friday už by byla trochu moc i na nás a pozveme jen pár lidí. Možná přijde Pepper," poslední větu tak nenápadně podstrčil a čekal na mladíkovu reakci. Peter se pozastavil nad tím co řekl a lehce nakrčil obočí.

,,Jako Pepper Potssová? Ta co ti dala košem a kvůli které si mě za dávných časů chtěl jen ojet? Ta Pepper?" chrlil ze sebe jako vulkán a u toho třeštil své čokoládově hnědé oči. Tony se nevinně usmál a přikývl. ,,No dobře," povzdechl si, ,,když se to tak vezme, nebýt jí tak spolu nejsme. Každopádně pozvi si koho chceš to je mi prakticky jedno, hlavně když přijdeš a neutečeš mi někam s ní," řekl s laškovným úsměvem Peter.

,,A Ned přijde?" zeptal se černovlasý muž a do úst si vložil další sousto sýrového opojení na kousku tenoučkého těsta. Mladík pokrčil rameny a nakonec polovičně přikývl k souhlasu.

,,No a za druhé.." Bylo na něm poznat, že je nervózní. Jeho přeafektované pohyby očí nebo třeba rukou. Jeho těkavý pohled a přehnané olizování rtů. Peter popadl jeho ruce do svých a vynutil si tak jeho pozornost. ,,Hlavně klid, ať to je cokoliv já ti hlavu neutrhnu a ty to víš," zašeptal a políbil jej na čelo.

,,Chci si adoptovat dcerku," řekl Tony ve chvíli kdy se od něj brunet odtahoval. Jeho oči nabraly velikosti očí šťastné anime postavičky, s tím rozdílem, že byl zaskočený.

Čekal leda cos, ale to, že by chtěl na starost holčičku bylo přeci jen menší překvapení. Vedraly se mu slzy do očí, když se díval na šťastný výraz Tonyho. Chytil jeho obličej do dlaní a sedl si na něj obkročmo. Kdysi spolu děti už probírali a byl to hlavně Peterův nápad, dokud nezačal pracovat na plný úvazek kvůli novému klientovi. Slzy se mu už spouštěly po tvářích a on ze sebe konečně dostal odpověď.

,,Budeme mít dítě.."

----***----

jsem jediná kdo je z toho na měkko? :') nemohla jsem čekat a nová kapitola je tady! no u Euforie jsem nikdy neuměla čekat, tak to nejspíš bude i tady xddd snad vám kapitola přinesla potěšení a líbí se vám! jinak mi můžete napsat jaký máte pocit z našich dvou budoucích rodičů.. :D a jak si to asi to představujete, jsem na to zvědavá :D

Love you!!

_Aladin_