"Ještě mám jeden dotaz, Eli," zamumlal Kauly, když jsme stáli před mým pokojem.
"Povídej," odpověděla jsem.
"Máme po Švýcarech pozítří v plánu klub, půjdeš s náma?" zeptal se.
"A kdo všechno jde?" koukla jsem na něj.
"Většina týmu," řekl.
"Promyslím si to, jo?" usmála jsem se.
"Budem rádi, když půjdeš," odpověděl.
"Pokud vyhrajete, tak půjdu určitě," naznala jsem.
"Tak jo," usmál se.
"Měj se, dobrou noc," řekla jsem.
"Dobrou," naznal a šel do svého pokoje.
"Fuj, jak jsi se sem dostal," vypískla jsem, jakmile jsem otevřela dveře a lekla se Radima.
"Měla by sis zamykat, Eli," zasmál se.
"Co tu chceš?" zeptala jsem se.
"Ustlal jsem si tu," odpověděl.
"Ne, zapomeň," řekla jsem.
"Ale jo, už se nezvedám, navíc jsem donesl víno a nějaký sýry, jako úplatek," zamumlal.
"Proč nemůžeš spát u sebe?" zeptala jsem se.
"Protože Buky hrozně chrápe a dovedl si tam nějakou holku, no nic jinýho mi nezbylo," pokrčil rameny a šel k minibaru pro skleničky.
"Fakt ne? Co třeba zem na chodbě," odpověděla jsem.
"To by nebylo ideální," pousmál se a podal mi ji.
"A hele můžeš ty vlastně víno? Ty hokejisto?" zeptala jsem se.
"Jedna sklenka mi neuškodí, prej je to navíc dobrý na spaní," řekl a objal mě kolem ramen.
"Nedotýkej se mě, jinak vážně skončíš na zemi na chodbě," odpověděla jsem.
"Fajn, dobrý, klídek," zamumlal a kousek se odsunul.
Přesedla jsem si do křesla a zahrabala se do deky.
"Co Kauly?" zeptal se.
"Popovídali jsme si," odpověděla jsem.
"To zní fajn," řekl.
"Co jsi dělal ty?" zeptala jsem se.
"S klukama jsme hrály PSko," usmál se.
"To je teda dokonalá zábava," zakroutila jsem hlavou.
"Že ano, ideální relax," odpověděl.
"To víno je moc dobrý," řekla jsem pomchvíli ticha.
"Jak si ještě zpříjemníme tento večer?" zeptal se.
"Nejradši bych šla spát, ta procházka mě zmohla," pousmála jsem se.
"Třeba se ti bude aspoň dobře spát, když tu jsem," odpověděl a sundal si kraťasy a triko.
"To doufám," špitla jsem a radši jsem rychle zalezla do koupelny a dala si krátkou sprchu.
"No krásný," pousmál se, když jsem došla v kraťasech a sportovní podprsence do pokoje.
"Nech toho," řekla jsem a sedla jsem si na postel.
"Co dělám?" zakroutil hlavou a otočil se na mě.
"Zase ty tvoje debilní poznámky," odpověděla jsem.
"Tak to pardon, ale už sis mohla zvyknout, jsem takovej," pousmál se a zahrabal se do peřin.
"Jojo, to já vím, moc dobře," špitla jsem.
"Tak dobrou noc, Eliško," řekl a zhasl.
Rozplácla jsem se vedle něj, ale stejně jsem zase nemohla spát.
Koukala jsem na něj.
Na to, jak se usmíval když spal.
Jak mu pramínky vlasů padaly do obličeje.
Přišlo mi to hrozně roztomilé.
Políbila jsem ho opatrně na tvář a zahrabala jsem se do své peřiny.
Usnout se mi podařilo asi kolem půl druhé, no a vzhůru jsem byla v půl šesté.
Sedla jsem si do křesla a pozorovala jsem Radima jak hezky odchrupuje.
"Měl bys vstávat, jinak nestihneš snídani," snažila jsem se ho probudit.
"Ještě chvilku," zamumlal.
"Radime, dělej," řekla jsem a stáhla jsem z něj peřinu.
"Nech toho, bude mi zima," zaúpěl a natáhl se rukou pro mou peřinu.
"Ani to nezkoušej," odpověděla jsem.
"Fajn, dobře, dej mi pět minut a jdeme," řekl a ze země sebral své triko a kalhoty.
"Trénink máte dopoledne?" zeptala jsem se.
"Jojo, v deset na hodinku a půl, led," odpověděl.
"To je fajn," usmála jsem se a na spací oblečení jsem si hodila mikinu.
"Vzít si kraťasy a mikinu to je hodně blbá kombinace," řekl.
"Hele pomlč nebo jednu dostaneš," odpověděla jsem.
"A co? Facku nebo pusu?" zeptal se.
"Prosím?" vykulila jsem oči.
ČTEŠ
It was not supposed to happen. / U20 + Vrana
Fanfiction"Promiň, já, promiň, nemělo se to nikdy stát."