Autumn meeting ✔

.10.

Jakmile sejdu schody, chci okamžitě utéct. Po celém dolním patře se pohybují lidé, ženy mají krásné večerní šaty a drahé šperky, muži mají obleky a naleštěné boty. „Tady jí máme!" vykřikne otec a zamíří ke mně. Ruku mi položí mezi lopatky a odvede mě ke klavíru, na který hraje najmutý klavírista pomalou a uklidňující melodii. Otec mu drobným gestem naznačí, aby přestal. „Prosím, věnujte mi pozornost." pronese zvučným hlasem a dav lidí utichne a přesměruje svou pozornost na nás. Zhluboka se nadechnu a daří se mi vytvořit alespoň drobný úsměv. Otec se usměje a až teď sundá svou ruku z mých zad. „Děkuji, že jste přišli. Jak všichni víte, nejsem dobrý řečník. Před pár dny vstoupila do mého života nová osoba a to má dcera Melissa. Jsem rád, že ji mohu tímto způsobem přivítat." řekne a od číšníka si převezme skleničku s šampaňským. Skleničku pozvedne a otočí se ke mně. „Melisso, vítej doma." Ostatní ho následují, pozvednou skleničku a napijí se. Ozve se potlesk a já potlačím nutkání uchechtnout se. Otec zmizí za svými přáteli a klavírista začne opět hrát na klavír. Když se snažím projít do kuchyně, zastavují mě lidé, představují se mi a vítají mě. Většinou jde o obchodní společníky mého otce, nebo o vlivné osoby v New Yorku. Těsně před dveřmi, které vedou do kuchyně, mě zastaví zrzavá žena v rudých šatech. Vlasy se jí vlní podél zad a její oči si mě zkoumavě prohlíží. Od pohledu mi je nesympatická, působí na mě až moc vychytrale. „Tak konečně poznávám slavnou Melissu. Já jsem Jasmine." usměje se a předvede dokonale bílé zuby. „Já jsem slavná?" „Tvůj otec o tobě hodně často mluví. Už se znáš s Loganem?" zeptá se a já si až nyní všimnu kluka, který postává vedle ní. Poznám v něm toho kluka, který se mě snažil první den varovat před Beccou. „Tak Logan, jo?" ujistím se a on přikývne. „Co kdyby, jste se šli projít?" navrhne Jasmine a nám nezbývá nic jiného než souhlasit.

Nenapadá mě, kam bychom se mohli jít projít, a proto Logana odvedu zadním vchodem na místo, kde máme popelnice a nikdo tam nechodí. Sedneme si vedle sebe na zídku a vůbec mi nevadí, že je už chladno. „To byla tvoje máma?" „Jo." poškrábe se Logan za krkem. „Je občas... Jak jen to říct, neodbytná?" „Použila bych asi jiný slovo, ale neobytná je taky dobrý." zasměju se a Logan se na mě podívá. „Jsi jiná, než jsem si myslel." „A jaká bych měla být?" „No... Když jsem tě viděl poprvé, myslel jsem si, že budeš stejná jako Stella." „Namyšlená a egoistická?" „Spíš trochu hloupá. Ale pak si ukázala, že patříš k nejchytřejším lidem v ročníku." „Aha." hlesnu a on se nervózně ošije. „To je všechno?" zeptám se a on zavrtí hlavou. „Pak ses začala bavit s Beccou a myslel jsem si, že jsi taky jiná." „Jiná?" prudce se postavím a on ucukne. „Však víš... Divná." „Becca není divná!" oponuju a on se taky postaví. Musím trochu zaklonit hlavu, abych mu viděla do očí. „Jak si to můžeš dovolit říct? Becca je skvělá a na odlišnosti není nic špatného." „Tak jsem to nemyslel. Ale sama musíš uznat, že je trochu jednodušší." „Tak není tak bohatá. Všechno se netočí kolem peněz a to, že ty peníze máš,neznamená, že se do ní můžeš navážet." prsknu a poodstoupím od něho. Logan chce ještě něco říct, ale já zavrtím hlavou, otočím se a zmizím v domě.

Proběhnu kuchyní a v hale vrazím do otce. „Melisso! Všude jsem tě hledal." zasměje se a já si odfrknu. „Už se znáš s Jasmine?" „Ach, už jsme se potkali." zasměje se Jasmine a já přikývnu. „Popovídali jste si s Loganem?" podívá se na mě Jasmine a já odseknu: „Přímo parádně." „Melisso!" napomene mě otec a já chci odejít pryč, ale otec mě zadrží. „Chovej se slušně." zašeptá mi varovně do ucha a na Jasmine se usměje. „Musíš jí omluvit, pořád je trochu v šoku." „To nic." mávne rukou Jasmine a napije se vody ze sklenice, kterou jí donesl jeden z číšníků. „Víš Melisso, že se s tvým tátou známe už přes dvacet let?" „Vážně zajímavý." uchechtnu se a otec se prudce nadechne: „Melisso!" „No co?" prsknu a Jasmine se zamračí. „Tvoje matka tě nenaučila se chovat slušně? Měl bys to napravit, Masone." „Jasmine, to už jsme probrali." vydechne můj otec a Jasmine si pohrdavě odfrkne: „Je úplně stejná. Drzá, nevychovaná a rozmazlená." To už nevydržím, z ruky jí seberu sklenici s vodou a veškerý její obsah ji vychrstnu do obličeje. Lidé kolem zalapají po dechu a já se rozeběhnu do pokoje. Omylem vrazím do Thomase, kterému se v rychlosti omluvím. „Neviděl jsi Ethana?" rychle ze sebe vysypu a Thomas smutně zavrtí hlavou: „Ale před chvílí tady byl. Má rozvážet hosty domů." vysvětlí, já si sundám střevíčky a schody téměř neslyšně vyběhnu. Zalapám po dechu, když uvidím Ethana, jak se líbá s číšnicí, která roznášela přípitky. Ona si mě všimne jako první a po tváři se jí rozleje obří ruměnec. Beze slova kolem nich proběhnu, zabouchnu dveře a zamknu se. Ignoruju klepání na dveře a zoufalé prosby Ethana, popadnu mobil a zavolám Becce. Po pár zazvoněních to zvedne a já se místo pozdravu rozbrečím.