Azeret... Darkness Comes Alive [DOKONČENÉ]

,,Dozvíš se po bitvě..."

,,Co to je?"

Fireline ukázala někam do dály a já se tam zahleděla.

,,Jdou sem..."

Řeknu si pro sebe, obě se okamžitě transformujeme a letíme za veliteli svých jednotek. Všichni a všechno bylo připravené. Teď stačil dát pokyn k tomu aby se začaly zvedat kotvy.

,,Co se děje?"

Přijde k nám jeden z velících vojáků, já se musím lehce vydýchat a pak mu řeknu, že se již blíží k našim hranicím.

,,Nemáme ještě hotovo, Lady..."

,,To nevadí... už jdou sem a já nechci být zaskočena! Vyleťte s tím!"

,,Rozkaz, Lady."

Odběhl za ostatními a řekl jim o tom, ti to velice rychle předali dále a už se začalo nasedat do lodí. Než se každý nalodil vzal si plno zbraní, tedy tolik kolich jich pobral. Toto bude válka, válek... ovšem nyní to proběhne správně.

,,Letím s tebou."

Otočím se a spatřím Castelline.

,,Ne neletíš! Budeš s Deaneirou a Zairem!"

,,Nebudu jen nečinně hledět, Azy. Nemůžu."

,,Castell, si má poslední žíjící rodina. Nechci přijít i o tebe!"

,,Dobrá, jedna otázka.... Jak chceš přivést Megse zpět?"

,,Eee... To se vymyslí."

Andělsky se usměji na Castelline, která si mne měřila pohledem.

,,Takže nemáš ani páru, proto tam jdu s tebou."

Už jsem chtěla něco namítnout, ale to mě přerušila.

,,A nevymluvíš mi to."

,,Ale no ták... já..."

,,Žádné ty! Teď jdeme do boje!"

Zatáhla mě za servo a šla se mnou do lodi. Nemohla jsem nějak vzdorovat, takže nic ani nenamítám. Přeci jen... pravda je taková, že Castelline pochytila pár manýrů od dědy... takže naštvat ji nechci. Ono by to koneckonců vyšlo na stejno, tak jako tak by se naštvala a pro mě by to bylo špatné. Přijdeme společně na můstek. Tisíce našich proti tisícům jejich.

,,Pokud toto přežijeme, budeme hrdinové."

Přistoupila po mém levém boku Fire.

,,Já jsem ochotná podstoupit vše. Stejně jako mí rodiče podstoupili vše."

,,Všichni jsme obětovali hodně..."

,,To máš naprostou pravdu Fire. Teď se běž připravit."

Ona kývla a odešla z místnosti pryč. Já sledovala skrz okno jak se přibližujeme k její armádě.

,,Prozradila ti tvá teta ještě něco k tvé moci?"

Já zavrtím na Castellinu otázku hlavou. Pravdou je, že teta mi nestihla říct vše do podrobna.

,,Nestihla říct, tedy aspoň né vše co mám znát."

,,Nakonci bitvy, ti to dojde. Mnoho obětí, mnoho smutku... a ikdyž nevyhrajem, stále může přijít někdo kdo ti pomůže."

,,Mě nikdo už nepomůže. Feon mohu vést jenom já."

,,Takhle to myšleno není, je to myšleno vcelku jinak, než si myslíš."

,,Jak?"

,,To poznáš na konci bitvy."

Kývnu jí na to a vydám se na vrchol lodi. Naproti mě ve vzduchu levituje predacon z temnotou. Po jejím levém servu stojí Megatron, připraven zadat povely své armádě. K mému boku přistoupila Castelline.