[19]

356 39 11
                                    

,,Cože?!" Vykřikl Jimin a vyskočil ze své modré nemocniční židle. Hleděl na mě pohledem vyděšeného mláděte, jež právě vidělo smrt své matky. Byl šokovaný, proč by také nebyl, když jeho kamarád utekl z domu a několik dní strávil na ulici jen proto, že chtěl, aby ho našel člověk, který to celé způsobil.

,,Víš Jimine, je tu něco, s čím se ti Taehyung nikdy nesvěřil." Z kapsy jsem vytáhl dopis a podal ho Jiminovi. Ten ho ale do ruky nevzal.

,,Přečti to nahlas. To, co jsi udělal, chci slyšet od tebe." Řekl a posadil se vedle mě. A tak jsem rozložil onen list papíru a pomalu začal číst Taeho slova.


Drahý Jeone,
Pokud tohle čteš, tak jsi mě našel, nevím však, jestli živého nebo mrtvého. V obou případech ti gratuluji, naše hra je u konce, vyhrál jsi a já prohrál, ty máš vše a já nic, tak jako vždy. Nebo je to naopak? Víš Jungkooku, na první pohled, by každý řekl, že máš skvělý život, ale ten, co tě zná jako já, ví pravdu. Nikdy nemůžeš mít to, co chceš, protože tvoji rodiče, to neschválí. Ať už když nám bylo pět a tys chtěl psa nebo teď, když jsi konečně chtěl poslechnout svoje srdce. Poprvé ses jim vzepřel Jeone, šikula. Teď ale k věci. Myslím, že moc dobře víš o co mi jde, tak šup. Počítám s tím, že je u tebe teď Jimin, jen mu pověz co jsi provedl, čím si tohle všechno odstartoval. Víš nic nebolí tak, jako to, co jsi mi udělal, ty slova, co jsi na mě křičel, bodaly jako nože, hluboko do kůže až se dostali k srdci a pomalu jej probodávaly, znovu a znovu, až z nich zbyla pouhá díra, prázdné místo v mém těle i duši. To jsi ale moc dobře věděl a stejně si tu udělal. Vše jsem dokázal překonat, ztrátu otce i výsměch ve škole, protože jsem měl tebe. Jenže teď už jsi tu pro mě nebyl, proto jsem se rozhodl k tomuto činu. Bolela tě někdy vzpomínka na ten den? Doufám, že ano, že tě to bolelo tak jako mě. Teď jsi však na řadě ty, vzpomeň si na ten den, pak mě pochopíš.

Sbohem, Taehyung.

,,Co jsi provedl?!" Jimin byl čím dál tím víc rozzuřený a já čekal, kdy mě praští.

,,Řeknu ti to, když to tak Tae chce." Řekl jsem a z hluboka se nadechl.

*Past#6*

Ten den chtěl Jungkook udělat velký krok, matce už několik dní říkal o svém vztahu. Říkal jí o všech krásných momentech a zážitcích, zmínil všechno až na jedno, neřekl jí, že je to chlapec jménem Taehyung. Možná proto se pokaždé ptala, kdy nám ji představíš. Tomu však Jungkook nekladl pozornost. Jednou se rozhodl, že udělají rodinou večeři, kam přivede Taeho a představí ho svým rodičům jako svého partnera. Starší se sice prvně bál a tuhle možnost odmítal, ale nakonec souhlasil.

Ten večer Kook vše připravil, předvedl své kulinářské schopnosti a uvařil večeři pro všechny. Šokující bylo, když zjistil, že se na společné večeři objeví i jeho otec. Bylo to poprvé po velmi dlouhé době, většinou pracoval, nenašel si na něj čas, ani když slavnostně ukončil základní školu. Jeho matka se oblékla do krásných zelených šatů a jeho otec byl v košili, tak jako vždy. Jungkook měl také košili a každou chvíli čekal zvuk zvonku. Nakonec se ozvali tóny příjemné melodie a on se rychle vydal ke dveřím, kde už čekal jeho milý, který byl také v košili. Pozval ho dál a...

Jungkook POV

Pokračoval bych dál, ale objevila se tu Taehyungova matka a my oba hned přesunuli pozornost na ni. Objala nás a pevně držela, přičemž začala plakat.

,,Moc vám děkuju chlapci, našli jsme mi syna."

***

Aloha
Nová část je tu, tak co zatím ve škole, jak se vám daří?
Luv ya all my sweethearts! 💕💕💕💕💕💕

-dadinkaz

Will You Find Me? {Vkook}Where stories live. Discover now