Seděla jsem na posteli a tiše jsem brečela.
Nechápala jsem to.
S Radimem jsme se hodně sblížili, asi jsem ho měla i ráda.
Fajn, možná bych s ním i chtěla něco mít.
No a on? On mě políbí a řekne, že to byla chyba.
"Eli, jsi tam?" ťukal na pokoj Neči.
"Jo, pojď dál," řekla jsem a setřela jsem si slzy.
"Za půl hodiny je tu taxík a jedem do klubu, přidáš se?" pousmál se.
"Jo, jedu, jen se nachystám," naznala jsem a šla jsem se převléct do svých nových minišatů.
Zkusila jsem si na sebe naplácat znovu své výraznější líčení, které ze mě cestou sem zmizelo, na nohy jsem hodila botasky a na šaty ještě kožíšek od Kuby.
Co bych dala za to, aby byl tady a pomohl mi.
Podpořil mě.
Objal mě a řekl mi, že to bude dobrý.
Že se najde někdo, kdo mě bude mít taky rád.
"Páni, vypadáš, krásně," usmál se Kauly.
"Dík, tak, rozjedem to?" zeptala jsem se.
"To si piš," usmál se Záďa a táhli mě do taxíku.
Jeli jsme dvěma autama a v klubu byli za patnáct minut.
Ihned jsem do sebe začala kopat panáky.
Na žal? Na zapomění? Možná.
"Měla bys brzdit," řekl po chvíli Kauly.
"Nechci," zamumlala jsem.
"Co se stalo?" zeptal se.
"Vůbec nic, jen se chci bavit, co je na tom?" špitla jsem.
"Fajn, já jen, že mi tohle bavení nepřijde jako tvůj styl," odpověděl.
"Možná není, ale to nevadí," pousmála jsem se a pomalu jsem se k němu přibližovala.
"Eli, nech toho, vždyť máš Kubu, pochopil jsem to," zastavil mě.
"Achjo, vážně jsi tomu věřil?" zasmála jsem se.
"Jak věřil?" nechápal.
"Hráli jsme to na vás a, no, jen Šalda nás prokouk," pousmála jsem se, "no, jsme s Kubou jen kamarádi, od dětství," řekla jsem a kopla jsem do sebe dalšího panáka.
"A nebudeš toho pak litovat?" zeptal se.
"Máš úplně zbytečný otázky, Kauly," špitla jsem a opatrně jsem ho políbila.
"Jen se ujišťuju, víš?" pousmál se a znovu mě políbil.
"Nebudeš litovat ty?" zamumala jsem.
"Nikdy," odpověděl a znovu mě políbil.
Po hodině jsme seděli v rožku a mezi pitím jsme si vyměňovali polibky.
Vypadali jsme šťastně a asi jsme se tak i cítili.
"Půjdeme tancovat?" zeptal se Kauly.
"Myslíš, že se ještě udržím na nohou?" pousmála jsem se.
"Pomůžu ti," odpověděl a pomohl mi vstát, i dojít na parket a pak jsme se spolu houpali do rytmu hudby.
"Hele, asi bych radši už jela na hotel," špitla jsem po chvíli, co jsem začala zívat.
"Unavená?" zeptal se.
"Hodně," odpověděla jsem.
"Tak jedem," řekl a šli jsme před bar zavolat taxík.
"Kluky tu necháme?" zeptala jsem se.
"Ti se ještě očividně dost baví," pousmál se a přidržel mi dveře.
Po chvíli jsme byli na hotelu i u mě před pokojem.
Dlouho jsme se ve dveřích líbali, až jsem ho zatáhla k sobě a tam jsme v soukromí pokračovali.
"Vážně toho nebudeš litovat?" špitl po chvíli znovu Martin.
"Ještě jednou se mě na to zeptáš a nahýho tě vyhodím přede dveře," odpověděla jsem a znovu jsem ho začala líbat.
Vzájemně jsme se svlékali. A líbali se. A usínali.
ČTEŠ
It was not supposed to happen. / U20 + Vrana
Fanfiction"Promiň, já, promiň, nemělo se to nikdy stát."