Azeret... Darkness Comes Alive [DOKONČENÉ]

Pomoc

Jakmile jsem dala rozkaz k ústupu, každý kdo mohl odrazil poslední útok nepřítele a vyrazil pryč. Já a pár dalších jsme šli pomoci těm kteří byli se silami už u dna. Pospolu jsme opustili prostor bojiště a skryli jsme se ve vyvýšených oblastech.

,,To se opravdu jen tak vzdáme?!"

Osočil se jeden voják, proti mému rozhodnutí.

,,Nemůžeme si dovolit další ztráty!"

,,Vždyť jich bude ještě více, pokid nic neuděláme!"

,,Neříkám, že se vzdáváme... ale musíme to promyslet! Musíme promyslet ten plán, jinak to nemá cenu. Pokud nám nepomůže Iacon, budeme v pytli!"

,,A kdo by je dokázal přesvědčit, když ne ty?"

Na to mu pokývu rameny, protože netuším kdo by je v této době přesvědčil.

,,A co predaconi? Ti nám mohou pomoci."

Přidala se do rozhovoru Castelline, která si schovala blaster a nakráčela ke mě.

,,Ne..."

Byla má rázná odpověď, kterou nehodlám změnit.

,,Azy, možná udělala to co udělala... ale nebyla to ona. Vlezla jí do hlavy.."

,,Nezkoušej mě přemlouvat..."

,,Polož si otázku... Co by ti řekla Fanner?"

Trochu jsem nadtím popřemýšlela a má pravdu. Hluboce se na ni zadívám a kývnu.

Ariah, přileťte nám napomoc. Pomožte nám vyhrát válku!

Pomyslím si, chvíli čekám než se něco stane. Jakmile uvidím v dáli mávání křídel a uslyším chraplavé zvuky predaconů je mi jasné, že nademnou Ariah nezlomila hůl. Přistála vedle mě a podívala se na mě z soucitem v optikách. Já k ní přistoupila a pohladila jsem jí.

,,Promiň, ty za to nemůžeš, holka. Nebyla to tvá chyba."

Ona spokojeně zavrčela, naznačila mi ať se jí usadím na hřbetu. Sedla jsem si a ostatní si našli svého parťáka a udělali to samé.

,,Přeci jenom máme naději."

Zašeptá Castelline. Já se podívám před sebe.

,,Neříkej teď."

Z Ariah se rozletím nad hlavami ostatních z mé armády, oni postupně vzlétavají za námi a vyrážíme znovu do boje. Když jsou oni na odchodu, tak je zastaví zařvání a vyšlehnutí ohně od predaconů, kteří stáli při mě. Neohroženě jsme sklouzli dolů, ostatní začali bojovat a chytat ostatní co byli pod nimi. Já měla jasný cíl... Temnota! Já a ani Ariah jsme nevěnovaly pozornost nikomu jinému.

Nyní pro nás byla jenom ona. Letěly jsme k ní plnou rychlostí. Když v tom po nás někdo vystřelil síť. První i druhé jsme se hravě vyhly, ale ta třetí nás chytla. Zamotala se Ariah do křídel a Ari spadla k zemi. Já se několika kotouly dostala dál od ní. Dostanu se na nohy a chci doběhnout k ní. Okolo ní se ovšem shromáždilo několik vojáků od Temnoty. Jakmile jsem se chtěla k ní dostat, tak mne také obklíčilo několik vojáků.

Začnu s nimi bojovat, sílu jsem použít nemohla, neboť mé serva mi svázali za zády. Takže jsem se bránila jak to jen šlo. Predaconi, kteří mi chtěli pomoci buďto padli mrtví k zemi a nebo se vzdálili. Dva vojáci mi uštědřovali rány pěstmi do obličeje. Po chvilce jakmile jsem se vzpamatovala, tak pomocí nohou začnu s nimi bojovat. Bylo to ovšem velmi marné. Znovu mě dostali na kolena.

,,Pomoc je tady!!"