Euforie III. |Starker|

,,..kde je Gamora?!"

13. Kapitola

,,Sakra, co to je?" vypískl mladík svým jemným hlasem. Za obrovským oknem se zjevily hvězdicovité plavidla, vyschlá pustina a prázdno. Velké trosky lodí a domů se tyčily do výšky a tvořily tak slalom před lehkým dosednutím lodi na zem.

,,Mám pocit, že se to samo nezaparkuje," zahuhlal Tony a přešel k jednomu řídícímu panelu. Peter jej ihned následoval a zaujal místo u toho druhého. ,,Zasuň ruku dovnitř a zajisti pákou," zaúkoloval jej Tony a on tak učinil. V mžiku se mu na hlavu nahrnula maska stejně jako Tonymu. ,,Musíme s tím hýbat stejně, je to dělané pro jednoho obra nebo tak nějak," oznámil Anthony a pohlédl na svého drobného manžela.

Peter přikývl a pohledem skenoval Tonyho gesta, aby je mohl kopírovat. Oba s úpěním zabrali. Loď s sebou cukla, ale nezastavila se. Akorát změnila směr a začala se řítiti k nějaké z mnoha zřícenin. Peter vytřeštil oči, když zahlédl, jak se k trčící sutině přibližují moc rychle. Krev mu zamrzla v žilách a pavoučí instinkt se zježil jako chlupy na zádech staré kočky.

Tony na tom nebyl o moc líp. Pevně svíral rukojeť uvnitř panelu a snažil se pohyby koordinovat společně s těmi mladíkovými. Po zádech mu stekla ledová kapka nervózního potu a na rukou mu naběhla husí kůže. Čelo měl rozryté vráskami starosti, a když se až moc rychle přiblížili k trosce tak měl co dělat, aby nevykřikl.

,,Petere zaber!" zaskuhral a jeho mladý partner se zapřel nohama do země, div se nezabořil do podlahy až po kolena. Rukou táhl dozadu po vzoru svého manžela. Oba dva s vypětím sil brzdili splašeně se řítící loď.

Když narazili do jedné z mnoha sutin, tak před ně předstoupil doktor. Dvakrát poklepal pěstmi o sebe a následně rozhodil rukama. Kolem všech tří se utvořila ochranná schránka, jenž byla tvořena doktorovými čachry machry. Kouzelník nakonec překřížil ruce na prsou a křečovitě je svíral. Dvojice u řídícího panelu, ale nepolevila, i když věděla, že jsou chránění. Stále se dost urputně zapírali a táhli panely dozadu.

Bylo to, ale k ničemu. Loď se zřítila k zemi v podobě půlkruhu a trojice s sebou třískla na zem. Peter s Tonym viseli za jednu ruku z ovládacích panelů a Strange byl rozplácnutý obličejem k zemi. Všichni těžce oddechovali a začali se pomalu stavět na třesoucí se nohy. Byla to neočekávaná akce, jenž je stála mnohem víc sil, než doposud mysleli.

,,No," upozornil na sebe Tony, který začal pomalu uvolňovat svou ruku z panelu, ,,tak to bylo velmi vydařené."

,,Vskutku," odvětil těžce oddechující doktor a začal si mnout hrudní kost, kterou to dost silně napálil do země.

Peter vyprostil svou ruku z páky a začal si silně mnout zápěstí. Oddechoval ztěžka a rozhlížel se po pozůstatcích jejich zapůjčeného vesmírného plavidla. Místo celého kruhovitého prostředku se na souřadnice dostavil dost potlučený půlkruh, který má svá nejlepší léta za sebou. ,,Jen se vám chci předem omluvit, že jestli do mě nějaký emzák naklade vajíčka a já pak po vás půjdu, tak se omluvám," prohodil bezmyšlenkovitě Peter a otočil se na dvojici.

,,Velmi humorné mladý muži, do konce výletu nechci slyšet žádnou pop-kulturní narážku," zamrmlal Tony a nechal masku, aby se stáhla.

,,Takové vtípky jsem pochytil od tebe," utrousil Peter a celé to podtrhl úsklekem, ,,a jen tak mimochodem, mám pocit, že se sem někdo blíží."

Netrvalo dlouho a mezi trojici stojících mužů vletěla malá kulička, jenž byla ve skutečnosti granát. Ne až tak silný výbuch je oslepil a donutil ustoupit o pár kroků. Do celého poměrně uzavřeného prostoru se nahrnula trojice podivínů. Muž v masce s velkýma rudýma očima, uřvaný hromotluk s temně černou pletí, jenž na sobě nesla rudé vzory a prapodivně vypadající dívka s tykadly a rukama natisknutýma na hrudníku.