It was not supposed to happen. / U20 + Vrana

25

Vzbudila jsem se v devět, na stolku jsem měla položený tác s jídlem a jen jsem se nechápavě rozhlížela.

Snídani by jsi nestihla, dobrou chuť. Táta.

Jen jsem se nad vzkazem pousmála a pustila jsem se do jídla.

V deset už jsem obcházela stadion a koukala na kluky při rozcvičce a rozbruslení.

"Co myslíš, dáme je?" zeptal se taťka, když bylo pár minut před zápasem.

"Určitě jo, zvládnou to, jsou to jen Slováci," odpověděla jsem.

"No právě," špitl a dál věnoval pozornost ledové ploše.

Během třetí třetiny, když byl stav 5:1 jsem si šla pro kávu a zakempila jsem to na stoličce vedle šatny.

"Jsi na nás pyšná?" došel Kauly.

"Jasný, že jo," usmála jsem se a to už začali chodit další kluci.

"Eli, nemožné se stalo možným, Šalina dal gól do prázdné," prošel vytlemený Záďa.

"Ale počítá se," odpověděl a mířil taky do šatny.

Radši jsem je tam nechala a šla jsem si na oběd a na pokoj si připravit svoje věci.

Po třech a půl hodinách jsem padla vyčerpáním na postel.

"Nechceš si popovídat?" došel Šalina.

"O čem?" zeptala jsem se.

"Hele, ty mi dáš ty supr kalhoty a můžeš mi říct, co se stalo, vždycky totiž chodíš na snídani jako první a dnes jsi se neukázala vůbec," odpověděl.

"Volal mi včera Patrik," pošeptala jsem, "no tak jsem pak nemohla usnout a vlastně jsem zabrala až po páté, proto jsem se neukázala, padla jsem vyčerpáním," řekla jsem.

"Páni, stihlo se toho stát celkem dost od chvíle, co jsem odešel," zamumlal.

"To jo, ale už je to fajn, dneska snad usnu," odpověděla jsem a šla jsem otevřít dveře, na které někdo ťukal.

"Eli, můžeš na moment? Chci tě vytáhnout ven," pousmál se Kauly.

"Hele, šlo by to za půl hodinky? Ještě musím ohlídat Radima, má tam dvacet minut ještě," špitla jsem.

"Fajn, počkám dole," odpověděl a zavřel za sebou.

"Co má zase za lubem," zakroutila jsem hlavou.

"Seš hezká holka, kdo by se nesnažil," řekl Šalina.

"Radši pomlč, jo," zamumlala jsem.

"Hele, nebuď hned protivná," odpověděl.

"Nejsem protivná, jen nemám chuť nikoho z vás vidět," řekla jsem.

"Jak chceš," pousmál se a hodil si přes sebe peřinu.

"To ale vůbec nepomáhá, Radime," naznala jsem.

"Ty máš pořád jen nějaký problémy," odpověděl.

"Hele, pomlč," špitla jsem a stoupla jsem si ke skříni.

"No teď bych teda s tebou jít ven nechtěl," zamumlal.

"Taky nikam nejdeš, tak ticho," řekla jsem.

"Zítra máme volno, takže něco můžem podniknout," odpověděl.

"Jo, pokud nebudeš mít blbé kecy," naznala jsem.

"Nebudu, vždyť mě znáš," usmál se.

"No právě," špitla jsem a po pípnutí jsem ho šla vysvobodit.

"Tak si to užij," řekl a šel na pokoj.

Po chvilce jsem šla pomalu dolů, kde už čekal Kauly.

"Tak, kam jdeme?" zeptala jsem se.

"Kamkoliv budeš chtít," usmál se.

"Chtěla bych se kouknout na nějaký vánoční trhy," řekla jsem.

"Tak jdem," odpověděl a já ho následovala.

"Proč to děláš?" zeptala jsem se.

"Co?" nechápal.

"Ale nic, neřeš to," pousmála jsem se do země.

Venku jsme byli asi dvě hodiny, no, málem jsme nestihli večeři.