You don't know anything ✓

36.

„Nestůj tam jak solný sloup a pojď se posadit.“

„Kdo ti to udělal?“

„Není to jedno?“

„Ne, není, sakra.“
„Vždyť to je šikana, Jimine!“

„Teď mluvíš jak Jin.“

„Tak se tě zeptám jinak.“
„Proč to udělal?“

„Udělali...“

„Ono jich bylo víc?!“

„Nevyšiluj.“

„Jak jako nemám vyšilovat?!“
„Někdo ublížil mému kamarádovi a já nemám vyšilovat?!“

„My- my jsme kamarádi?“

„Jestli chceš?“

„Moc rád, Yoongi.“
„Ssssskkk.“

„Moc se teďka neusmívej.“
„Ten monokl bude chtít nějaký led.“
„Počkej minutku.“

„Led jsem sice nenašel, ale myslím, že mražený hrášek poslouží stejně.“

„Au.“

„Promiň. Nechtěl jsem na to moc tlačit.“

„V pořádku.“

„...“

„...“

„Proč ti to udělali?“

„Nevím, jestli ti to chci říct.“

„To je to až tak vážné?“

„To ne, spíš...“
„Spíš se za to stydím.“

„Ale prosím tě.“
„Přede mnou se nemusíš stydět.“

„Ach, tak jo.“
„Prostě-“

„Ano?“

„Vážně musím?“

„Bože, Jimine. Už se vyžvejkni.“

„Prostě se mi smějí za to, že jsem gay, jasný?!“

„...“

„Co je?“

„...“

„Proč nic neříkáš?“

„...“

„Taky jsem se ti zhnusil?“

„N-ne, to vůbec ne.“
„Spíš jsem v šoku?“

„Z toho, že jsem gay?“

„Z toho ne.“
„Spíš z těch homofobů. Myslel jsem že v dnešní době je to už běžné.“

„Jak vidíš, asi ne.“

„Jin to ví?“

„To že jsem gay? Samozřejmě. Všichni to ví. I ti, co nechci, aby to věděli.“

„To mě mrzí.“

„Nemusí. Aspoň, že to mojí rodině nevadí. Jsem rád, že to přijali. Aby taky ne. Vnouče už mají. Můj úkol je splněn.“

„Takhle nemluv. Určitě by to přijali i bez Miyun.“

„A tobě to vážně nevadí?“

„Proč by mi měl vadit někdo, kdo je jak já? To by nedávalo smysl.“

„Chceš říct, že-“

„Ano, jsem taky teplej, Jimine.“