Jungkook's POV
Byl konec odpolední pauzy a byla večeře. S klukama jsme jedli a místama si i povídali.
Po večeři jsem si šel ještě odskočit. Když jsem vyšel z kabinky, lekl jsem se osoby, která tam stála. Byl to Taehyung.
Přirazil mě na zeď.
Zblízka je ještě hezčí...
,, Nakreslíš mě? " zeptal se mě. ,, Ehm.. B-bude to t-těžký, protože n-nebudu mít předlohu před sebou, a-ale pokusím s-se. " vykoktal jsem ze sebe.
,, Tak mi to zítra po obědě příjdeš sem dát. " řekl. ,, U-už zítra? N-nevím, jest... " ,, Zítra tě tu čekám, smrade. " řekl a odhodil ně na zem.
Opatrně jsem vstal. Umyl jsem si ruce a odešel do cely. Hned jsem si sedl k bloku papírů. ,, Y-yoongi? " řekl jsem. ,, Ano, Jungkooku? " řekl. ,, N-nebude ti vadit, když n-nakreslím nejdřív Taehyunga? " zeptal jsem se opatrně. ,, Proč? " zeptal se a zívl si. ,, D-domluvil jsem si s Taehyungem, že mu to donesu zítra po obědě. '' řekl jsem.
Bál jsem se totiž, že bude proti a já to pak od Taehyunga schytám. Nebo by to mohl schytat i Jimin.
,, Tak jo. " řekl a zanedlouho usnul.
Skousl jsem si ret. Byla tma a já nic neviděl. Z čehož vyplývá, že jsem nemohl ten obraz nakreslit hned. Uklidil jsem to tedy a odebral se do říše snů.
_________________________
Ahoooj!
Jak se máte? Já ani nwm. A... Blíží se mi období stresu, kvůli škole. Až budu vědět, s kým budu ještě dalších několik let přežívat ve třídě, tak vám dám vědět. Doufám, že se má přání vyplní.
Měla jsem naplánovaný, že 1. den školy půjdu v tom nejnádhernějším tričku na světě. To jest... Tričko s Jungkookem. Ano... Chtěla jsem si vzít tohle tričko mezi rasistický kmen retardů. Jenže nic nemám :(. Takže pravděpodobně půjdu v nějakém random černém, volném tričku.
A moje otázka...
JAKÉ JE VAŠE NEJOBLÍBENĚJŠÍ ČÍSLO?
Moje 7, 1 a 1997 xd.
I purple ya. 😍
ČTEŠ
Bunny killer
RastgeleTOTO JE JEDEN Z MÝCH STARŠÍCH PŘÍBĚHŮ, KTERÉ NEJSOU MOC DOBŘE NAPSANÉ, TAKŽE ČTĚTE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ. Jeon Jungkook je nájemný vrah. Už zabil hodně lidí. Říká se o něm, že nemá žádné city. Vždy utekl před trestem. Ale nic netrvá věčně. Co se...
