Azeret... Darkness Comes Alive [DOKONČENÉ]

Boj z Temnotou



,,Co tady děláš?"

Stále se dostávám z toho zjištění, že toto je ten kterého opravdu vidím.

,,To ti vysvětlím po bitvě. Nyní je čas vykonat to... k čemu si byla vyvolena."

Podíval se na Temnotu, která k nám pomalu a jistě mířila. Já mu na to pouze kývnu a jdu vedle Ariah. Bok po boku stojíme a sledujeme Temnotu.

,,Díky."

,,Děkuj až potom."

Oba dva se naráz vydáme naproti Temnotě. Grim a Ariah brání nás před zlými vojáky. My dva společně si probíjíme cestu před sebou. Zatím nám to vycházelo. Zabíjeli jsme jednoho po druhém, pomáhali jsme jeden druhému. Až jsme se dostali k Temnotě. Já se zastavila naproti ní, ona si mne znovu přejela pohledem. Poté přikázala svému predaconovi ať jde po mě.

Ariah!

Stačila jediná myšlenka a Ari byla na cestě proti onomu predaconovi, já se koutouly dostala pryč. Dostala jsem se úplně mimo jejich střet. Do serva si vemu meč a utíkám naproti Temnotě. V momentě našeho střetu se skřížilo naše ostří. Začaly jsme tam šermovat a párkrát letěly i pěsti. Několik ran jsem schytala já a několik ona. Bylo to dost vyrovnané.

Teda do doby než ona začala používat svou moc. Během pro mě tríznivých ran jsem si nemohla nevšimnout, že zdrojem její energie je její levé servo. Znovu si vemu do serva meč a začnu proti ní bojovat. Meč mi pochvilce vyrve z zápěstí a zahodí jej daleko ode mě. Jakmile si chci vzít další zbraň, tak tu mi také zneškodní a pokračuje v tom neustále, dokud mi nedojdou zbraně.

Jakmile se tak stane, tak mě nakopne několikrát do břicha. Já zavrávorám a spadnu k zemi.

,,Znovu se tě zeptám. Ty máš bejt ta která mě porazí?"

Ušklíbla se, já si servem setřu energon z koutku.

,,Nikdy nevyhraješ."

,,Vážně? To si myslíš?"

,,Jo."

Ušklíbnu se pro změnu já na ni. Ona nechápala o co jde a ničeho si nevšimla. Znovu si chytnu můj meč který ke mě dopravil ten kdo má být mrtvý. Samozřejmě jsem ráda, že není... no ale nechápu to. Meč mám znovu v servu. Temnotu nékolikrát praštím do obličeje, do hrudi či do nohou. Poté jí zkopnu k zemi.

,,Řeknu ti jedno... Možná jsem vyvolená, ale ty si mi vzala všechno! A všechny!"

Křiknu po ní a pomalým krokem z mečem v servu k ní kráčím. Ona se začne poté zemi posouvat dozadu.

,,Teď už neutečeš."

Syknu a krapet zrychlím. Meč si v dlani různě převracím a různě si s ním pohrávám.

,,Všichni z tvé rodiny jsou slaboši! Nikdo nikdo nic nedokázal!"

Řekne mi. Po chvilce se snaží nasbírat co jak nejvíce energie pro svou moc, to jí zarazím useknutím jejího serva. Poté k ní přicházím blíž.

,,Rodinu si mi vzala celou! A nikdo nebyl slaboch! Slaboch seš jenom ty!"

Hlesnu po ní. Meč jí zabodnu vedle jiskry a nechám jej tam chvilku zabodnutý.

,,Tím mě chceš zabít?"

,,Ne..."

Z mečem ještě pohýbu a poté si transformuju na servu vysavač jisker. Právě tím jí vyrvu jiskru a u tiho jí řeknu.

,,Takto se cítila má rodina!"

Její jiskru rozdrtím, najednou začali všichni upadat. Teda všichni ne... jenom ti co byli z její armády.

,,Vyhráli jsme?"

,,A-ano!"

Křikla Fireline. Já se podívala na mé poddané.

,,Kdo přivedl, Azeret, Iacoňany?"

,,On."

Řeknu a digitem ukáži na modročerveného mecha. Na mého učitele a toho kdo mě vychoval.

OPTIMUS PRIME