Chvilka oddychu

2.1K 121 5
                                    


Po zaslouženém spánku, který mi zabral nejméně deset hodin, jsem vstala jako znovuzrozený člověk. Ruce jsem měla pořád otřesné, ale konečně jsem se cítila dobře. Dali mi krásný byt. Všechno vybavení, které si mohl člověk přát a navíc skvělé sousedy... Bucky byl jen přes chodbu.

Nikdo se s námi po té akci nebavil. Všichni se rozprchli a nás dva muži odvedli do bytové jednotky. Nic neřekli. Jen že si máme odpočinout a čekat na nějaké rozhodnutí nebo co. Pro teď jsem byla spokojená, ale v podvědomí jsem něco tušila...

„Ahoj, jak se cítíš?" navštívil mě hned, jak jsem se trochu zkulturnila a najedla se. Úplně jsem zapomněla jak jídlo chutná. A jak chutná pocit bezpečí.
„Skvěle. Co ty?" usměju se.
„Svobodně," protáhl se. Konečně jsme měli chvilku pro sebe...

„Víš, jak jsi mi... No u Sama," začala jsem, ale on zavrtěl hlavou.
„Neboj, už to nezkusím."
Bucky se chystal odejít, když ho zastavila moje ruka. Podíval se na mě s neskrývaným podrážděním. Nechtěl se o tom bavit. Ani nemusel.
„Nechoď pryč," požádám ho.
„Špatně jsem to pochopil, myslel jsem, že bys mohla..." přerušily ho moje rty.
Jeho ruce si mě přitáhly blíž s neskrývaným chtíčem.


O pár vteřin déle se moje svršky válely po podlaze a já před ním stála jen ve spodním prádle. Jelikož ani já jsem nezahálela, taky jsem ho zbavila trika. Mohla jsem cítit jeho teplou pokožku. Jak někdo může mít tak hebkou kůži?

Posadila jsem se na postel, zatímco on mi něžně okusoval krk a snažil se rozepnout podprsenku. Tohle je největší hlavolam pro všechny chlapy...
Nakonec zvítězil a poprvé uviděl má ňadra, která okamžitě vzal do dlaní. Až jsem se divila, jaký má v kovové ruce cit... Trochu studila, ale jinak bylo to příjemné.

Když já, tak ty taky... Sundala jsem mu kalhoty a nechala ho laskat můj hrudník. Jeho pravá ruka sjela o trochu níž a začala mě dráždit přes kalhotky. Z úst mi vyšel přidušený sten, který ho popostrčil k tomu, aby mi vysvlékl úplně. Tváře mi trochu zrudly. Neříkám, že nejsem nervózní, ale touha je silnější.
Pomáhám mu s posledním kusem oblečení.

Bucky se okamžitě vrhá opět k mým ústům. Něžně ho kousnu do spodního rtu. Věnuje mi šibalský úsměv a pokračuje v laskání mého krku, prsou, břicha až k mému klínu. Křečovitě se mi stáhnou svaly na nohou. Bucky se na okamžik zastaví, ale pak má stehna roztáhne a dlouze mi políbí.

Nervozita mě opouští. Bucky se opět vrací k mým rtům a opatrně se nadzvedne. Na okamžik zaváhal, z čehož ho probraly mé zuby, které se mu něžně zakously do hebké kůže na krku.

Najednou jsem ucítila mírný odpor v mém podbřišku. Hlasitě jsem vydechla.
Pozorně mě sledoval. Teprve, když jsi byl jistý, že jsem ho přijala, se začal pohybovat v bocích. Zapomněla jsem jak úžasný je to pocit...

Chvilku mi líbal na krk, poté se však odtáhl. Chytl mě za boky a zrychlil. Jeho kovová ruka mě příjemně studila. Možná by nemusel tak mačkat, ale v této chvíli by mi mohl klidně utrhnout hlavu a bylo by mi to jedno...
Soustředila jsem se jen na něho.

Mé tělo zachvátila vlna euforie. Jakoby mým tělem projel elektrický výboj. Mé svaly se začaly stahovat. Oba jsme zrychleně dýchaly, dokud mi nezačal zuřivě líbat. Pak se bradou opřel o mé rameno. Chvilku popadal dech, než se přesunul vedle mě. Nevěděla jsem jak se zachovat... Stalo se to tak rychle. Můj mozek je stále v nouzovém režimu a nedokážu racionálně myslet. Možná to byla blbost, ale stálo to za to. Koneckonců přežili jsme pár šílených dní a tohle je skvělá odměna.

Vyřešil to za mě. Přitáhl si mě k sobě a políbil mě do vlasů. Trochu mi přitom rýplo v boku. Je mi jasné, že budu mít pěknou modřinu, ale to mi nevadilo. Už si ani nevzpomínám, kdy jsem se cítila tak šťastná a zároveň vyčerpaná... Právě ten pocit vyčerpání jsme zřejmě sdíleli, jelikož se nám podařilo usnout. 

ZlomenýKde žijí příběhy. Začni objevovat