It was not supposed to happen. / U20 + Vrana

36

"Gratulace, kluci!" křičela jsem, když procházeli kolem mě přímo do šatny.

"Tak co, jsi na mě pyšná?" zeptal Radim,  když se u mě na moment zastavil.

"Jo, dneska ti to šlo, nedali jste jejich první pětce nic zadarmo," odpověděla jsem.

"Dík," pousmál se.

"Už padej slavit za klukama," řekla jsem s úsměvem.

"Letím, šéfko, ale určitě se ještě stavím, nějak mě začalo táhnout tříslo," zamumlal a s úsměvem zmizel do útrob stadionu.

Po chvilce jsem se válela na pokoji a rozhodla jsem se zavolat Kubovi.

"No dobrý den, slečno," zasmál se do kamery.

"Čáu, tak co, jak to jde?" pousmála jsem se.

"Dobrý, mám regeneraci po zápase," začal, "co ty?" zeptal se.

"Hele, já ani nevím," odpověděla jsem.

"Co? Vždyť ráno jsi mi vypisovala, jak moc jsi šťastná," začal se usmívat.

"Jo, to jo, jenže mi až teď došlo, že měl Radim pravdu, že to nemá cenu," zamumlala jsem.

"Tak to mi teda vysvětli, kde jsi na tom byla," odpověděl.

"Přemýšlela jsem, když měli kluci ráno trénink, tak jsem měla slabší chvilku a došlo mi, že je to zbytečný, za chvíli se vracíme do Česka, Radim hraje v Kanadě a co," řekla jsem.

"Já chápu, že si myslíš, že vztahy na dálku nefungují, ale není to vždycky pravidlo," pousmál se.

"Mluvíš, jako bys měl zkušenosti," zasmála jsem se.

"Taky že jsem měl," odpověděl.

"No, a dál?" zeptala jsem se.

"Nejdřív když jsem byl ve Švédsku, tak jsem chodil s jednou Kiki, no pak jsem se dozvěděl, že mě podvadi," začal.

"Skvělej příklad, Kubo, vážně jsi mě uklidnil," zasmála jsem se.

"Počkej, ale potom jsem se dal v létě dohromady se Zuzkou a odletěl do Ameriky, vydrželo nám to dva roky, ona to potom už nezvládla, chtěla rodinu a na to já teď ještě prostě nejsem," odpověděl.

"Náhodou, myslím, že bys byl dobrej táta," usmála jsem se.

"To jednou asi jo, ale ne teď, když je mi lehce přes dvacet," zamumlal.

"To jo, chápu," řekla jsem.

"Takže to zakončím tím, že za zkoušku nikdy nic nedáš," usmál se.

"To máš možná pravdu, ale stejně se bojím, že mě rychle nahradí," odpověděla jsem.

"No, hele, nechceš doletět? Už mi tu chybí parťák," zasmál se.

"Hele, asi ne, chci tu být s klukama co nejdýl," zamumlala jsem.

"A ani potom? Měla by jsi Radima blíž a mohla bys bydlet klidně u mě," odpověděl.

"To ne, vždyť to by bylo blbý, Kubo," pousmála jsem se.

"Hele, promysli si to, abys pak nelitovala," řekl.

"Dík za nabídku, odpověděla jsem.

"Za nic, parťáku," usmál se.

"Jdu na masáž," slyšela jsem ode dveří Radima.

"Pojď dál, akorát volám s Kubou," odpověděla jsem.

"To je fajn, jak je?" zeptal se.

"Hej dobrý, zatím žiju," usmál se Kuba, "mimochodem gratuluju vám k finále, zítra to musíte urvat," dořekl.

"Dík, Havran, zkusíme to," zasmál se.

"Hele nebudu vás rušit už, Eli, přemýšlej o tom, ano?" špitl Kuba.

"Budu, měj se," odpověděla jsem a zavěsila jsem.

"Nad čím máš přemýšlet?" zeptal se Radim a objal mě kolem pasu.

"Kuba mi nabídl, že bych mohla být do konce sezony u něj ve Washingtonu," pousmála jsem se.

"Páni, pojedeš?" zamumlal zaskočeně.

"Vážně o tom přemýšlím, víš, byla bych ti alespoň trošku blíž," řekla jsem.

"A kdybych ti řekl, že je tu ještě jedna možnost?" zeptal se opatrně.

XxX

Pardon za mou neaktivitu, maturita, přijímačky na VŠ, maturák -> blázinec.. přes vánoce vše napravím ❤️