Will You Find Me? {Vkook}

[6]

Probudil jsem se díky nesnesitelnému vyzvánění budíku, který -jako každé ráno- hned skončil na zemi. Promnul jsem si oči a rozhlédl se po pokoji. Vůbec jsem si nepamatoval, jak jsem se dostal domů, ale to pro mě teď nebylo důležité. Rychle jsem se zvedl a prohledal kapsy. Papír jsem naštěstí našel a tak jsem ho rozevřel a přečetl si zbytek, abych věděl kam se vydat po škole.

Kam se tedy vydat dál? Kavárna blízko školy. Jen si tam na chvíli sedni a pozoruj okolí, stejně tak jako jsem ho dříve pozoroval já. Určitě tam potkáš někoho koho znáš, osobu co mi změnila život. Další dopis najdeš přilepený pod židlí u stolu v pravém rohu.

Byl jsem trochu překvapený. Zaprvé nepoužil hádanku a zadruhé koho bych tam měl znát. Jelikož mi už nezbývalo moc času, dal jsem si všechny potřebné věci do tašky, vzal mobil a rozeběhl se ze dveří ven směrem škola. Cestou jsem ještě přemýšlel, kdo to může být. Procházel jsem okolo té kavárny a pohlédl dovnitř. Nikoho jsem neviděl. Zničehonic se mě někdo dotkl až jsem vykřikl a vyskočil dva metry vysoko.

,,Jungkooku co blázníš? To jsem já." Řekl se smíchem, který připomínal leštění oken.

,,Bože Jine tohle mi nedělej." Trochu jsem se zasmál, i přes to že mi malém způsobil infarkt.

,,Bože mi říkat nemusíš, hlavně si pospěš, ať nepřijdeme pozdě." Protočil jsem očima a vydal se za ním, přičemž jsem stále přemýšlel koho odpoledne potkám v kavárně.

Když jsme došli do školy, šel jsem ke skříňce a vložil do ní knihy, které budu potřebovat až později a vydal se čekajícím Jinem. Samozřejmě jsem se nezapomněl zastavit u jednoho z plakátků. Musím ho najít.

,,Dělej Kooku nebo přijdeme pozdě."

,,Už jdu." Hlesl jsem a rozeběhl se do třídy.

___________________________

Po pěti hodinách se konečně dostal ven. S Jinem jsem se rozloučil a rozešel se do oné kavárny. Netrvalo dlouho a stál jsem před dveřmi z tmavého dřeva. Uchopil jsem kliku a za cinkání zvonečku označujícího zákazníka, jsem vkročil dovnitř. Do nosu mě hned uhodilo aroma kávy a mé tělo pocítilo příval příjemného tepla. Rychlými kroky jsem se vydal k pultu, přičemž jsem pohled upíral na místo v rohu.

,,Dobrý den, co to bude?" Zeptal se mě znuděný chlapec. V ústech měl žvýkačku, kterou neustále přežvykoval a vydával tak mlaskavý zvuk. Hned jsem ho poznal, že by to byl ten o kterém psal Tae? Ve škole byl známou osobou, ať už osobností či vzhledem. Ten problémový kluk s monoklem a světle zelenými vlasy, který se chce proslavit jako rapper. Ten co si klidně nakráčel do školy jen pozdravit přátele a hned na to vyběhl ven, protože se musel chystat na večerní souboj rapperů v tmavém baru, páchnoucím alkoholem a cigaretovým kouřem. Změnil on Taemu život, jestli ano změnil ho k dobrému nebo naopak ke zlému?

,,Dáte si něco nebo tu budete pořád blbě čumět?" Jeho naštvaný hlas mě vytrhl z přemýšlení, proto jsem si rychle objednal a šel si sednout k onomu stolu. Rukou jsem sáhl na spodek židle a nahmatal obálku, kterou jsem okamžitě odlepil a položil ji na stůl. Obálku jsem otevřel jedním trhnutím a rychle jsem vzal bílý papír s dalšími slovy. Chtěl jsem začít číst, ale Yoongi mi přinesl můj objednaný teplý nápoj.

,,To si lidi pořád píšou dopisy? Děláš to dobrovolně nebo tě k tomu ta holka nutí, jelikož je úplně zblázněná do romantiky a přes internet ti neodpoví?" Zeptal se s pobaveným výrazem.

,,Ani jedno, je to od kámoše." Pronesl jsem tiše a usrkl si z hnku. Na to už nic neřekl. Odešel pryč a já tak mohl pomalu začít číst.

***

Aloha
Vůbec nevím co sem psát, takže prostě děkuji za všechny hlasy, přečtení, komentáře. Jste neskutečně úžasní! I love you all guys!!!!❤❤❤❤

-dadinkaz