Euforie III. |Starker|

,,Jen pro ujasnění.."

3. Kapitola

,,Miluju tě," zašeptal Tony a přitáhl si mladíkovu tvář a políbil jej.

Oběma projela vlna něčeho co považovali za dávno pohřbené. Vzrušení z jednoho polibku rozpoutalo dotěrnou touhu po tom si opět zadovádět jako kdysi. Z Petera rázem opadla všechna únava a vystřídala jí chuť na jeho budoucího manžela. Ani Tony na tom nebyl jinak. Všechny ty dny kdy se zlobil, že jde raději spát, než aby byl s ním se rázem smázly a nahradila je taktéž touha. Chuť opět zlíbat každičkou část jeho těla pomalu narůstala a on tomu nemohl zabránit.

Peter mu zajel rukou do vlasů a tu druhou u přiložil k dolní čelisti. Přitáhl si jej tak do ještě vášnivějšího polibku. Využil chvilkové nepozornosti a také malé škvírce mezi dokonalými rty jeho společníka a vklouzl mu svým jazykem do úst. Započal tak nekončící válku jazyků.

Srdce se mu rozbušilo. Byl jako v extázi, dlouho tohle nezažil a teď si připadal jako kdyby to bylo poprvé. Opět se ozvala ta sladká euforie, kterou v něm probouzel jeho téměř manžel. Miloval nosit ten prsten od něj, miloval všechno co mu kdy dal, miloval jeho. Svatby se sice trochu obával, nebo se spíš obával toho, že se to nestane. Bál se tolika věcí, které by to mohly pokazit, ale i přes všechna rizika do toho šel s nadšením. Těšil se až mu na prst navlékne prsten z bílého zlata, který mu pár dní nazpět vybral, když se v práci nudil. Těšil se až mu před všemi jejich přáteli odpřisáhne svou nehynoucí lásku a věrnost.

Tony na tom nebyl jinak. Někdy se až proklínal za to, že na Petera přepsal Stark Industries. Když byl vlastníkem on, tak si vždycky udělal čas i na něj, ale Peter zřejmě nemohl - ne-li nechtěl. Bál se, že za chvíli pro něj začne existovat jen ta práce a že na něj přestane myslet. Bál se, že to všechno co se děje za zdmi jejich bytu bude mít negativní dopad na jejich budoucí život. Těšil se na to až mu před jeho nejbližšími slíbí to, že ať se bude dít cokoliv, tak tu pro něj bude a vždycky jej podrží. Že mu podá pomocnou ruku, když spadne. Že jej opět vynese k výšinám, když bude padat do propasti. Že jej bude chránit a že by za něj i život položil, hlavně když bude šťastný.

Oba dva si v tuto chvíli kdy je pohlcovala vášeň a pomalu stravoval strach z budoucnosti připadali jako by opět byli jen dvě kolem sebe točící se duše, které se bojí udělat ten první krok. Rozdíl by ten, že za sebou měli už tolik prvních kroků, že ten poslední byla již všemi očekávaná svatba.

Tony sjel mladíkovi po zádech až k lemu jeho spacího trička. Chytil kus látky za lem a přetáhl mu jej přes hlavu. Zahodil jej na zem a následně své nenechavé ruce položil chlapci na boky. Párkrát mu jeho boky přirazil proti svým a hned ucítil jak se Petrovi trenky nafoukly. Pochopitelně ani on nebyl tak nevinný a klidný jak by si mohl někdo myslet. Peter zopakoval jeho gesto s tričkem a opět se hladově vrhl na jeho dokonalé růžové rty.

Playboy se zavrtěl pod sedícím Peterem a tím jej donutil se trochu nadzvednout. Sám se postavil na kolena a pak jej povalil pod sebe. Opatrně na něj položil svou hruď a zajel mu rukama do vlasů jako to před tím udělal mladík.

,,Počkej," zasípal Peter a Tony se odtáhl. ,,Jen pro ujasnění, ty si to dítě chceš teď udělat nebo v budoucnu adoptovat?" Stark se nad přihlouplou otázkou pousmál a opřel si čelo o to Petrovo. ,,Ty jsi někdy tak blbý, že se sám sebe ptám jestli mi to tvoje tělo za takové otázky opravdu stojí," zašeptal a opět se pustil do vášnivého líbání jeho mladšího přítele.

Když se zbavili i posledních kousků látky v podobě spodního prádla, srdce se jim rozbušila. Naskočila jim husí kůže na každém místě kde se o sebe otřeli nebo kde se ocitly jejich ruce. I přes fakt, že všechno kdysi zažívali několikrát do týdne, tohle bylo něčím jiné. Nevěděli čím, ale bylo to diametrálně odlišné od toho co cítili před tím. Všechno bylo najednou tak nové a neprozkoumané. Všechny pohyby byli sice tisíckrát promyšlené, ale zároveň nesly prvky spontánnosti.

Ten večer se po dlouhé době se milovali. Trvalo to hodiny a všechno tohle v nich opět zažehlo ten uhasínající plamínek. Všechno tohle jim opět pomohlo najít ten ztracený šmrnc jejich vztahu. Ten večer opět dali správné rozměry slovům Milovat a Láska. Byli za to nesmírně rádi a troufám si říct, že dokonce děkovali bohu - nejspíš někdy mezi vzdycháním jmen a braní božího jména nadarmo.

----***----

omlouvám se, že je dnešní kapitola tak krátká :'D ale čeká mě dneska ještě jedna taková kapitola plná podobných činností xdd tak snad mi to odpustíte a pochopíte :D

Love you guys!

_Aladin_