Autumn meeting ✔

.11.

„Kde přesně jsi?" zamumlám do mobilu a posadím se na parapet u okna. „Skoro u Vás. Ještě jsem se musela pro něco zastavit." zafuní Becca a já se poprvé za několik dní zasměju. „Hlavně jdi zadním vchodem, Thomas o tobě ví a pak tě zavede ke mně do pokoje." „Už mi to opakuješ po několikáté." ušklíbne se, já zakoulím očima a hovor ukončím. Venku je zataženo a lidé pomalu začínají vyvěšovat Halloweenskou výzdobu. V Montaně naše škola pořádala oslavu na Halloween, tělocvična se vyzdobila, zápach se trochu odstranil a všichni přišli v maskách. Dost pochybuju, že to dělají i tady. Z přemýšlení mě vytrhne zaklepání na dveře. Vstanu, přejdu ke dveřím a zeptám se: „Tajné heslo?" „Dělej a otevři ty dveře." vyprskne smíchy Becca a já odemknu. Sotva otevřu dveře, vpadne mi do pokoje, na stůl položí papírový pytlík a vtáhne mě do objetí. Po chvíli se z objetí odtáhnu a opět zamknu dveře. Becca se na mě podívá a zakroutí hlavou. „Co je?" nechápu a Becca se posadí na postel. „Kdy ses naposled sprchovala?" vyskočí na nohy a rukou mi prohrábne vlasy. „A česala?" „Nevím." pokrčím rameny. „Asi před tou akcí." povzdechnu si, sednu si na zem a opřu se o postel. Becca vytáhne z papírového sáčku dvě cappuccina, dva dýňové muffiny a posadí se na zem vedle mě. Zasměju se: „Tak proto jsi se zdržela." „Na." podá mi kafe i muffin a já se s chutí napiju cappuccina. Díky kelímku je cappuccino krásně teplý. „A teď mi pověz důvod, proč jsi nebyla dva dny ve škole."

Když ukončím své vyprávění, Becca se zhluboka nadechne a prokřupne si záda. „Co je ta Jasmine zač?" zeptá se a já sebou plácnu do postele. „Nějaká přítelkyně mého otce. Nemám jí ráda, urazila moji mámu, to proto jsem na ní vylila tu vodu." ušklíbnu se a Becca chápavě přikývne. „Ony se znaly?" „Nejspíš," připustím, „Jasmine se zmínila, že s otcem se znají už dlouho, takže se mohla znát i s mojí mámou." „Potom je divný, že o ní nic nevíš. Přece jenom, kdyby byli přítelkyně, tvoje máma by ti o ní vyprávěla, ne?" zauvažuje Becca a já se uchechtnu. „Pochybuju, že byli přítelkyně Becco. Navíc mamka nikdy nemluvila ani o otci. Mám pocit, že se kdysi mezi nimi stalo něco špatného." poslední větu téměř zašeptám. „A hele kdo přijel." uchechtne se Becca a já se rychle podívám z okna. Jakmile uvidím tmavovlasého kluka, který si zapaluje cigaretu, zaúpím. „To je tady takhle pořád?" „No jo, nezapomínej, že pořád pracuje pro mého otce." vydechnu a Becca mě soucitně pohladí po ruce. Za chvíli se ozve zaklepání. „Můžeme si prosím, promluvit Melisso?" zeptá se přes dveře prosebně Ethan a já Becce naznačím, aby byla zticha. Když neodpovídám, ozve se povzdych a Ethan s nadávkami odejde. „Nevím, proč se kvůli němu trápíš, vždyť jste spolu ani nechodili." zašeptá Becca a já přikývnu. „Já vím, ale i tak když jsem ho viděla, mě to prostě zamrzelo. A naštvalo." „Není to tím, že k němu něco cítíš?" zauvažuje Becca a já odejdu do koupelny. Opláchnu si obličej studenou vodou a spíš pro sebe si zamumlám: „Blbost." Becca to i tak slyší a s hlavou ve dveřích se zasměje: „Když myslíš. V tom případě dělej jakoby nic. Normálně se s ním bav a tak." „Asi máš pravdu," připustím, „Může si dělat, co chce."

„Doufám, že v pondělí už přijdeš." zamumlá mi do obětí Becca a já souhlasně přikývnu hlavou. „Přece si nenechám ujít výtvarné umění." uchechtnu se a zavřu za Beccou zadní dveře. S úmyslem jít udělat domácí úkoly se otočím a málem vyjeknu hrůzou. Přede mnou je Ethan, který mě propaluje pohledem. „Proč mě ignoruješ?" zeptá se vyčítavě a já pouze pokrčím rameny a snažím se ho obejít, ale on mě zachytí za paži. „Ohledně té holky..." odkašle si a já ho chci obdarovat peprnou poznámkou, ale než se snažím nadechnout, Ethan mi skočí do řeči: „Nech si to prosím vysvětlit." „Nemusíš mi nic vysvětlovat." „Ale..." „Žádný ale, my dva spolu nechodíme a ty si můžeš dělat, co chceš." usměju se. „Melisso..." „Doufám, že jsi si to užil a teď," nadechnu se, „Musím jít udělat úkoly." řeknu a odejdu do svého pokoje.