Autumn meeting ✔

.12.

Ráno po probuzení se cítím jako nový člověk a po dlouhé sprše tak i vypadám. Vlhké vlasy si zapletu do dvou copánků a převléknu se z pyžama do pohodlných šedých tepláků a obřího trička s erbem ze staré školy. S úsměvem na tváři vstoupím do kuchyně a dám vařit vodu na kafe. Najednou trochu zaskřípají zadní dveře a do kuchyně vstoupí promočený Thomas. „Dobré ráno Melisso." „Dobré. Ono venku prší?" zeptám se zklamaně a Thomas se zasměje: „ Ne, já jsem si šel zaplavat v oblečení." „Pouhé ano, by stačilo." řeknu naoko naštvaně a zaleju si kafe. „Dáš si vajíčka? Nebo palačinky?" zeptá se Thomas a než stačím odmítnout, vpadne do kuchyně Ethan: „Mluvil tady někdo o palačinkách?" „Copak vy doma nemáte jídlo?" uchechtnu se a Ethan přesměruje svoji pozornost na mě. „Máme, ale tady je to jídlo lepší." zazubí se a ukradne mi můj hrníček s kávou. „Hej! Co si to dovoluješ?" se smíchem po něm hodím utěrkou, ale vzhledem k tomu, že ve sportu nevynikám, utěrka zasáhne Thomase. „Běžte si to vyřešit jinam, já tady mezitím udělám ty palačinky." zpraží nás pohledem Thomas a my se smíchem odejdeme z kuchyně. Sedneme si na gauč a já zapnu televizi. Při vzpomínce na to, jak dopadlo naše poslední společné sledování televize, se mi na tváři rozleje obří ruměnec. Ethan očividně myslí na to samé, protože taky zrudne. „Ehm..." odkašle si a já se na něj zvědavě otočím. „Ještě k té holce...Nic jsem s ní neměl." „Aha." odpovím jenom a po těle se mi rozleje zvláštní,příjemný pocit. „Kam jsi odešla na té oslavě s tím klukem?" zeptá se a já se na něho nechápavě otočím: „S jakým klukem?" „Ten blonďák..." „Myslíš Logana?" rozesměju se a Ethan po mě hodí polštářem. Pořádně se nadechnu a polštář po něm hodím zpátky. „Logan je syn otcovy přítelkyně a navíc je to můj spolužák." vysvětlím. „Jo a šli jsme k popelnicím." zazubím se. Ethan se začne smát a já zakoulím očima. „Co jste dělali u popelnic?" nechápe. „Co by. Povídali jsme si." myknu rameny a odejdu za Thomasem do kuchyně, i když vím, že mě opět vyžene.

O tom, že je Thomas skvělý kuchař, jsem se přesvědčila už dávno. Poslední zbytky na talíři s Ethanem doslova vylížeme a Thomas nad námi s úsměvem zavrtí hlavou. „Nevíš kde je otec?" podívám se na Thomase. „Šel na obchodní schůzku s Jasmine." řekne, sebere nám talíře a dá je do myčky. Odfrknu si, seskočím z barové židličky a naleju pomerančový džus jak sobě, tak Ethanovi. Když Ethan uvidí, jak mu podávám skleničku s džusem, pozvedne obočí. „No co? Nebudu riskovat, že mi sebereš i džus." uchechtnu se a pořádně se napiju. „Máš teď něco v plánu?" zeptá se Ethan a já zavrtím hlavou: „Původně jsem se chtěla jít projít po New Yorku, ale když prší..." „Co si zajet do kina?" navrhne Ethan a já s radostí přikývnu: „Skvělej nápad, akorát se ještě převlíknu, nemusím tam jít v teplácích, starým tričku a v chlupatých ponožkách." zašklebím se a odběhnu se převléct.

„Taky bys jednou nemusel mít ten stupidní oblek." zasměju se, když si sednu do auta vedle Ethana. „To řekni svému otcovi." odpoví Ethan a nastartuje. „Víš vůbec, co dávají?" „Ne, ale to brzo Melisso zjistíme se." mrkne na mě a dál se věnuje řízení. Když zaparkuje před kinem, rychle mi dojde otevřít dveře a otevře deštník. „Co se to s tebou stalo?" podivím se se smíchem a Ethan pokrčí rameny. „To nemůžu být jednou pozorný?" „Můžeš, ale i tak mi to prostě k tobě nesedí." zašklebím se a pokusím se ho shodit do louže, ale Ethan se ani nepohne. „Příště to musíš zkusit s větší silou." uchechtne se a otevře dveře, které vedou do haly kina. Ihned mě praští do nosu vůně popcornu. Přejdu k informativní tabuli a zahledím se na ní. Ethan ke mně přejde a nad hlavou mi zamává deštníkem, takže mi několik kapek spadne na hlavu. „Hej!" praštím ho se smíchem a znova se zadívám na tabuli. „Bože. Dávají skoro samé horory." zaúpím. „To bude tím, že se blíží Halloween." „Nepovídej." povzdechnu si a odejdu k pokladně. „Dva lístky na Zhasni a zemřeš, prosím." usměji se na prodavačku a ona přikývne. „Budete chtít sedadla někam mimo?" zeptá se a já se na ni nechápavě zadívám. „Však víte, abyste měli soukromí." kývne hlavou k Ethanovi. „To nebude zapotřebí." vydám ze sebe a cítím, jak mě polévá horkost. Zaplatím požadovanou částku a vrátím se k Ethanovi. „To jsi neměla." kývne hlavou k lístkům a já jenom mávnu rukou. „Myslím to vážně Melisso, byl to můj nápad jít do kina." „Tak zaplatíš jídlo." zazubím se a odtáhnu ho k občerstvení. Za pultem stojí blonďatý kluk, který se tváří znuděně. Očima každou chvíli přelétne k hodinkám a pak si znuděně povzdechne. „Dáme si jeden velký popcorn s příchutí šunky a sýra a dvě velké koly." řekne Ethan a kluk si nás letmo prohlédne. Pohledem se zastaví na mě, narovná se a olízne si ret. „Dáš si ještě něco, kotě?" zeptá se, Ethan se vedle mě napne a já mám co dělat, abych se nerozesmála. „Jo, poprosila bych o oříšky v těstíčku." „No a kdybys někdy chtěla, můžem..." „To je všechno. Budu platit." zastaví ho Ethan a já teď už doopravdy vyprsknu smíchy. Kluk pobouřeně připraví naši objednávku, Ethan zaplatí a vydáme se k postarší paní, která nám zkontroluje lístky a pošle nás do sálu číslo tři.